13 C 15/2025-53 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Dne , datum, došel soudu návrh manžela na zahájení řízení o rozvod manželství účastníků, jímž manžel usiloval o rozvod manželství s tím, že manželství bylo uzavřeno , datum, v , Anonymizováno, , ve , Anonymizováno, , jedná se pro oba manžely o první manželství, partnerské soužití manželů bylo přerušeno, manželé spolu nežijí a netvoří manželské a rodinné společenství od srpna 2024. Manželství je aktuálně pouze formálním svazkem a neplní žádnou ze svých funkcí, je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Důvodem rozchodu manžela a manželky jsou dlouhodobé problémy manželky s alkoholem a vzájemné odcizení manželky a manžela. Z manželství se narodily dvě děti, synové , jméno FO, a , jméno FO, jsou nezletilí.2. Manželka k návrhu uvedla, že s rozvodem nesouhlasí. Manžel opustil společnou domácnost svévolně, bez ohledu na manželku , právnická osoba, , přesto, že manželé od konce roku 2023 absolvovali po dobu 1,5 roku párovou terapii, po které se zdálo, že je vše na dobré cestě. Manžel oznámil manželce v únoru 2024 své rozhodnutí, avšak setrval do září 2024, do té doby sdílel s manželkou společnou domácnost, jedl jídla, která vařila, trávil s ní , právnická osoba, dovolenou. Vypjatá a nejasná situace vedla k psychickému zhroucení manželky v červenci 2024, v srpnu 2024 odjela na měsíc za účelem léčby do , Anonymizováno, a manžel se odstěhoval. Manželka má za to, že nelze přistoupit k rozvodu z důvodu, že probíhá opatrovnické řízení, situace ohledně budoucí úpravy dětí není uzavřená a není možné přistoupit k rozhodnutí o rozvodu manželství, aniž by byl dostatečně chráněn nejlepší zájem dítěte, přičemž manželka má za to, že rozvod je v rozporu se zájmy nezletilých dětí.3. Oddacím listem je prokázáno, že účastníci uzavřeli dne , datum, manželství ve městě , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , a toto manželství je zapsáno v knize manželství matričního Úřadu městské části města , adresa, střed ve svazku , Anonymizováno, , ročník , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , pořadové číslo , hodnota, . Z manželství se narodily dvě děti, , jméno FO, dne , datum, a , jméno FO, dne , datum, , jak bylo zjištěno z rodných listů dětí. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , , Anonymizováno, , bylo rozhodnuto ve věci svěření do péče a určení výživného, přičemž soud schválil dohodu rodičů. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Během jednání byly provedeny také další listinné důkazy, které měly doložit problémy matky s alkoholem, avšak s ohledem na to, že toto manželka učinila během jednání nesporným, je soud v rozhodnutí blíže nezmiňuje.4. Z výpovědi manžela soud zjistil, že manžel od podání návrhu nezměnil své stanovisko, manželství pokládá za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno. K rozpadu dle něj vedly dlouhodobé osobní problémy, které jsou, mimo jiné, propojené i s alkoholismem a dlouhodobé pokusy o zlepšení stavu, kdy manžel dospěl k závěru, že jako nejvhodnější jak pro sebe, tak i děti, vnímá ukončení manželství. Uvedl, že nevidí možnost v manželství setrvat, nejedná se o impulzivní rozhodnutí, problémy s manželkou řešili intenzivně delší dobu. Děti jsou s tímto srozuměni, s manželkou už nežijí od léta 2024.5. Manželka v rámci své výpovědi uvedla, že rozvod není v souladu s jejími osobními hodnotami, rozvádět se nechce, má za to, že , právnická osoba, je lepší, když rodiče žijí a fungují spolu, pracují na problémech.6. Podle článku 3 písm. a) nařízení Rady č. 2019/111 ze dne 25. 6. 2019 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „Brusel II ter“) je dána mezinárodní příslušnost zdejšího soudu.7. S ohledem na to, že manželé mají bydliště v době zahájení řízení v České republice, rozhodné právo soud stanovil na základě čl. 8 odst. 1 Nařízení evropského parlamentu a rady č. 1259/2010 ze dne 20. 12. 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Dle článku 8 Nařízení v případě, že nedojde k volbě podle článku 5, řídí se rozvod a rozluka právem státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení. Rozhodným právem je tedy české právo.8. Podle ust. § 755 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. (2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. (3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.9. Podle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.10. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že má dostatečná skutková zjištění k tomu, aby mohl uzavřít, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství účastníků podle shora citovaných ustanovení právního předpisu. Účastníci spolu nežijí jako manželé již několik měsíců, jejich soužití bylo ukončeno nejpozději v létě roku 2024, manželé od té doby nevykonávali manželská práva a povinnosti, jejich společné bydlení bylo ukončeno. Manželské soužití účastníků je zcela zřejmě natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. K tomuto závěru dospěl soud přesto, že manželka s rozvodem nesouhlasila a uvedla, že dle ní je v zájmu dětí, aby spolu manželé v manželství setrvali, žili a fungovali. Vzhledem k tomu, že k pokusům o odvrácení rozvratu manželství však již v minulosti došlo a manžel se vyjádřil zcela jasně, že nechce své postoje nikterak měnit, ani na záchraně manželství dál s manželkou pracovat, dospěl soud k závěru, že pak takovýto rozvrat mezi manžely, který nastal, vskutku je neodstranitelný. Děti jsou s tím, že spolu rodiče již netvoří pár srozuměni, již nějakou dobu spolu manželé nežijí a o péči o děti se dělí. Pokud manželka namítá, že v době rozhodnutí o rozvodu probíhá řízení o změně péče o nezletilé děti, pak toto s ohledem na pravomocný rozsudek zdejšího soudu, kterým bylo o péči a výživném nezletilých rozhodnuto, a který nabyl právní moci dne , datum, , není důvodem pro zamítnutí návrhu na rozvod. Pokud se jedná o namítaný zájem dětí, aby manželství nebylo rozvedeno, ani tento soud neshledal. Nadto manželka tento tvrzený zájem dětí soudu nijak konkrétně neobjasnila, krom svého přesvědčení, že je pro děti lepší, když rodiče žijí spolu a fungují jako rodina, čemuž soud může přisvědčit, avšak nelze toto vynucovat za každou cenu v situaci, kdy na tomto soužití nemají zájem všechny strany, naopak žít v neharmonickém prostředí může být pro nezletilé více škodlivé. Zájmu dětí svědčí především klidné výchovné prostředí, což by soud zcela jistě nenastolil tím, že by zamítnul návrh manžela na rozvod, nadto v situaci, kdy už fakticky s manželkou delší dobu ve společné domácnosti nežijí. Soud tedy nemá za to, že zájmu dětí svědčí formální zachování manželství s napjatými vztahy mezi rodiči. Ze všech shora vyložených důvodů soud návrhu vyhověl a manželství účastníků rozvedl.11. Příčiny rozvratu manželství účastníků soud shledává na straně obou manželů, pramenící z rozdílnosti jejich představ o životě, komunikaci, problémům manželky s alkoholem, což vedlo k odcizení manželů. Manželství již neplní žádnou funkci, stalo se pouze formálním svazkem, bez materiálního naplnění. Za této situace není na místě účastníky nutit setrvávat ve svazku, v němž minimálně jeden z manželů zůstat již nechce.12. O náhradě nákladů řízení účastníků tohoto řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 23 věta první z. ř. s., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. Jelikož soud neshledal, že by zde byly okolnosti odůvodňující přiznání náhrady nákladů řízení, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku.