15 C 231/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhali po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Obvodního soudu pro Prahu 6 byla projednávána žaloba pod sp.zn. [spisová značka], která byla podána ze strany žalobců dne [datum]. Domáhali se vydání rozsudku, kterým bylo zrušeno spoluvlastnictví k pozemku. Řízení bylo ukončeno dne [datum], trvalo 5 let a 10 měsíců. Od podání žaloby uběhla doba 2 let, než začala být žaloba věcně projednávána. V období od [datum] do [datum] ve věci neproběhlo žádné jednání. Celková délka řízení je nepřiměřená, žalobci opakovaně poukazovali na to, že ve věci dochází k průtahům, a to dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Po celou tuto dobu byli vystaveni nejistotě ohledně ukončení řízení. Nepřiměřená a neočekávaná délka se projevila i na stavu nemovitosti, když s ohledem na nejasné majetkové vztahy k nemovitosti bylo obtížné řešit nezbytné opravy. Žalobci vychází z manuálu ministerstva spravedlnosti, který vyhotovil žalovaný v květnu 2006. Základní částka za řízení v délce 6 let v roce 2006 činila částku [částka]. S ohledem na to, že průměrná meziroční inflace mezi léty 2006 až 2019 dosáhla hodnoty 2,07 %, takto upravená částka potom je ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalobcům nelze vytknout nic, co by způsobilo průtahy, požadují navýšení částky o 20 %, vzhledem k tomu, že věc byla projednávána na jednom stupni soudní soustavy, navyšují částku o 20 %, a věc měla pro žalobce velký význam, navyšují proto částku o 20 % Celkem požadují částku [částka]. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala celkový průběh řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp.zn. [spisová značka] ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Celková délka řízení byla 5 let a 6 měsíců. Žalovaná dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a dospěla k závěru, že je namístě nepřiměřenou délku posuzovaného řízení odškodnit, přiznala žalobcům částku [částka], tedy částku [částka] za 1 rok trvání řízení, za první dva roky částku poloviční. Tuto ponížila o 10 % z důvodu složitosti řízení a o 5 % z důvodu sdílené újmy na straně žalobců. Přiznala tak žalobcům částku [částka] pro každého ze žalobců. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 sp.zn. [spisová značka], a to tak, že dne [datum] byla podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 6 žaloba, kde současní žalobci byli žalovaní. Dne [datum] byli žalovaní vyzváni k vyjádření se k obžalobě. Dne [datum] žádají žalovaní o prodloužení lhůty k vyjádření, následně je podáno vyjádření. Dne [datum] jsou žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku, ten je zaplacený [datum]. Na den [datum] je nařízeno jednání ve věci. Dne [datum] je podána replika žalobců k vyjádření žalovaných. Dne [datum] jsou opět vyzváni žalobci k zaplacení soudního poplatku, ten je zaplacený [datum]. Jednání proběhlo dne [datum], bylo připuštěno rozšíření žaloby a bylo odročeno na neurčito. Další jednání proběhlo dne [datum], byla poskytnutá lhůta k mimosoudnímu jednání a bylo odročeno ne neurčito. Dne [datum] se vyjadřují účastníci. Ze strany soudu jsou účastníci vyzýváni, aby zvážili možnost mediace, v lednu 2016 se žalobci vyjadřují k tomuto postupu. Dne [datum] proběhlo ve věci další jednání, to bylo odročeno na den [datum]. Je zde žádáno o prodloužení lhůty k možnému doplnění tvrzení. Následuje přeposílání vyjádření. Následně je nařízeno na den [datum] jednání, právní zástupce žalovaných žádá o odročení jednání z důvodu onemocnění žalované. Jednání je odročeno na den [datum]. Jednání proběhlo, byly provedeny důkazy a bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] jednání proběhlo a bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí se vyjadřují účastníci. Dále je řešeno ustanovení znalce, ten je ustanovený [datum]. Dne [datum] žalovaná, současná žalobkyně, namítá, že znalec neučinil po dobu 4 měsíců žádný úkon ve věci, žádá soud, aby nějakým způsobem zakročil. V říjnu roku 2017 je doručen znalecký posudek, ten je následně rozesílán. V průběhu října 2017 se vyjadřují účastníci ve věci. Soud přiznával odměnu znalci dne [datum]. Na den [datum] je nařízeno jednání, ze kterého se omlouvá znalec, jednání je odročeno na den [datum]. V mezidobí jsou podávány podání ze strany účastníků, následně je podáno také rozšíření žaloby dne [datum]. Dále je podáno odvolání do usnesení o přiznání odměny znalci. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, byl vyslechnut znalec, bylo odročeno na den [datum]. V mezidobí se opět vyjadřují účastníci k znaleckému posudku a výslechu znalce. Dne [datum] jsou žalobci vyzváni k zaplacení soudního poplatku z rozšířené žaloby. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání a bylo odročeno na neurčito za účelem předložení odvolacímu soudu Městský soud v Praze pod čj. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí] usnesení soudu I. stupně potvrdil. Usnesením ze dne [datum] byl znalec vyzván k dopracování dodatku znaleckého posudku. Dne [číslo] znalec žádá o prodloužení lhůty, ta je prodloužena do [datum], a znalec žádá o zproštění vypracování znaleckého posudku z důvodu neochoty stran spolupracovat s osobou znalce. Obvodní soud pro Prahu 6 dne [datum] tento návrh zamítl. Jsou zde opět sdělení znalce, týkající se možnosti vypracovávání znaleckého posudku. Následuje dodání znaleckého posudku v dubnu 2019, jeho rozesílání. Dne [datum] je vypracováno usnesení, kterým byla znalci přiznána odměna. Následuje vyjádření k znaleckému posudku stran účastníků. Jednání proběhlo dne [datum], bylo odročeno na den [datum]. Je zde žádost o odročení soudního jednání ze strany původních žalobců a [datum] je předložen návrh na schválení smíru, stejně tak potom i ze strany dalších účastníků. Usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] došlo ke schválení soudního smíru. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, jestliže Soud zjistí, že došlo k porušení Úmluvy nebo Protokolů k ní, a jestliže vnitrostátní právo dotčené [obec] smluvní strany umožňuje pouze částečnou nápravu, přizná Soud v případě potřeby poškozené straně spravedlivé zadostiučinění. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň. Toto je obsaženo i v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Z uvedených důvodů, má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni