15 C 120/2021-108 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o počátek samotného řízení, žalobkyně stanovila počátek na den [datum], kdy byl ze strany správce daně zahájen postup k odstranění pochybnosti týkající se daně z přidané hodnoty u žalobkyně za listopad 2014. Pokud jde o počátek soudního řízení a požadavku na odškodnění žalobkyně stanovuje počátek na den [datum], kdy byla podána ze strany žalobkyně žaloba u Městského soudu v Praze. Dosavadní konec soudního řízení žalobkyně stanovila na den [datum], kdy byl doručený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Od počátku správního řízení do vydání rozhodnutí ze strany Městského soudu v Praze trvalo řízení 5 let 6 měsíců a 1 den. Soudní řízení vedené u Městského soudu v Praze trvalo 3 roky 8 měsíců a 24 dnů. Obvykle soudní řízení srovnatelných se soudním řízením trvají okolo 2 let. Řízení žalobkyně trvalo dvojnásobnou dobu. Jedná se tak o případ nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona 82/98 Sb. Žalobkyně požaduje náhradu nemajetkové újmy tak, že za 3 roky 8 měsíců a 24 dnů vedení soudního řízení požaduje částku [částka]. Tuto navyšuje o 20 % z důvodu vystupování žalobkyně v průběhu celého řízení, která jednala aktivně bez průtahů s cílem poskytnout potřebná stanoviska a důkazy jednajícím orgánům veřejné moci. Ve fázi soudního řízení to byla právě žalobkyně, která se dožadovala aktivního přístupu soudu ve věci a urgovala jeho postup za situace, kdy více než tři roky nedošlo z pohledu žalobkyně v soudním řízení k žádnému z úkonů. Celkem tak požaduje částku [částka]. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná považuje délku řízení za přiměřenou. Žalovaná je toho názoru, že výše náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požaduje, není přiměřená z hlediska zákonných kritérií, tak i z hlediska rozhodovací praxe Evropského soudu pro lidská práva. Žalovaná dále namítá, že žalobkyni žádná závaznější nemajetková újma nevznikla, ani nevzniká. Žalobkyně je v likvidaci, cílem je zrušení žalobkyně, jakožto právnické osoby a její výmaz z obchodního rejstříku. Žalovaná nevykonává podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku a dotčené řízení nemůže objektivně zasáhnout do její entity. Příslušenství k částce nemůže být požadováno od [datum], když nárok byl uplatněný teprve [datum]. 3. Následně vzal žalobkyně požadavek na zaplacení zákonného úroku z částky [částka] od [datum] do [datum] zpět a soud řízení v tomto rozsahu zastavil. 4. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací] tak, že to byla žalobkyně, která proti odvolacímu finančnímu ředitelství podala žalobu, kde se domáhá zrušení odvolacího finančního ředitelství [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dne [datum] byla vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacený dne [datum]. Dne [datum] byla žalovaná vyzvána k vyjádření a byl vyžádáván spis. Dne [datum] je soudu sděleno, že je mu poskytnut přílohový spis, stejně tak je podáno i vyjádření ze strany žalované dne [datum]. Dne [datum] toto bylo zasláno i právnímu zástupci žalobce, ten se vyjadřuje dne [datum]. Dne [datum] se žalobce dožaduje sdělení aktuálního stavu v řízení s tím, že od podání žaloby uběhly již více než tři roky a žádná o vydání rozsudku. K tomuto odpovídá dne [datum] Městský soud v Praze, takže o žalobě bude rozhodnuto v dubnu nebo v květnu. Dne [datum] se opět žalobce dotazuje na stav řízení. Městský soud v Praze pod č. j. [číslo jednací] vydává rozsudek, kterým žalobu zamítl. Dne [datum] byla podána kasační stížnost ze strany žalobce. V mezidobí bylo vydáváno opravné usnesení dne [datum]. Dne [datum] byl spis opět předložen Nejvyššímu správnímu soudu, který ve věci doposavad nerozhodl. 5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva zakotveného již Úmluvou, jeho rozhodování vychází z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva to tak aby výklad pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci odpovídal výkladu podávanému ESLP. Soud se tak zabýval délkou řízení ve smyslu judikatury ESLP s tím, že tato je nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud posuzoval řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (rozsudek Soudu ve věci [příjmení] a ostatní proti České republice ze dne [datum], § 36). I v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (viz rozsudek ESLP ve věci [příjmení] proti České republice ze dne [datum], z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jež jim byla vytýkána). 6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], a to tak, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby ke dni [datum] a doposavad není ukončeno, je stále vedeno řízení o kasační stížnosti u Nejvyššího správního soudu. 7. Celková délka řízení tak přesahuje 5 let. Řízení je vedeno před dvěma stupni soudní soustavy. Jedná se o specifické řízení týkající se správního soudnictví, nelze odhlédnout od situace, že od podání žaloby, do zajištění spisu a podání vyjádření soud činil úkony a