15 C 15/2023-40 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 36 450 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž jí ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Žalované vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), televizní poplatek ve výši 3 645 Kč čtvrtletně, kdy však za období od ledna 2020 do dubna 2022 poplatky v celkové výši 36 450 Kč neuhradila, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že uplatněný nárok neuznává. Žalovaná popírá, že by byla v uvedeném období držitelem televizního přijímače. Navíc neměla v pronájmu ani žádné prostory, v nichž by televizní přijímač mohla umístit a provozovat, neboť již několik let nevyvíjí žádnou podnikatelskou činnost. 3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že žalovaná měla povinnost oznámit žalobkyni jakékoliv změny ohledně údajů o poplatníkovi a měla povinnost se odhlásit v případě, kdy dle svého názoru přestala mít povinnost platit televizní poplatek. Žalobkyně však žádnou odhlášku neeviduje. Do doby odhlášení žalovaná zůstává poplatníkem a svědčí jí povinnost hradit televizní poplatek. 4. Žalovaná dále poukázala na to, že v září 2017 došlo k prodeji části závodu žalované, včetně nájemních práv k jediné provozovně žalované na adrese [adresa žalované]. Od měsíce září 2017 tak žalovaná není nájemcem ani provozovatelem provozovny fitness klubu na dané adrese, v níž se měly, dle tvrzení žalobkyně, nacházet televizní přijímače způsobilé k provozu. U jednání dne [datum] pak žalovaná dále uvedla, že přihlášku k platbě poplatku neučinil jednatel žalované, který k tomu byl jediný oprávněn. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 6. Žalovaná se přihlásila jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence v listopadu 2005 s počtem 9 přijímačů (potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků, elektronické výpisy přihlášky poplatníka formou online přihlášky). Žalovaná předepsané poplatky několik let hradila (přehled předpisů a plateb ke dni [datum]). Žalobkyně kapitalizovala zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ke dni [datum] v celkové výši 5 459,66 Kč (specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 36 450 Kč (předžalobní upomínka ze dne [datum] včetně doručenky datové zprávy). 7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, kdy další provedené důkazy nejsou pro posouzení věci podstatné (úplný výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba], smlouva o převodu části závodu ze dne [datum]), soud je proto v odůvodnění rozhodnutí neuváděl. Další navrhované důkazy pak soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť shora uvedené důkazy jsou pro rozhodnutí věci dostatečné, proto soud pro nadbytečnost zamítl návrh žalované na doplnění dokazování výslechem jednatele žalované a [jméno] [příjmení]. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně. 9. Podle § 2 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích televizní poplatek se platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 10. Podle § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatníkem televizního poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 11. Podle § 8 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích poplatník je povinen oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě, že se stal poplatníkem, a to do 15 dnů ode dne, kdy se jím stal; tento den je poplatník povinen uvést v oznámení. 12. Podle § 8 odst. 8 písm. a) zákona o rozhlasových a televizních poplatcích z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku je povinen se odhlásit poplatník, který přestal být poplatníkem podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. 13. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná se v roce 2005 stala poplatníkem televizního poplatku. K této své zákonné povinnosti se přihlásila v listopadu 2005. Není přitom rozhodné, jaká konkrétní osoba za společnost přihlášku podala. Pokud žalovaná staví svou obranu na tom, že k takovému úkonu byl oprávněn pouze jednatel žalované, který přihlášku nepodal, pak soud se s takovou argumentací neztotožňuje. Přihlášení se k zákonné povinnosti ve vztahu k placení televizních poplatků mohla provést i jiná osoba než jednatel společnosti, například zaměstnanec žalované. Tvrzení, že o přihlášce jednatel žalované nevěděl, se soudu jeví jako účelové, kdy z provedených důkazů je zřejmé, že žalovaná několik let předepsané poplatky hradila. Je proto stěží uvěřitelné, že by tak žalovaná po dobu několika let činila na základě jednání, které měla dle tvrzení žalované provést neoprávněná osoba. Soud tak má za prokázané, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku. Pokud následně nastaly skutečnosti, které odůvodňovaly zánik poplatkové povinnosti, bylo povinností žalované, aby takové skutečnosti žalobkyni ohlásila. Pokud tak neučinila, má stále povinnost televizní poplatky platit. Tuto povinnost má poplatník po celou dobu, kdy je v příslušné evidenci evidován. Povinnost hradit poplatek je totiž vázána nikoliv na dobu držení televizního přijímače, ale na dobu, po kterou je poplatník v evidenci veden. Žalovaná přitom odhlášení z evidence v řízení netvrdila. 14. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného zákonného úroku z prodlení v kapitalizované výši v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 879,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 458 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 36 450 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a z částky 2 580 Kč za každý ze dvou úkonů realizovaných po podání návrhu (vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum]) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 960 Kč ve výši 1 461,60 Kč. 16. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a místo plnění pak dle § 149 odst. 1 o. s. ř.