25 C 40/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 29. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 305,54 Kč s úroky z prodlení z žalované částky v zákonné výši za období od 14. 7. 2020 do zaplacení. Tento nárok opírala žalobkyně o tvrzení, že uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] přičemž žalovaný se dostal do prodlení s úhradou závazků spojených s dodávkou zemního plynu. Žalovaný, ač byl před podáním žaloby upomínán, dlužnou částku žalobkyni neuhradil. 2. Žalovanému byl usnesením zdejšího soudu ze dne 25. 8. 2022, č. j. 25 C 40/2021-33 ustanoven opatrovník z důvodu, že se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím svého opatrovníka dne 19. 12. 2022. Ve svém vyjádření žalovaný uvedl, že žalovaný nárok neuznává co do důvodu a výše s odůvodněním, že na přelomu roku 2019 a 2020 opustil Českou republiku a již se zpět nevrátil, a tedy neodebíral dodaný zemní plyn a jeho dodávku nemohl uhradit. 4. Na základě provedeného dokazování došel soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], zatímco žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni za spotřebu plynu cenu za podmínek stanovených ve smlouvě. Žalovaný tuto svoji povinnost porušil, když neuhradil ve lhůtě splatnosti částku ve výši 17 305,54 Kč vyúčtovanou ze strany žalobkyně fakturou [číslo] ze dne 22. 6. 2020 splatnou dne 13. 7. 2020. Žalovanému byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne 10. 11. 2020. 5. Dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem zavazuje dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li přípustné. 6. Žalobu soud shledal, s ohledem na výše uvedené, důvodnou. Závěr o tom, že žalobkyni vzniklo a trvá proti žalovanému právo na plnění v rozsahu uplatněném žalobou, je zcela podpořen tím, co soud zjistil z předložených listinných důkazů. K námitce žalovaného, že na adrese odběrného místa již několik měsíců nepobýval, a tedy po něm nelze žádat úhradu dodaného plynu soud uvádí, že má za prokázáno, že plyn byl dodán do odběrného místa v souladu se smlouvou, když žalovaný žalobkyni neoznámil, že se v odběrném místě již nebude nadále zdržovat a nepožádal o ukončení dodávek zemního plynu. Je tak povinností žalovaného dodaný zemní plyn uhradit v souladu se smlouvou. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě v plném rozsahu a přiznal žalobkyni částku ve výši 17 305,54 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se splněním peněžitého dluhu vznikla žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroků z prodlení byla určena dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 017,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 305,54 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 820 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 320 Kč ve výši 697,20 Kč. 8. O odměně soudem ustanoveného opatrovníka žalovaného rozhodl soud v souladu s ustanovením § 140 odst. 2 o. s. ř, kdy opatrovníkovi žalovaného náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 17 305,54 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč. 9. Uložené povinnosti je žalovaný povinen splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.