14 C 265/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce na žalované domáhal podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále též„ [příjmení]“) odčinění nemateriální újmy a náhrady škody. 2. Žalobce za odpovědností titul označil nezákonné rozhodnutí Městského úřadu Roudnice nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (dále též„ prvostupňové rozhodnutí o přestupku“), kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“) a byla mu uložena pokuta ve výši 7 000 Kč a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 8 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí, a nezákonné rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Pan (dále též„ rozhodnutí o odvolání“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí o přestupku. 3. Žalobce dodal, že prvostupňové rozhodnutí o přestupku bylo zrušeno rozhodnutím Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Pan Městský úřad Roudnice nad Labem následně přestupkové řízení zastavil. Ještě předtím, konkrétně dne [datum], bylo daným úřadem rozhodnuto o upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu řízení motorových vozidel. 4. Výkonem odkazovaných nezákonných správních rozhodnutí spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel v období nejméně od [datum] (datum právní moci prvostupňového rozhodnutí o přestupku) do [datum] (datum upuštění od výkonu zbytku trestu) a odstraňováním následků daných nezákonných rozhodnutí byla žalobci způsobena škoda a nemajetková újma. 5. Škoda je tvořena částkou 2 000 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] za dopravně psychologické vyšetření, jehož absolvování je podmínkou vrácení řidičského oprávnění, částkou 400 Kč, kterou žalobce uhradil dne [datum] za lékařské vyšetření, jehož absolvování je podmínkou vrácení řidičského oprávnění, a částkou 750 Kč odpovídající poměrné části ceny žalobcem zakoupené dálniční známky, kterou nemohl 6 měsíců využívat. Celková částka škody tak činí 3 150 Kč. 6. Žalobci pak vznikla i nemajetková újma. Ztráta řidičského oprávnění (na dobu 189 dní) zasáhla do možnosti volnočasových aktivit žalobce a i do jeho osobního a rodinného života, neboť došlo ke ztížení a omezení kontaktu mezi žalobcem a jeho přítelkyní. Žalobce byl pak dále z důvodu ztráty řidičského oprávnění odmítnut jako uchazeč o zaměstnaní u několika zaměstnavatelů. Životní úroveň žalobce tak klesla, což mělo spolu se zkomplikováním osobního a rodinného života negativní vliv na psychiku žalobce. Žalobce danou nemajetkovou újmu vyčíslil na 1 000 Kč za každý den neoprávněně uloženého zákazu řízení, tj. celkově na 189 000 Kč. 7. Žalobce doručil žalované dne [datum] žádost o náhradu újmy podle [příjmení]. Žalovaná však tuto do dne podání žaloby nevyřídila. 8. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci 192 150 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí ode dne [datum] (tj. ode dne následujícího po dni, kdy žalované uplynula šestiměsíční lhůta k vyřízení žádosti žalobce o odškodnění) do zaplacení. 9. Žalovaná nárok žalobce neuznala. 10. Uvedla, že v projednávané věci je skutečně dána existence nezákonného rozhodnutí, a to konkrétně rozhodnutí o odvolání, tj. rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Pan, které bylo jako pravomocné zrušeno rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (dále též„ rozsudek KS“). 11. Žaloba však ani přes tuto skutečnost nebyla podána po právu. 12. Co se týče škody, žalovaná uvedla, že částka 2 400 Kč za lékařské a dopravně psychologické vyšetření nebyla vynaložena účelně a v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím. Dané náklady totiž byly žalobcem vynaloženy až poté, co bylo rozhodnutí o odvolání pravomocně zrušeno rozsudkem KS. Od této chvíle bylo na danou situaci nutno hledět tak, jako by žalobce řidičské oprávnění z důvodu uloženého trestu zákazu činnosti vůbec nepozbyl. Pro vrácení řidičského oprávnění postačilo předložit příslušnému orgánu rozsudek KS. Žalobce tudíž dané náklady vynaložil zcela zbytečně. K poměrné části nákladu na dálniční známku žalovaná uvedla, že dálniční známka se váže k automobilu, a nikoliv k řidiči. Auto opatřené předmětnou dálniční známkou tak mohlo být nadále využíváno v silničním provozu. 13. Nárok na nemajetkovou újmu označila žalovaná za promlčený. Podle § 32 odst. 3 [příjmení] se daný nárok promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Podle § 32 odst. 1 [příjmení] pak platí, že je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí lhůta ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Rozsudek KS byl žalobci doručen dne [datum], toho dne také nabyl právní moci. Tohoto dne tak žalobce věděl, že trest zákazu řízení vykonal na základě rozhodnutí, které nabylo právní moci, avšak bylo následně zrušeno pro nezákonnost. Věděl tak o způsobené újmě. Tohoto dne tudíž začala žalobci běžet promlčecí lhůta k uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy. Žalobce však daný nárok předběžně uplatnil u žalované až dne [datum]. Promlčecí lhůta by pak uplynula, i kdyby tato započala běžet až dnem doručení rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] Pan, žalobci. 14. Žalovaná pak dodala, že nárok žalobce na nemajetkovou újmu nadto není po právu i z toho důvodu, že žalobce se protiprávního jednání dopustil. Soud není vázán rozhodnutím o zastavení přestupkového řízení. Je tedy oprávněn posoudit si danou otázku samostatně. Možnost náhrady újmy je vyloučena v případech, kdy je sice přestupkové řízení zastaveno, avšak je zjištěno, že žalobce se přestupku dopustil. Nárok na náhradu škody je třeba odvozovat od jednání, pro které je obviněný stíhán, a v tomto směru musí být potvrzeno, že se stíhaná osoba tohoto jednání nedopustila, resp. nepodařilo se prokázat, že by se ho dopustila. Odškodnění v jiné situaci by bylo rozporné s dobrými mravy a obecnými principy spravedlnosti. 15. Co se týče skutkového stavu, soud učinil následující zjištění. 16. Ze správního spisu Městského úřadu Roudnice nad Labem sp. zn. [číslo] [rok] a ze správního spisu Krajského úřadu Ústeckého kraje sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Městský úřad Roudnice nad Labem (dále též„ správní orgán I. stupně“) vydal dne [datum] příkaz, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v 09:58 hodin řídil osobní automobil značky Renault, [registrační značka], na dálnici D8 ve směru jízdy od [obec] na [obec], přičemž v prostoru 32. km dálnice byla danému vozidla naměřena rychlost 215 km/h (při zvážení odchylky byla nejnižší naměřená rychlost 208 km/h), a to v úseku s nejvyšší povolenou rychlostí 130 km/h. Za spáchání daného přestupku správní orgán I. stupně uložil žalobci pokutu ve výši 7 000 Kč a zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 8 měsíců. Příkaz byl žalobci doručen dne [datum], když si žalobce osobně zásilku obsahující příkaz vyzvedl na poště. Žalobce doručil dne [datum] správnímu orgánu I. stupně odpor proti uvedenému příkazu. Odpor byl odeslán dne [datum]. Správní orgán I. stupně přípisem ze dne [datum] oznámil žalobci nařízení jednání a k tomuto jednání jej předvolal. Žalobce udělil k zastupování v přestupkovém řízení plnou moc [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. [jméno] [celé jméno žalobce] pak k jednání za jeho osobu v daném přestupkovém řízení dále zmocnil [jméno] [příjmení], [datum narození], Husovo nám. 7, [PSČ] [obec]. Ve věci daného přestupku proběhlo dne [datum] ústní jednání, kterého se zúčastnil [jméno] [příjmení]. Ten se vyjádřil tak, že žalobci se nezdála naměřená rychlost, neboť tato je vyšší, než konstrukční rychlost auta. Žalobce si byl vědom, že nejede asi 130 km/h, ale on sám nemá vysvětlení pro hodnotu, která tam byla zobrazena. Dne [datum] vydal správní orgán I. stupně rozhodnutí č. j. [spisová značka] (prvostupňové rozhodnutí o přestupku), kterým uznal žalobce vinným z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona o provozu na pozemních komunikacích, kterého se měl dopustit tím, že dne [datum] v 09:58 hodin řídil osobní automobil značky Renault, [registrační značka], na dálnici D8 ve směru jízdy od [obec] na [obec], přičemž v prostoru 32. km dálnice byla danému vozidla naměřena rychlost 215 km/h (při zvážení odc