35 C 56/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované nároku na zaplacení částky 53 197,27 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o kontokorentním úvěru [číslo] poskytnutém k účtu [číslo] (dále jen„ předmětný účet“), uzavřené mezi účastnicemi dne 30. 3. 2011 (dále jen„ předmětná smlouva“). 2. Žaloba podaná dne 19. 1. 2022, podpořená připojenými listinami, je založena na tvrzení, že na základě předmětné smlouvy, jejíž součástí se staly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a [právnická osoba], se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorent (úvěr) až do sjednaného limitu v částce 50 000 Kč. Žalovaná byla na základě předmětné smlouvy oprávněna poskytnutý kontokorent na předmětném účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání kontokorentu. Za poskytnutý kontokorent se žalovaná na základě předmětné smlouvy zavázala platit úrok z kontokorentu 16,9 % ročně a poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu. Žalobkyně svou povinnost z předmětné smlouvy splnila a žalované kontokorent poskytla tím, že jí umožnila na předmětném účtu realizovat platby ve sjednaném rozsahu, jako by na něm měla vlastní prostředky. Žalovaná své povinnosti nedodržela a tím porušila předmětnou smlouvu. Vznikl tak nepovolený debetní zůstatek v částce 50 000 Kč, který byla žalovaná povinna žalobkyni neprodleně uhradit, avšak tak neučinila ani na výzvu ze dne 1. 6. 2021, v níž žalobkyně současně pohledávku z předmětného účtu zesplatnila a dlužnou částku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky [číslo]. Nadále pak žalobkyně na základě předmětné smlouvy úročila dlužnou částku vedle úroku 16,9 % ročně i sazbou zákonného úroku z prodlení, tj. o 10 % více, tzn. 26,9 % ročně. Na základě předmětné smlouvy žalobkyně uplatnila poplatky za vedení účtu ve výši 1 397,27 Kč a za náklady spojené s prodlením ve výši 1 800 Kč, tj. v souhrnu 3 197,27 Kč. Žalobkyně se tudíž domáhá úhrady jistiny dluhu ve výši 50 000 Kč a poplatků ve výši 3 197,27 Kč, jakož i úroku z kontokorentu (16,9 % ročně) v kapitalizované výši 3 543,02 Kč od 3. 1. 2021 do 1. 6. 2021 (ke dni zesplatnění) a smluvního úroku z prodlení (26,9 % ročně) z částky 50 000 Kč v kapitalizované výši 6 500,81 Kč od 2. 6. 2021 (první den po zesplatnění) do 22. 11. 2021 a od 23. 11. 2021 do zaplacení. Předžalobní výzvou ze dne 25. 11. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do 5 dnů s upozorněním, že nestane-li se tak, bude věc řešena soudní cestou. Žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala. 3. Soud zvolil postup podle ustanovení § 115a o. s. ř. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. 4. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), přičemž vyšel z následujících ustanovení. 5. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502. 7. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení. Předmětnou smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 497 obchodního zákoníku včetně platného ujednání o smluvním úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 369 odst. 1 téhož zákona. Žalovaná přečerpala povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku, čímž předmětnou smlouvu porušila, a žalobkyně má vůči ní právo na úhradu dluhu z předmětné smlouvy. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalované, která vůči žalobě ničeho nenamítla, soud nemá za vyvrácené, že žalovaná na dluhu z předmětné smlouvy dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Povinnost žalované k zaplacení částky 53 197,27 Kč s příslušenstvím vyplývá z ustanovení § 497 ve spojení s ustanovením § 369 odst. 1 obchodního zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 128 Kč, nákladů zastoupení ve výši 10 680 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 2 242,80 Kč, tj. v souhrnu 15 050,80 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 9 780 Kč (3 260 x 3) a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 x 3) za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání předžalobní výzvy a sepsání žaloby (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). 9. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.