15 C 92/2016-205 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2016 domáhá po žalované náhrady škody a nemajetkové újmy s odůvodněním, že vůči žalobci bylo na základě usnesení policejního komisaře pod č. j. KRPE-17846-122/TČ-2013-170681 ze dne 6. 3. 2014 zahájeno trestní stíhání ze spáchání zločinu podvodu. Proti tomuto dne 16. 3. 2014 byla podána stížnost, ta byla jako nedůvodná zamítnuta ze strany státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Pardubicích dne 9. 4. 2014. Dne 30. 10. 2014 byla podána obžaloba k Okresnímu soudu v Pardubicích, řízení bylo nadále vedeno pod sp. zn. 20 T 114/2014 Okresní soud v Pardubicích dne 20. 1. 2015 žalobce obžaloby zprostil, proti tomuto rozsudku státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] a poškozená společnost [právnická osoba] podala odvolání, o kterém Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích rozhodl dne 22. 4. 2015 rozsudkem č. j. 14 To 101/2015-1284, tak že rozsudek soudu prvního stupně zrušil a nově rozhodl o zproštění obžaloby v dané věci ve smyslu ust. § 226 písm. b) trestního řádu. Žalobce uhradil svému obhájci Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] částku ve výši 102 753 Kč s tím, že se jednalo o 27 úkonů právní služby ve výši 62 100 Kč při advokátním tarifu 2 300 Kč za jeden úkon bez DPH. Dále 6 jednotek promeškaného času při cestách [obec] – [obec] a zpět dne 7. 5. 2014, 5. 6. 2014, 25. 9. 2014, 19. 1. 2015 a 26. 1. 2015, 22. 4. 2015 celkem 3 600 Kč bez DPH a dále náhradu hotových výdajů, náhrada jízdného ve dnech 25. 9. 2014, 19. 1. 2015, 26. 1. 2015 a 22. 4. 2015 celkem 4 krát 280 Kč, celkem 1 120 Kč bez DPH a dále režijní paušály za 27 úkonů právní služby ā 300 Kč, celkem 8 100 Kč bez DPH. Celkem tak mimosmluvní odměna byla 90 653,20 Kč, která je také požadována jako náhrada škody. Co se týká nemajetkové újmy žalobci, v důsledku trestní stíhání došlo k zásahu do osobnostní sféry žalobce, do jeho soukromého a osobního života, do jeho cti a dobré pověsti. Žalobce byl obviněn ze zločinu, podvodu ve smyslu ust. § 209 odst. 1 a 4 písm. d) trestního zákoníku, který patří mezi nejzávažnější trestně právní jednání, zároveň jedno ze zásadnějších v očích veřejnosti a potencionálních zaměstnavatelů a obchodních partnerů. Vzhledem k trestně právní kvalifikaci byl ohrožen vysokou trestní sazbou odnětí svobody až 8 let, trestní stíhání žalobce mělo zásadní negativní vliv na jeho rodinný život, pověst, dobré jméno, přátelské vztahy a vztahy v zaměstnání, družka žalobce i on sám měli psychické problémy po dobu jeho trestního stíhání, které se zásadně negativně projevili na kvalitě jejich života. Po dobu trestního stíhání neměl žalobce z důvodu zvýšených nákladů na obhajobu možnost jezdit na dovolené, kde by mohl relaxovat, odpočinout si. U soudu jeho přátelé, rodina ho vždy viděli v pozici obviněného ze zločinu podvodu, což mělo za následky problémy v dalším životě. V důsledku výše uvedeného žalobce trpěl po celou dobu řízení silným stresem, který se projevil i zdravotně. Žalobce požaduje částku 500 000 Kč, jako náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. K požadavku na náhradu nemajetkové újmy dle zákona 82/98 Sb. k výzvě soudu potom žalobce uvedl, že trestní stíhání žalobce trvalo od 16. 5. 2014 do 22. 4. 2015, což je dlouhá doba, během které došlo k poškození osobnosti žalobce, narušení soukromého, rodinného, pracovního i jiného života, žalobci vznikla újma ztotožnitelná s pocity frustrace, stresu, nejistoty, ale i újma na podkladě provedeného dokazování, objektivizované povahy představované zásahem do osobních práv žalobce, a to zejména do práv vyčtených v článku 10 listiny právo na ochranu soukromého, rodinného života, dobré pověsti, jména, žalobce se cítil nervózní, nesoustředěný, trpěl nespavostí, úbytky na váze od zahájení trestního stíhání do jeho skončení užíval léky [anonymizována dvě slova], do dnešního dne přetrvávají pocity úzkosti, má problémy s nespavostí, byla u něj diagnostikována [anonymizována dvě slova], při psychické zátěži užíval lék [anonymizováno]. Byla zasažena pracovní sféra žalobce, žalobce začal v době trestního stíhání vykonávat podnikatelskou činnost v pracovním odvětví, z něhož byl obviněn trestně stíhán pro zločin podvodu, což mu znemožňovalo uzavírat obchody se zákazníky, objevovaly se problémy i ze strany dalších obchodních partnerů, kteří s ním nechtěli jednat, tyto problémy přetrvávají dodnes. Poškodilo ho i na veřejnosti, neboť trestný čin patří mezi nejzávaznější trestné činy. Rodina a přátelé s ním přestali komunikovat, sám žalobce se vyhýbal přátelům i rodině, jelikož se obával jejich reakce na nastalou situaci. U žalobce potom vznikla také škoda na zdraví dne 28. 7. 2015 u něj byla diagnostikována [právnická osoba] v [obec], tzv. [anonymizována dvě slova], jakožto reakce na neoprávněné trestní stíhání, neoprávněné trestní stíhání a stres tím vyvolaný byl prokazatelně dle závěru komplexního psychiatrického vyšetření stresovým, který tuto poruchu u žalobce vyvolal, způsobení této poruchy dle praxe soudních znalců pro potřeby stanovení závažnosti poruchy a výše bolestného zařazováno, tzv. traumatický šok, případně jiné nitrolební poranění, jež dle metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví za bolest, která byla vytvořena Nejvyšším soudem ČR za pomoci řady odborníku ohodnoceno 200 body, tyto body je nutné v daném případě vynásobit částkou odpovídající hodnotě 1 bodu, kterou lze dovodit od 1 % hrubé měsíční nominální mzdy přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za kalendářní rok předcházející roku v němž nárok vznik. V našem případě tedy částku 251,28 Kč, celkem žalobce požaduje na bolestném částku 50 256 Kč. Po vypracování znaleckého posudku ze strany [celé jméno znalce] došlo k tomu, že žalobce zjistil, že došlo uvedeným nezákonným rozhodnutím k vzniku ztížení společenského uplatnění v důsledku trestního stíhání, které znalec ve znaleckém posudku ohodnotil částkou 688 788 Kč. Žalobce tak odkazuje na ustanovení § 2958 o. z. s tím, že při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy vzniklé poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného nahradí mu škůdce i stižení společenského uplatnění. Tyto náhrady se stanoví podle zásad slušnosti. Došlo k tomu, že žalobci vznikl nárok jak na bolestné, které je uplatněno ve výši 50 256 Kč a dále ztížení společenského uplatnění, které dle znaleckého posudku je stanoveno ve výši 688 780 Kč. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku, k věci samé potom uvedla, že žalovaná učinila tedy nesporným uplatnění nároku ke dni 24. 9. 2015 k projednání, došlo 5. 5. 2016. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/98 Sb. požadovaná náhrady škody byla žalobci poskytnuta ve výši 78 468,50 Kč, jako částečná náhrada nákladů vynaložených na právní zastoupení, náhrada nemajetkové újmy nebyla ze strany žalované ve formě finančního zadostiučinění poskytnuta. Dále popsala průběh řízení uvedený u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 20 T 114/2014, dospěla k závěru, že v souladu s konstantní judikaturou, je možné uzavřít, že v daném případě došlo ohledně žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. za které s ohledem vzhledem na výsledek řízení možné považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 3. 2014. Co se týká náhrady škody ve výši 90 653,20 Kč, tak jak byla požadována ze strany žalované, nebyly ze strany žalované přiznány úkony, a to 14. 3. 2014 a 6. 1. 2015 porady s klientem, dále 15. 3. 2014 sepis stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, je určován pouze ve výši ½ odměny za úkon a dále 12. 12. 2014 sepis návrhu na předběžné projednání obžaloby, tento úkon nemá oporu ve spise, nebyl nijak doložen. Dále byl žalobce vyzván k předložení technického průkazu od vozidla použité k výpočtu cestového, ten však nebyl doplněn, v rámci cestovného tak byla přiznána částka 4 356 Kč včetně DPH, tj. 3 600 Kč bez DPH, jako náhrada promarněného času. Dále činí nesporným, že dne 25. 9. 2014, 19. 1. 2015, 26. 1. 2015 a 22. 4. 2015 proběhly cesty, které jsou účtovány v seznamu úkonů, co se týká požadavku na náhradu nemajetkové újmy, žalobce byl dne 21. 4. 2016 vyzván k doplnění důkazu o vzniku nemajetkové újmy, což však nestalo, žalovaná má tedy za to, že jako dostačující zadostiučinění je konstatování vydání nezákonného rozhodnutí a omluva žalované. Co se týká požadavku na bolestné ve výši 50 256 Kč, přiložená lékařská zpráva ze dne 28. 7. 2015 je nedostačující, neboť je vypracována na základě vyhlášky Ministerstva zdravotnictví 440/2001. Případný úrok z prodlení náleží žalobci až od 25. 3. 2016. 3. Žalovaná uhradila částku 78 486 Kč dne 10. 5. 2016, kdy se jednalo o náklady na vynaložené obhajné, z tohoto důvodu vzal žalobce žalobu v této výši zpět, dále vzal žalobu zpět i v částce 1 391,50 Kč, která představovala ½ úkonu dle advokátního tarifu za sepsání stížnosti ze dne 15. 3. 2014.