20 C 370/2024-59 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 156 250 Kč s tím, že je , Anonymizováno, podnikatel. Dopisem ze dne 20.5.2024 doručeným dne 23.5.2024 uplatnil u žalovaného náhradu nemajetkové újmy podle zák. č. 85/1998 Sb. za nesprávný úřední postup, který spočíval v nepřiměřené délce řízení o poskytnutí , Anonymizováno, dotace. Žalovaný se vyjádřil tak, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, za což se žalobci omluvil a nabídl mu částku 20 000 Kč jako přiměřené zadostiučinění v penězích. Poskytnutí této částky však podmínilo uzavřením dohody o narovnání s tím, že pokud k uzavření této dohody nedojde, žalovaný uvedenou částku nevyplatí. Žalobce sdělil dopisem ze dne 3.7.2024, že částku nepovažuje za přiměřenou a upozornil žalovaného, že pokud nedojde ke změně jeho stanoviska, podá žalobu k soudu. Žalovaný dopisem ze dne 15.7.2024 sdělil žalobci, že neshledal důvod k revizi svého stanoviska. S ohledem na to, že žalovaný ani v zákonné šestiměsíční lhůtě ode dne jeho uplatnění nárok žalobce ani zčásti neuspokojil, domáhá se ho touto žalobou. Předmětné řízení bylo zahájeno žádostí žalobce ze dne 16.10.2012 podanou , Anonymizováno, o poskytnutí , Anonymizováno, dotace v rámci národních doplňkových plateb k přímým podporám pro rok 2012. Na základě této žádosti byla rozhodnutím Fondu ze dne 26.6.2013 sp. z. , Anonymizováno, čj. , Anonymizováno, přiznána snížená dotace ve výši 7 357,23 Kč pro rok 2012. Žalobce se proti tomuto rozhodnutí odvolal dne 16.7.2013 k , právnická osoba, , které rozhodnutím ze dne 26.11.2013 sp. zn. , spisová značka, , čj. , č. účtu, odvolání žalobce zamítlo a potvrdilo napadené rozhodnutí Fondu. Žalobce dne 27.1.2014 podal k Městskému soudu v Praze správní žalobu s návrhem na zrušení shora uvedeného rozhodnutí , Anonymizováno, . MS v Praze rozsudkem ze dne 23.8.2017 čj. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 28.8.2017 usnesení , Anonymizováno, zrušil pro nezákonnost. Na základě tohoto rozsudku , Anonymizováno, zrušilo rozhodnutím ze dne 15.11.2017 napadené rozhodnutí Fondu a vrátilo mu věc k novému projednání. Fond v této věci následně vydal dne 11.3.2024 rozhodnutí sp.zn. , Anonymizováno, , čj. , Anonymizováno, , podle něhož žalobci vznikl nárok na národní doplňkové platby k přímým podporám ve výši 33 562,57 Kč pro rok 2012, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 28.3.2024 a tímto dnem bylo řízení skončeno. Žalobce zdůraznil, že poslední rozhodnutí , Anonymizováno, obsahovalo závazné stanovisko, v jaké výši náleží žalobci dotace a pokud , Anonymizováno, rozhodl až po více než 6 letech a 3 měsících od vydání tohoto závazného rozhodnutí, byl tento orgán ve věci dlouhodobě nečinný. Je zřejmé, že pokud řízení v uvedené věci trvalo dobu delší, než 11 let, jde evidentně o nepřiměřenou délku řízení, která neodpovídala okolnostem, ani složitosti věci. Žalobce se na průtazích, především , Anonymizováno, , nijak nepodílel. Předmětné řízení přitom mělo pro něho podstatný význam, neboť bez poskytnutí dotací ze strany státu žalobce nemůže z ekonomických důvodů provozovat svoje zemědělské podnikání. Žalobce utrpěl v důsledku průtahů nemajetkovou újmu spočívající především ve stresujících situacích a pocitu nejistoty a průběh řízení u něho vyvolal hlubokou nedůvěru ve správní orgány ČR. K žalované částce žalobce dospěl v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia NS ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, když za první dva roky řízení požaduje 15 000 Kč, za každý následující rok 15000 Kč, 1250 Kč za každý následující měsíc.2. Žalovaný nesouhlasil s žalobou a navrhl její zamítnutí. Uvedl, že délka řízení před , Anonymizováno, byla zcela nepřiměřená, a proto se žalovaný v rámci předběžného projednání nároku žalobci omluvil a nabídl mu zadostiučinění v penězích ve výši 20 000 Kč stanovené s ohledem na okolnosti případu a aktuální judikaturu v obdobných případech. Žalobce však tuto nabídku odmítl. Žalovaný má za to, že žalobcem uplatněný nárok je již zcela promlčen. Řízení pravomocně skončilo dne 29.3.2024, přičemž žaloba byla podána dne 29.11.2024 a tedy po uplynutí promlčecí lhůty podle § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., a to včetně prodloužení této lhůty podle § 35 odst. 1 téhož zákona, neboť nárok byl uplatněn předběžně dne 23.5.2024 a jeho projednání bylo ukončeno dne 20.6.2024. Promlčecí lhůta tak činila celkem 6 měsíců a 28 dní, žaloba by musela být podána do 25.10.2024, avšak byla podána více než o měsíc později. Nad rámec promlčení dále uvedl, že v tomto případě není ani odškodnění v penězích na místě, neboť správní řízení bylo pro žalobce svým významem zcela marginální, žadatel sám podstatným způsobem přispěl k délce řízení svou nečinností a řízení se vedlo na třech stupních správních a soudních orgánů. Navíc podle rozsudku NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 by odškodnění nepřiměřené délky řízení nemělo překračovat vlastní hodnotu sporu. Předběžné projednání věci bylo uzavřeno zcela ze strany žalovaného rozhodnutím ze dne 23.6.2024.3. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného uvedl, že rozhodnutí , Anonymizováno, sice nabylo právní moci dne 29.3.2024, avšak doložka právní moci byla vyznačena dne 2.4.2024 a nejdříve tímto dnem se dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Nárok u žalovaného uplatnil předběžně dne 23.5.2024. Žalovaný dne 20.6.2024 uznal, že v řízení došlo k průtahům a následně ve věci náhrady nemajetkové újmy jednal s žalovaným prostřednictvím svého zástupce, což vyplývá z dopisů ze dne 3.7.2024 a 15.7.2024. Žalovaný nikdy nijak neobjasnil, jak dospěl k částce ve výši 20 000 Kč, kterou nabídl k odškodnění žalobci a postupoval tak v rozporu se Stanoviskem Cpjn 206/2010. Fakt, že mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o narovnání, nijak nebránil žalovanému, aby uvedenou částku žalobci vyplatil, neboť zákon nikde nestanoví, že podmínkou výplaty přiměřeného odškodnění by mělo být uzavření dohody o narovnání mezi poškozeným a příslušným úřadem. Mimosoudní jednání mezi účastníky žalobce považuje za uzavřené dnem 29.11.2024, kdy podal žalobu. Žalobce tak má za to, že promlčecí doba neběžela po dobu od 23.5.2024 do 23.11.2024 a námitka promlčení tak není důvodná. Popřel tvrzení žalovaného o marginálním významu řízení pro žalobce, neboť na dotacích od státu je jeho podnikání s minimálním obratem, když z pohledu dotací provozuje tzv. „mikropodnik“, závislé. Dále uvedl, že tvrzení žalovaného, že přispěl k délce řízení podstatným způsobem, je nepravdivé a zcela nekonkrétní. K námitce žalovaného, že řízení probíhalo v několika stupních uvedl, že pokud by bylo rozhodnutí orgánu prvního stupně po právu, následná soudní a správní řízení by zcela jistě neproběhla. Co se týká závěrů citovaného rozsudku NS ČR sp.zn. 29 Cdo 2012/2010, pak má za to, že je nelze na projednávanou věc vztáhnout.4. Soud nejprve posuzoval s ohledem na námitku promlčení vznesenou žalovaným a s ohledem na hospodárnost řízení včasnost podání žaloby žalobcem.5. Z provedených důkazů soud zjistil tento skutkový stav:6. Z žádosti o poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ze dne 20.5.2024 s doručenkou z datové schránky bylo zjištěno, že žalobce svůj nárok na odškodnění újmy za nesprávný úřední postup v předmětném správním a soudním řízení uplatnil u žalovaného dne 23.5.2024 a požadoval úhradu částky 156 250 Kč.7. Z reakce žalovaného na uplatnění nároku ze dne 20.6.2024 bylo zjištěno, že žalovaný uznal, že v předmětném správním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřených průtahů v řízení a žalobci se omluvil. Pokud jde o přiměřené zadostiučinění v penězích, pak nabídl kompenzaci ve výši 20 000 Kč na základě dohody o narovnání. Ohledně zbytku uplatněné částky (ačkoliv ji označil za správně vypočtenou) se odkázal na rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Cdo 2012/2010, podle něhož by odškodnění nepřiměřené délky řízení nemělo překračovat vlastní hodnotu sporu. Byl vyzván ke sdělení stanoviska s tím, že pokud na uzavření dohody o narovnání nepřistoupí, má považovat svou žádost o peněžní kompenzaci za odmítnutou.8. Z dopisu právního zástupce žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, (nedatován) jako reakce na odpověď žalovaného ze dne 20.6.2024 bylo zjištěno, že žalobce odmítl nabízenou finanční kompenzaci, neboť žalovaný nezohlednil všechna zákonná kritéria při určení jeho výše a upozornil, že pokud nedojde k revizi stanoviska, bude se domáhat svých nároků u soudu.9. Z reakce žalovaného na vyjádření žadatele ze dne 15.7.2024 soud zjistil, že žalovaný k námitkám žalobce mu odpovídá, že uzavření dohody o narovnání na výplatu částky 20 000 Kč je pouhou formalitou, aby bylo možno doložit řádný titul k provedení platby, neboť MZ nemá možnost vydat o nároku rozhodnutí, které by bylo takovým právním titulem. Ohledně výše přiznaného nároku argumentuje obdobným způsobem, jako v předešlé korespondenci s tím, že k revizi předchozího stanoviska tak nebyl shledán důvod. Účastníci shodně uvedli, že se jednalo již o poslední stanovisko žalovaného k žádosti žalobce.10. Z