76 C 48/2022-71 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 4. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 153 995 Kč z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedených Finančním úřadem [anonymizováno] [obec] ohledně přiznání k DPH za zdaňovací období [anonymizováno] [rok], Odvolacím finančním ředitelstvím, navazujícím soudním řízením u Městského soudu v Praze vedeného pod sp.zn. 9 Af 49/2018 a u Nejvyššího správního soudu pod sp.zn. 1 Afs 242/2021-44. Řízení tak vcelku trvalo od 25. 3. 2015, kdy podala žalobkyně přiznání k [anonymizováno] za [anonymizována dvě slova] [rok] do [datum], kdy byl žalobkyni doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu, přičemž tuto délku (6 let a 11 měsíců) považuje žalobkyně za nepřiměřeně dlouhou. 2. Žalobkyně požaduje odškodnění ve výši 153 995 Kč, přičemž k tomuto dospěla tak, že k základní částce ve výši 15 000 Kč za rok řízení, zohlednila inflaci za období od 2012 do 2021 ve výši 20,5%, proto vycházela ze základní částky 18 075 Kč za rok, kterou navýšila o 20%, neboť řízení před daňovými orgány bylo zatíženo mimořádným průtahem. Žalobkyně dále uvedla, že zásadní význam řízení pro ni spatřuje v tom, že se jednalo o částku 908 475 Kč, což je 45% celkového majetku žalobkyně, a s ohledem na to navýšila částku o dalších 20%. Žalobkyně dále požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení o 13. 10. 2022. 3. Žalovaná v rámci svých vyjádření shrnula skutkový stav daňového i soudního řízení a dále uvedla, že platebním výměrem byla žalobkyni vyměřena daňová povinnost na základě daňových kontrol, při nichž bylo zjištěno, že část plnění pocházející z Polska, která žalobkyně odebírala a dále dodávala svým odběratelům v tuzemsku, byla stižena podvodem na DPH a u druhé části plnění, která končila u zákazníků žalobkyně v Rakousku a Německu, nebylo prokázáno, že se místo plnění nacházelo v tuzemsku. Ze strany správce daně nedošlo k průtahům, když všechny úkony byly činěny ve lhůtách přiměřených. Během daňové kontroly byly prováděny svědecké výpovědi (a to i v rámci mezinárodního dožádání), byly podávány žádosti o mezinárodní spolupráci do Rakouska, Německa a Polska. Délka daňové kontroly tak odpovídala její skutkové složitosti a potřebě objasnění konkrétních okolností. K odvolacímu řízení uvedla, že zde Odvolací finanční ředitelství překročilo mu prodlouženou lhůtu o měsíc a půl, avšak podotkla, že daňový řád nestanoví zákonnou lhůtu, v níž musí být rozhodnuto o odvolání daňového subjekt proti rozhodnutí správce daně. K soudnímu řízení uvedla, že se ztotožňuje se stanoviskem Ministerstva spravedlnosti ze dne 29. 4. 2022, kdy celková doba soudního řízení trvala 3 roky a 2 měsíce, přičemž řízení probíhalo ve dvou stupních a celková délka řízení byla vzhledem k průtahu Městského soudu v Praze nepřiměřená. [stát. instituce] shledalo jako dostatečnou satisfakci konstatování nepřiměřené délky soudního řízení, s ohledem na marginální význam řízení pro žalobkyni z důvodu existence podvodu žalobkyně na DPH. Věc byla dle žalované skutkově složitá, s rozsáhlým spisovým materiálem, mezinárodním prvkem, žalobkyně nepodala v průběhu řízení podnět na ochranu před nečinností, postup orgánů veřejné moci byl v souladu se zákonem, význam předmětu řízení pro žalobkyni je marginální, žalobkyně nejednala v dobré víře a nepřijala veškerá opatření, která od ní mohla být rozumně vyžadována, aby se vyloučilo její zapojení do podvodného obchodního řetězce. S ohledem na vše výše uvedené navrhla žalobu zamítnout. 4. Mezi účastníky není sporu o průběhu řízení před správním i soudním orgánem (viz bod 1 žaloby a bod 3 vyjádření žalované ze dne 14. 10. 2022) a také, že žalobkyně podala dne 19. 7. 2017 žádost o prodloužení lhůty k vyjádření, které bylo vyhověno a lhůta byla prodloužena do 31. 7. 2017. 5. Na základě provedeného dokazování, nesporných tvrzení účastníků a s přihlédnutím ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně vyzvala [stát. instituce] dopisem doručeným ministerstvu dne 12. 4. 2022 k přiznání přiměřeného zadostiučinění ve výši 153 995 Kč (žádost ze dne 12. 4. 2022, doručenka datové zprávy). Žalovaná se k žádosti vyjádřila tak, že ve věci nebyl shledán nesprávný úřední postup správce daně a nemajetková újma nebyla prokázána, žadateli tak zadostiučinění za nemajetkovou újmu nepřiznalo (sdělení žalované ze dne 14. 9. 2022). Ze stanoviska [stát. instituce] pak plyne, že [stát. instituce] postoupilo žádost žalobkyně ze dne 25. 3. 2022, kterou žalobkyně požadovala zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení správního ve věci sp.zn. 9 Af 49/2018, o které [stát. instituce] rozhodlo tak, že konstatovalo, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze, sp.zn. 9 Af 49/2018, došlo k nesprávnému úřednímu postupu z titulu nepřiměřené délky řízení a tím k porušení práva žadatele na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Žadateli však nebylo přiznáno zadostiučinění v penězích, neboť konstatování se jevilo jako zcela dostačující náhrada (stanovisko Ministerstva spravedlnosti ze dne 29. 4. 2022). Bývalému jednatel žalobkyně, [jméno] [příjmení], byl s právní moci ke dni 17. 5. 2019, odsouzen za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, kterého se dopustil v období od 23. 2. 2011 do 19. 12. 2013 (rozsudek Vrchní soudu v Praze ze dne 17. 5. 2019, č.j. 3 To 18/2019). Pan [anonymizována dvě slova] pak byl jednatelem žalobkyně do 20. 7. 2019 (výpis z obchodního rejstříku žalobkyně.) 6. Dne 25. 3. 2015 podala žalobkyně u Finančního úřadu pro hl. m. Prahu přiznání k DPH za zdaňovací období [anonymizováno] [rok]. [příjmení] kontrola byla zahájena dne 19. 5. 2015, a mimo jiné za [anonymizováno] období [anonymizováno] [rok], v průběhu bylo provedeno několik mezinárodních dožádání do Rakouska, Německa a Polska, probíhaly výslechy svědků, a to i ve spolupráci s polským správcem daně. Dne 11. 9. 2017 byla s žalobkyní projednána zpráva o daňové kontrole [číslo jednací] a téhož dne byla zpráva o daňové kontrole podepsána a došlo k ukončení daňové kontroly. Za žalobkyni vystupoval statutární orgán, jednatel [jméno] [příjmení]. Dne 20. 9. 2017 byl vydán platební výměr [číslo jednací] a žalobkyni byla vyměřena daň ve výši 502 584 Kč, a to za [anonymizována dvě slova] [rok]. Téhož dne byly vydány také platební výměry za další zdaňovací období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok]. Za zdaňovací období měsíce únoru roku [rok] byl žalobkyni vyloučen nárok na odpočet daně ve výši 908 475 Kč. Proti platebnímu výměru podala žalobkyně dne 24. 10. 2017 odvolání, které doplnila podáním dne 17. 1. 2018. Dne 14. 2. 2018 bylo Odvolacímu finančnímu ředitelství doručeno doplnění spisového materiálu k odvolání od správce daně. Dne 23. 4. 2018 Odvolací finanční ředitelství požádalo o prodloužení lhůty k vyřízení odvolání a dne 26. 4. 2018 bylo Generálním finančním ředitelstvím žádosti vyhověno a lhůta byla prodloužena o 4 měsíce. Dne 10. 10. 2018 Odvolací finanční ředitelství svým rozhodnutím [číslo jednací], zamítlo odvolání a platební výměry potvrdilo. Odvolací finanční ředitelství tímto rozhodnutím rozhodlo také o odvolání proti platebním výměrům za období prosince 2014 – prosince 2015, řízení ohledně těchto období tak bylo v rámci odvolacího řízení spojeno, a takto spojeno bylo rovněž před Městským soudem v Praze pod sp.zn. 9 Af 49/2018 a před Nejvyšším správním soudem, sp.zn. 1 Afs 242/2021-44. Dne 21. 10. 2018 toto rozhodnutí nabylo právní moci. Dne 21. 12. 2018 podala žalobkyně žalobu proti tomuto rozhodnutí, které Městský soud v Praze svým rozsudkem ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 Af 49/2018 – 66, zamítl. Žalobkyně podala proti rozsudku dne 30. 7. 2021 kasační stížnost, o které rozhodl rozsudkem Nejvyšší správní soud dne 24. 2. 2022, č.j. 1 Afs 242/2021-44, tak, že kasační stížnost byla zamítnuta. Rozsudek Nejvyššího soudu nabyl právní moci dne 27. 2. 2022 Nejvyšší správní soud zopakoval závěry Městského soudu v Praze, přičemž popsal obchodní řetězec obchodování s paletami za předmětné zdaňovací období (výrobce [anonymizováno] Polsko – [anonymizována dvě slova] ČR – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – žalobkyně). [anonymizována dvě slova], tj. polský výrobce palet, již při fakturaci s prvním článkem v České republice – [právnická osoba] pack, přesně znal konečného odběratele žalobkyně. [anonymizována dvě slova] pack vznikla těsně před zahájením těchto obchodů a měla virtuální sídlo na stejné adrese jako další článek řetězce, [právnická osoba] trade. Obě společnosti měli shodnou jednatelku, která byla také jediným společníkem. Žalobkyně vznikla také těsně před zahájením předmětných transakci a v době obchodování měla také virtuální sídlo, jednatel žalobkyně přitom s paletami dlouhodobě obchoduje jako fyzická osoba s provozovnami v [obec], avšak žalobkyně obchodovala výlučně v tomto řetězci a ihned ve velkém objemu. B