40 C 185/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou soudu dne , Anonymizováno, se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy. Uvedla, že je zaměstnána ve společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „zaměstnavatel“) na základě pracovní smlouvy ze dne , Anonymizováno, . Zaměstnavatel na základě smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy a poskytování daňového poradenství uzavřené se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jen „klient“), poskytoval klientovi komplexní služby v oblasti účetnictví, mzdové a daňové agendy, v rámci nichž mimo jiné zajišťoval administraci pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti uvedené společnosti. Zaměstnavatel žalobkyně měl podle uvedené smlouvy pro svého klienta zajistit též řádné zpracování žádosti o prominutí odvodů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Žalobkyně byla zaměstnavatelem zpracováním žádosti pro Klienta pověřena, avšak svým opomenutím spočívajícím v neupozornění na podmínku včasné úhrady pojistného za zaměstnance klientovi způsobila nepřiznání prominutí placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti za měsíc červen , Anonymizováno, . Klient byl nucen provést platbu včetně penále v celkové výši , částka, , čímž mu v této výši vznikla škoda. Zaměstnavatel klientovi škodu nahradil a následně ji uplatnil vůči žalobkyni. Žalobkyně měla s žalovanou uzavřenu pojistnou smlouvu o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání č. , hodnota, (dále jen „Pojistná smlouva“), proto přípisem ze dne , Anonymizováno, nahlásila žalované škodnou událost spočívající v zaměstnavatelem uplatněném nároku a žádala poskytnutí pojistného plnění v souladu s Pojistnou smlouvou. Žalovaná přípisem ze dne , Anonymizováno, nahlášenou škodní událost odložila bez pojistného plnění s odůvodněním, že pojišťovna není oprávněna poskytnout odškodnění, neboť neprominutí pojistného nepředstavuje s odkazem na § 250 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „ZPr“), skutečnou škodu. Žalobkyně na způsob vyřízení reagovala vyjádřením, že v případě odmítnutí poskytnutí pojistného plnění ze strany žalované jde o nepochopení podstaty služeb mezi klientem a zaměstnavatelem, stejně jako nepochopení smyslu předmětného programu Antivirus C (zák. č. 300/2020 Sb.), podle kterého měl Klient nárok neprovést určitou část odvodů, a zaměstnavatel, resp. žalobkyně v rámci své pracovní náplně pro zaměstnavatele, měla poskytnout klientovi zaměstnavatele takové služby (informace a podklady). Odpovědnost tedy nesl zaměstnavatel žalobkyně. Jelikož byl klient nucen zaviněním zaměstnavatele/žalobkyně platit na předmětných odvodech za měsíc červen , Anonymizováno, více, než podle zákona musel, jedná se o škodu, kterou byl oprávněn na zaměstnavateli uplatnit a tuto byl následně oprávněn zaměstnavatel uplatnit po žalobkyni. Argumentace žalované, že se v tomto případě nejedná o škodu podle § 250 ZPr, na níž se Pojistná smlouva vztahuje, nemůže obstát. Žalovaná přesto setrvala na svém zamítavém stanovisku a ničeho neuhradila. Vzniklá škoda, kterou byla žalobkyně povinna nahradit, činí , částka, , s tím, že spoluúčast žalobkyně byla sjednána ve výši , částka, . Žalobkyně proto požaduje pojistné plnění ve výši , částka, spolu s úroky z prodlení ode dne , Anonymizováno, , tedy 15 dní poté, co došlo k ukončení šetření pojistné události.2. Žalovaná nárok žalobkyně ani z části neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že činí nesporným skutkový stav, avšak příčinu ztráty práva klienta na prominutí pojistného shledává v zákonné povinnosti klienta pojistné odvést, nikoli v neupozornění žalobkyně klienta na splnění podmínek pro prominutí pojistného. Zákon č. 300/2020 Sb., o prominutí pojistného, nezakládá zaměstnavatelům žádnou novou povinnost a akcentuje dodržování stávající povinnosti zavedenou dávno před tímto předpisem (zákonem č. 589/1992 Sb.). Tedy již od 1. 1. 2009 je každý zaměstnavatel, tedy i klient, povinen odvádět pojistné vždy nejpozději dvacátého dne následujícího měsíce a porušení této povinnosti je sankcionováno. Protizákonně tak jednal klient, neboť je jeho povinností odvést pojistné. Dále uvedla, že žalobkyně neprokazuje, že klient měl právo na prominutí pojistného v rozsahu , částka, a že zaměstnavatel v právním vztahu ke klientovi neporušil žádnou smluvní povinnost (klienta upozorňovat na letitou povinnost). Škoda na straně klienta tak není v příčinné souvislosti s jednáním zaměstnavatele, nýbrž s jednáním klienta samotného. Charakter sankce nemůže být měřítkem pro vznik informační povinnosti zaměstnavatele vůči klientovi. Pokud zaměstnavatel klientovi škodu uhradil, bylo to bez právního důvodu, a proto zaměstnavatel škodu nemůže přenášet na žalobkyni. Žalovaná uzavřela, že v daném případě absentuje příčinná souvislost mezi jednáním žalobkyně a vzniklou škodou. Dále uvedla, že žalobkyně nárok zaměstnavatele uznala ještě před nahlášením škody žalované a žalovaná je tak v souladu s Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu zaměstnání VPP , Anonymizováno, (dále jen „VPP“), konkrétně čl. 11, oprávněna nevyplatit pojistné plnění a žalobkyně ani neprokázala, že by zaměstnavateli škodu uhradila.3. Žalobkyně replikovala, že zákon č. 300/2020 Sb. modifikoval podmínky, rozsah i důsledky odvodů na sociální pojištění, a proto nelze souhlasit s žalovanou, že v případě placení pojistného na sociální pojištění za červen 2020 se jednalo o tutéž povinnost, která by se opakovala od roku 2009. Klientovi nelze přičítat k tíži, že s ohledem na nově nastavená pravidla nesplnil zákonnou povinnost, tím spíše, že klient se obrátil na zaměstnavatele žalobkyně, ohledně nároku na prominutí pojistného, jejich podmínkách a rozsahu, což žalobkyně nesplnila, neboť klientovi neposkytla komplexní informace o tom, co a jak se v rámci odvodů sociálního pojištění mění. Vzhledem k tomu, že žalobkyně informovala klienta jen o dvou ze tří podmínek, klient nesplnil povinnosti a jeho nárok na snížení odvodu pojistného byl odmítnut a klientovi vznikla škoda, za kterou odpovídá žalobkyně. Žalobkyně nepopírá, že jakékoli uznání chyby nemůže být pro žalovanou, jako pojistitele, závazné, ale žalovaná má sama vyhodnotit oprávněnost nároku žalobkyně a jeho rozsah. Nadto si žalovaná odporuje s tvrzením, že škodu je třeba nejprve žalované nahlásit, a tvrzením, že aby vznikl nárok na plnění, je třeba škodu nejprve uhradit.4. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:5. Z Pracovní smlouvy ze dne , Anonymizováno, zjistil, že žalobkyně je zaměstnána u společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, (dále jen „zaměstnavatel“) jako asistentka daňového poradce a vedoucí provozu kanceláře. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou.6. Ze Smlouvy o vedení účetnictví a mzdové agendy a poskytování daňového poradenství ze dne , Anonymizováno, zjistil, že zaměstnavatel žalobkyně jako poskytovatel uzavřel se společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , jakožto objednatelem (dále jen „klient“), smlouvu o vedení účetnictví, mzdové agendy a dalších služeb, zejména zpracování roční účetní závěrky, daňových přiznání a poskytování souvisejícího účetního, mzdového, personálního či daňového poradenství. Podle čl. II. bodu 10 poskytovatel odpovídá objednateli za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti v souladu s platnými právními předpisy.7. Z Pojistné smlouvy o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání ze dne , Anonymizováno, , č. , hodnota, , zjistil, že žalobkyně jako pojistník s žalovanou jako pojistitelem uzavřely pojistnou smlouvu o odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání s počátkem pojištění ke dni , Anonymizováno, a na dobu neurčitou. Základní rozsah pojištění činil , částka, , volitelné pojištění bylo stanoveno ve výši , částka, , přičemž spoluúčast žalobkyně činila částka , částka, . Další podmínky a rozsah pojištění jsou uvedeny v informacích pro klienta a pojistných podmínkách „VPP , Anonymizováno, “, na které smlouva odkazuje a jsou její nedílnou součástí. Žalobkyně je v předmětné smlouvě vedena ve skupině administrativa ekonomie finance, povolání účetní.8. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance z výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2016/03) zjistil, že pojištění se v daném případě řídí zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou a těmito Všeobecnými pojistnými podmínkami. Podle čl. 11 bodu 3 písm. c) VPP není pojištěný oprávněn v případě vzniku pojistné události bez předchozího souhlasu pojistitele zcela nebo z části přiznat nebo vyrovnat právo na náhradu škody nebo jiné újmy či bez předchozího souhlasu uzavřít dohodu o mimosoudním jednání. Podle bodu 4 písm. c) tohoto článku v případě porušení prevenčních povinností uvedených výše má poji