12 C 68/2019-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplácení úvěru na základě smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze dne 16. 12. 2003, kterou se žalovaným uzavřela banka [právnická osoba] (dále jen„ banka“). Na základě zmíněné smlouvy byla žalovanému vydána [anonymizována dvě slova] kreditní karta. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 300 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr na kreditní kartě splácet, a to v souladu se smlouvou a Obchodními podmínkami, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky měsíčními splátkami. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a předmětný dluh ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě dne 10. 4. 2017 prohlásila za splatný v celé výši. Ke dni splatnosti dlužil žalovaný částku 285 257,74 Kč. Tento dluh je tvořen dluhem na jistině ve výši 285 257,74 Kč. Výše dluhu vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty. Žalobkyně dále požadovala smluvní úrok z úvěru ve výši 23,99 % p. a. z jistiny 285 257,74 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z jistiny. 2. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný a banka si v obchodních podmínkách pod bodem 7.1.5 sjednali, že v případě ukončení smluvního vztahu podle smlouvy, je banka oprávněna učinit veškeré závazky Klienta ze Smlouvy splatnými a je oprávněna i nadále, a to až do úplného splacení veškerých pohledávek za klientem, úročit dlužnou částkou úrokovou sazbou sjednanou podle Smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném Sazebníku. Žalobkyně tak požadovala zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 23,99 % p. a. z žalované jistiny úvěru ode dne zesplatnění úvěru. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný svůj dluh ani po žalobcově výzvě neuhradil. 3. Žalobkyně dále uvedla, že její aktivní legitimace je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou č. 1 uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] a.s. (dále jen„ Právní předchůdce žalobce č. 1“), přičemž Právní předchůdce žalobce č. 1 nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s přílohou č. 1 uzavřené s [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ Právní předchůdce žalobce č. 2“). Právní předchůdce žalobce č. 1 je nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [rok] ze dne 27. 1. 2017, uzavřeného mezi ní a Právním předchůdcem žalobce č. 2. 4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 19. 2. 2018, v němž uvedl, že nárok žalobkyně neuznal, jelikož příslušná částka má být stanovena až po naplnění plánu Kapitoly 13 (Chapter 13) upravující reorganizaci v USA. Žalovaný dále uvedl, že nárok žalobkyně (původně [právnická osoba], resp. banky) neuznává proto, že zmíněná pohledávka byla zahrnuta v návrhu na konkurz dne 1. 3. 2018, o čemž byli věřitelé informováni; plán reorganizace byl potvrzen dne 6. 7. 2017. 5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu vyslovili souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. 6. Soud vzal za prokázaný následující skutkový stav, který zjistil z listinných důkazů předložených žalobkyní: na základě žádosti žalovaného ze dne 8. 12. 2003 byla mezi ním a bankou uzavřena smlouva, na základě níž byla žalovanému vystavena kreditní karta s kreditním limitem 300 000 Kč. Součástí ujednání mezi žalovaným a bankou byl rovněž ceník (dle něhož byl smluvní úrok při částečných splátkách sjednán ve výši 23,99%) a Obchodní podmínky pro držitele [anonymizováno] kreditních karet, dle nichž (zejména čl. 6) byl žalovaný oprávněn čerpat úvěrový limit a zároveň povinen hradit svůj dluh alespoň ve výši sjednané minimální splátky, a to včetně úroků a dalších poplatků (srov. čl. 7). Uvedené skutečnosti (včetně uzavření smlouvy) plynou rovněž z výpisu kreditní karty žalovaného za období od 4. 8. 2016, z něhož je patrné, že na kreditní kartě byl záporný zůstatek – 71 381,43 Kč) se splatností do 29. 9. 2016, přičemž kreditní limit činil 300 000 Kč. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty žalovaného za období od 2. 1. 2017 do 14. 9. 2017 soud zjistil, že žalovaný prováděl mnoho platebních transakcí, přičemž konečný zůstatek činil - 285 257,84 Kč [právnická osoba] (coby nástupce [anonymizováno]) přistoupila k předčasnému zesplatnění dluhu žalovaného, a to ke dni 6. 4. 2017, což žalovanému oznámila přípisem ze dne 10. 4. 2017. Žalovaný svůj dluh nesplatil ani poté, co k tomu byl dodatečně vyzván předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 22. 11. 2017, v níž byl vyzván k zaplacení částky 324 902, 7433 Kč. 7. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2015 uzavřené dne 19. 1. 2016 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem a přílohy č. 1 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost [právnická osoba] Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. 2015 uzavřeného dne 27. 1. 2017 mezi [právnická osoba] jako postupitelem, [právnická osoba] jako postupníkem a [anonymizováno] [právnická osoba] jako novým postupníkem soud zjistil, že smluvní strany se dohodly na změně čl. 8 4 rámcové smlouvy tak, že postupníkem je spol. [anonymizováno] [právnická osoba]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2015 /05/21 ze dne 3. 10. 2017 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupníkem a přílohy [číslo] soud zjistil, že pohledávka za žalovaným ve výši 285 257,84 Kč byla postoupena [právnická osoba] a.s.. Ze smlouvy o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 13. 10. 2017 uzavřené mezi [anonymizováno] [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a z přílohy [číslo] soud zjistil, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ([číslo]). Zmíněné postoupení pohledávky na zdejší žalobkyni bylo žalovanému oznámeno přípisem [právnická osoba] ze dne 17. 10. 2017 a dále přípisem právní zástupkyně žalobkyně ze dne 22. 11. 2017. 8. Soud pro nadbytečnost neprovedl k důkazu měsíční výpis kreditní karty žalovaného ke dni 5. 12. 2004, neboť skutkový stav byl dostatečně zjištěn na základě shora popsaného dokazování. 9. Soud se nejprve zabýval námitkou žalovaného, že nárok žalobkyně je zahrnut v reorganizačním plánu v USA, pročež jej sporoval. Na základě odborné konzultace s příslušným odborem Ministerstva spravedlnosti soud dospěl k závěru, že jelikož se v nadepsaném řízení aplikuje pouze české právo, není důvod pro reflektování práva USA týkajícího se insolvencí. Skutečnost, že je žalovaný v insolvenci, resp. reorganizaci, a již byl schválen plán reorganizace, by mohla mít vliv teprve ve fázi výkonu rozhodnutí. Dle soudu tedy insolvenční řízení vedené na majetek žalovaného v USA nebrání, aby zdejší soud ve věci rozhodl. 10. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. 11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo i její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 12. Soud tedy v prvé řadě konstatuje, že má za to, že došlo k platnému postoupení pohledávky právních předchůdců žalobkyně za žalovaným, pročež uzavřel, že žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována. 13. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věta první o.z. dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), neboť k uzavření smlouvy mezi žalovaným a bankou došlo za jeho účinnosti. 14. Podle § 497 obch. zák. platilo, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 16. Soud na základě provedeného dokazování a právního hodnocení dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je po právu. V řízení bylo prokázáno řádné uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru na kreditní kartě, na jejímž základě byly žalovanému k dispozici finanční prostředky ve výši 300 000 Kč. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný nesplnil podmínky uvedené smlouvy a svůj závazek řádně splácet vyčerpaný úvěr nedodržel, a dostal se tak do prodlení. Listinnými důkazy bylo rovněž prokázáno, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužn