23 C 208/2022-49 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala po žalované z titulu odpovědnosti za škodu, způsobenou při výkonu veřejné moci náhrady škody ve výši , částka, s příslušenstvím. Škoda měla žalobkyni vzniknout v důsledku nesprávného úředního postupu Úřadu městské části , adresa, , stavebního úřadu, o vydání rozhodnutí, o umístění stavby „Bytový a obchodní komplex s krátkodobým ubytováním , adresa, “. Žalovaná nárok žalobkyně předběžně projednala a dopisem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , požadavek žalobkyně na náhradu škody odmítla.Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že v důsledku nesprávného úředního postupu stavebního úřadu, spočívajícího v průtazích v řízení, jí vznikla škoda ve výši , částka, , přičemž doba průtahů řízení měla činit 686 dní. K této době dospěla tak, že z celkové délky řízení odečetla dny, kdy se stavební úřad průtahů v řízení neměl dopouštět. Současně žalobkyně uvedla, že obě územní řízení, týkající se předmětné stavby, je třeba považovat za jeden celek, neboť první žádost měla být vzata zpět na přání oprávněné úřední osoby, když mělo být zabráněno tomu, aby se stavební úřad dostal do stavu nečinnosti, s příslibem, že pokud bude žádost opětovně podána, vydá stavební úřad obratem usnesení o zahájení územního řízení. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu, spisová značka 30 Cdo 2903/2017 ze dne 28. 3. 2018, kde Nejvyšší soud uvádí, že nesprávným úředním postupem může být i výjimečná souvislost takového projednání a rozhodnutí o právech účastníka správního řízení, které účastníkovi nejprve, byť v rozporu s právními předpisy a aniž by bylo později zrušeno, vytvoří pocit právní jistoty, na základě níž se podle výsledku takového řízení chová a následně v navazujícím řízení není předpokládané rozhodnutí vydáno, v důsledku čehož může vzniknout škoda. Žalobkyně tvrzenou škodu spatřovala v úrocích, které bude muset zaplatit zapůjčitelům za období jí tvrzených průtahů v řízení. Žalobkyně uvedla, že za účelem financování svého stavebního záměru uzavřela v průběhu roku 2019 smlouvy o zápůjčce v celkové hodnotě , částka, s úrokem ve výši 10% ročně se splatností dne , datum, , resp. , datum, . Dle vyjádření žalobkyně, tvoří součet všech denních sazeb úroků částku , částka, , přičemž tuto částku bude muset žalobkyně hradit o 686 dní déle z důvodu průtahů v řízení. Žalobkyně zdůraznila, že vzhledem k dlouhým a bohatým zkušenostem je schopna předem odhadnout a předpokládat průběh standardního developerského projektu, čemuž přizpůsobila i způsob financování.2. Žalovaná ve svém vyjádření na svou obranu konstatovala, že ke vzniku odpovědnosti státu za škodu, způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, je třeba existence následujících předpokladů: vznik škody, nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a příčinná souvislost mezi nimi. Odpovědnost státu je koncipována jako objektivní, kdy nezáleží na zavinění státního orgánu, popř. orgánu územní samosprávy, ani příslušné úřední osoby, avšak je na poškozeném, aby prokázal existenci jednotlivých předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škody.Žalovaná odmítla návrh žalobkyně, že by se v daném případě měla obě právní řízení v téže věci posuzovat jako celek. Žalobkyní v žalobě zmiňovaný rozsudek Ústavního soudu, spisová značka I.ÚS 2330/16 z 25. 7. 2017 je pro daný případ nepřiléhavý a týká se zcela odlišných skutkových zjištění a jiné problematiky. V daném případě se na rozdíl od rozhodnutí Ústavního soudu neřeší otázka, zda případná škoda vznikla z důvodu nesprávného úředního postupu, či z důvodu nezákonného rozhodnutí a ani nedošlo k vydání žádného pozitivního rozhodnutí, které by mohlo vzbuzovat v žalobkyni důvodné očekávání, že o její věci bude kladně rozhodnuto. V daném případě se opakovaně vedlo totéž řízení se shodným předmětem řízení, neboť žalobkyně využila svého práva disponovat s průběhem řízení a první žádost o vydání územního rozhodnutí podanou u stavebního úřadu dne , datum, , vzala dne , datum, zpět. V odůvodnění žalobkyně uvádí, že tak učinila na popud stavebního úřadu a za příslib toho, že při podání další žádosti bude řízení probíhat jiným způsobem. Jde o nepodložená tvrzení, která i v případě, že by se ukázala být pravdivými, by byla excesem oprávněné úřední osoby, za něž by stát nemohl nést žádnou odpovědnost.Co se týče řízení zahájeného druhou žádostí o umístění stavby, podanou na stavební úřad dne , datum, , žalovaná konstatovala, že důvodem, který měl vliv na délku řízení, je skutečnost, že žalobkyně nepředložila stavebnímu úřadu žádost o územní rozhodnutí, která by měla všechny náležitosti, vyžadované zákonem pro vydání rozhodnutí. Žádost byla kompletně doplněna až dne , datum, . Současně žalovaná zdůraznila, že souhlasné závazné stanovisko orgánu územního plánování, které žalobkyně k žádosti předložila, bylo následně zrušeno jako nezákonné. Dále žalovaná dodala, že podle ustanovení § 65, odst. 1 správního řádu, platí, že po dobu přerušení řízení neběží lhůty. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů, uvedených v § 64, odst. 1 a neskončí dříve, než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo. Podle § 64, odst. 1 může správní orgán řízení přerušit mimo jiné současně s výzvou k odstranění nedostatku žádosti, či probíhá-li řízení o předběžné otázce. V daném (tomto) případě se dopustil stavební úřad pochybení v tom, že řízení nebylo formálně přerušeno, ačkoliv důvody pro přerušení nastaly. Řízení nemohlo probíhat po dobu, kdy žalobkyně dne , datum, předložila stavebnímu úřadu žádost o územní rozhodnutí a následně nastal důvod pro přerušení řízení z toho důvodu, že probíhalo řízení o předběžné otázce, neboť závazné stanovisko orgánu územního plánování je nezbytným předpokladem pro vydání územního rozhodnutí. To, že stavební úřad formálně pochybil, když řízení usnesením nepřerušil po celou dobu trvání, tento důvod však délku řízení nemohl ovlivnit.V daném případě nelze tvrdit, že by logickým důsledkem průtahů v řízení bylo sjednání smluv o zápůjčce a s tím i spojená povinnost hradit sjednané úroky ve výši 10 % ročně. Způsob a podmínky, za jakých si žalobkyně opatřila prostředky k nákupu pozemků, bylo čistě věcí žalobkyně, která v rámci soukromoprávních vztahů uvážila, že je pro ni, výhodné tímto způsobem financovat svůj stavební záměr. V této souvislosti, kdy poukazuje na to, že smlouvy o zápůjčkách byly sjednány se splatností dne , datum, , resp. , datum, , přičemž je zřejmé, že již v době jejich sjednávání bylo evidentní, že do data splatnosti, nebude žalobkyně moci realizovat žádný zisk, neboť k realizaci projektu by bylo třeba vydání územního rozhodnutí, rozhodnutí o povolení stavby, samotná realizace stavby a její následná kolaudace a další podmínky, které se stavebním řízením a stavebními činnostmi nesouvisí. Bylo podnikatelským rizikem žalobkyně sjednávat smlouvy o zápůjčce v situaci, kdy žalobkyně nedisponovala územním rozhodnutím, ani stavebním povolením a kdy v průběhu řízení vyšlo najevo, že její záměr navíc ani není v souladu s územně plánovací dokumentací a z toho důvodu jej nelze umístit. Příčinná souvislost mezi případným nesprávným úředním postupem a žalobkyní tvrzenou škodou, tak nemohla být dána.Primární příčinou škody nebyl nesprávný úřední postup stavebního úřadu, ale smluvní vztah, uzavřený mezi žalobkyní a zapůjčiteli, který uvedený smluvní úrok a jeho výši založil. Příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou je přerušena smluvním vztahem žalobkyně k zapůjčitelům. Nelze ji odvozovat od postupu stavebního úřadu. Z těchto výše uvedených důvodů, žalovaná navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout.3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující skutková zjištění:Dne , datum, podala žadatelka u stavebního úřadu žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, nazvané jako: „Bytový a obchodní komplex s krátkodobým ubytováním , adresa, “, kterou dne , datum, vzala zpět.Zpětvzetí předcházelo usnesení ze dne , datum, o přerušení řízení, č. j. , Anonymizováno, , dále žádost o prodloužení přerušení řízení o umístění stavby z , datum, . Dále písemnosti stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, vyzval žadatelku, aby ve lhůtě do , datum, doložila k žádosti zákonem požadované doklady, neboť shledal, že žádost není úplná. Současně usnesení ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, řízení přerušil. K doplnění žádosti došlo podáním dne , datum, . Z oznámení stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, vyplývá, že bylo zahájeno řízení na uvedený soubor staveb, který se skládá z novostavby polyfunkčního domu , Anonymizováno, , novostavby bytového domu , Anonymizováno, , zpevněné plochy – komunikace, zpevněné plochy- chodníky, zpevněné plochy-parkování, přípojky vodovodu, přípojky splaškové kanalizace, dešťové kanalizace, přípojky NN, sjezdu na komunikaci, přeložky ZN, prodloužení splaškové kanalizace, nového chodníku, vodorovného dopravního