18 C 60/2020-81 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 60 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku nepřiměřené délky řízení vedené nejprve před Městským soudem v Praze pod sp. zn. 42 Cm 41/2014, následně před Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 61/2017. Předmětné řízení bylo pravomocně skončeno 6. 6. 2019 a bylo vedeno po dobu více než 5 let. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 16. 7. 2019. Při stanovení výše zadostiučinění vychází ze základní částky 15 000 Kč za rok trvání řízení. Pro žalobce měl spor zásadní význam, neboť se jednalo o spor o povinné platby [právnická osoba], [anonymizováno] jako vlastníka jednotek v domě s byty, kdy byl žalobce osobou odpovědnou za správu domu. Uvedená společnost dlužila žalobci značné částky v řádek stovek tisíc korun, z nich část byla vymáhána právě i v předmětném řízení. Žalobce měl problém s peněžním tokem zajištěním prostředků na úhradu dodavatelům služeb, zejména teplé vody a dalších. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně dne 16. 7. 2019. Žalovaná nárok žalobce projednala dne 27. 3. 2020 a dospěla k závěru, že v daném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žádosti žalobce tak nevyhověla.Namítané řízení trvalo 5 let a 1 měsíc, meritorně probíhalo pouze před soudem prvního stupně, a to nejprve před Městským soudem v Praze a následně u Obvodního soudu pro Prahu 6. Procesně lze řízení hodnotit jako složitější, když bylo rozhodováno o věcné příslušnosti a několikrát o změně žaloby a o přistoupení dalšího účastníka do řízení, o návrhu na vydání předběžného opatření. V řízení byl vypracován znalecký posudek. V procesních otázkách bylo rozhodováno i odvolacím soudem. V postupu soudu nedošlo k žádným průtahům, veškeré úkony byly prováděny v pravidelných lhůtách. Význam předmětu řízení pro žalobce byl hodnocen jako standartní. Jednalo se o spor o peněžité plnění běžné výše. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 16. 7. 2019. Žalovaná nároku žalobce nevyhověla, což žalobci sdělila svým stanoviskem ze dne 27. 3. 2020. 4. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 61/2017 vzal soud za prokázané, že dne 14. 5. 2014 byla podána žaloba u Městského soudu v Praze, a to žalobcem proti [právnická osoba], [anonymizováno] o zaplacení částky 153 403 Kč s příslušenstvím. Usnesením soudu ze dne 29. 5. 2014 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, což žalobce učinil dne 4. 6. 2014. Dne 5. 6. 2014 byl ve věci vydán platební rozkaz. Dne 19. 6. 2014 byl podán návrh na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil nenakládat s nemovitostmi vymezenými v návrhu. Dne 18. 6. 2014 podal proti platebnímu rozkazu žalovaný odpor. Usnesením soudu ze dne 23. 6. 2014 bylo rozhodnuto o návrhu na vydání předběžného opatření tak, že tento se zamítá. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 7. 2014. Usnesením soudu ze dne 22. 7. 2014 byl zrušen platební rozkaz. Usnesením ze dne 22. 7. 2014 městský soud uložil žalovanému, aby se ve věci vyjádřil, přičemž šlo o tzv. kvalifikovanou výzvu. Platebním poukazem soudu ze dne 23. 7. 2014 byla vrácena složená jistota v souvislosti s návrhem na vydání předběžného opatření. Dne 21. 8. 2014 se ve věci vyjádřila žalovaná společnost. Dne 8. 10. 2014 se ve věci vyjádřil žalobce. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 13. 1. 2015. Právní zástupce žalovaného požádal o odročení tohoto jednání. Jednání bylo přeodročeno na den 29. 1. 2015. Dne 29. 1. 2015 se ve věci ještě vyjádřil žalovaný. Následně ve věci proběhlo jednání, přičemž strany požádaly o poskytnutí lhůty k smírnému vyřešení věci, a to v trvání 30 dnů. Jednání bylo odročeno na den 17. 3. 2015. Dne 17. 3. 2015 ve věci proběhlo další jednání. Na tomto jednání bylo čteno množství listinných důkazů. Účastníci opět požádali o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu řešení, a to do konce dubna 2015. Následně oba účastníci požádali o prodloužení lhůty k jednání, a to do konce května 2015. Následně zástupce žalované strany znovu požádal o prodloužení lhůty k jednání, a to žádostí z 29. 5. 2015, a to alespoň o 2 týdny. Dne 6. 5. 2015 podal žalobce návrh na změnu žaloby a dále zároveň sdělil výsledky mimosoudního jednání. Následně byli účastníci vyzváni, a to přípisem soudu ze dne 29. 6. 2015, aby soudu sdělili otázky na znalce, který ve věci bude ustanoven. Toto žalobce učinil podáním ze dne 2. 7. 2015. Usnesením soudu ze dne 24. 7. 2015 byl ve věci ustanoven znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] jako znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny, aby posoudil, zda vyúčtování roku 2013 splňuje veškeré náležitosti a zda bylo provedeno věcně správně. Vyhotovený znalecký posudek byl soudu zaslán dne 7. 10. 2015. Usnesením soudu ze dne 8. 10. 2015 soud rozhodl o přiznání znalečného ustanovenému znalci. Přípisem soudu ze dne 8. 10. 2015 byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k podanému znaleckému posudku. Přípisem ze dne 7. 10. 2015 se zástupkyně žalobce dotázala na stav řízení. Následně přípisem ze dne 20. 10. 2015 žalobkyně podala odvolání proti usnesení o přiznání znalečného. Žalovaný přípisem ze dne 20. 10. 2015 sdělil, že nemá námitek vůči vyhotovenému znaleckému posudku. Následně na základě podaného znaleckého posudku Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 11. 2015 změnil své původní usnesení z 8. 10. 2015 a snížil ustanovenému znalci přiznané znalečné, a to na základě podaného odvolání žalobcem. Přípisem ze dne 11. 11. 2015 se ve věci vyjádřil žalobce k vyhotovenému znaleckému posudku a uvedl, že netrvá na výslechu znalce. Dne 16. 12. 2015 se ve věci znovu vyjádřil žalobce, přičemž navrhl změnu žaloby. Přípisem soudu ze dne 4. 3. 2016 se soud dotázal žalobce, zdali provedl opravu vyúčtování. Následně bylo znalci poukázáno přiznané znalečné. Dne 5. 4. 2016 vzal žalobce žalobu částečně zpět. Předmětem řízení tak zůstala pouze částka 88 593 Kč. Následně přípisem soudu ze dne 26. 4. 2016 byli účastníci vyzváni, zda souhlasí s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Na to zástupce žalobce sdělil, že s tímto postupem souhlasí. Zástupce žalovaného uvedl, že s tímto nesouhlasí (přípisem ze dne 12. 5. 2016). Usnesením ze dne 26. 5. 2016 bylo řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno a zároveň byla připuštěna změna žaloby. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 16. 6. 2016. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 26. 9. 2016. Na tomto jednání soud sdělil účastníkům, že má za to, že jeho věcná příslušnost v prvním stupni není dána. Informoval účastníky o tom, že věc bude předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Přípisem ze dne 3. 10. 2016 soud vyzval účastníky, aby se vyjádřili k otázce věcné příslušnosti. Dne 8. 11. 2016 byl spis postoupen Vrchnímu soudu v Praze, který ve věci rozhodl dne 19. 1. 2017 tak, že k projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 14. 2. 2017. Spis byl Městskému soudu v Praze vrácen dne 2. 2. 2017. Dne 16. 3. 2017 byl spis postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 6, který ve věci referátem ze dne 29. 3. 2017 nařídil jednání, a to na den 17. 5. 2017. Přípisem ze dne 7. 4. 2017 žalobce navrhl přistoupení dalšího účastníka do řízení a navrhl změnu žaloby. Zástupce žalované strany přípisem ze dne 11. 4. 2017 požádal o odročení nařízeného jednání z důvodu kolize s jiným jednáním. Přípisem ze dne 5. 5. 2017 se žalovaný vyjádřil k návrhu na vstup dalšího účastníka na straně žalované. Jednání původně nařízené na den 7. 6. 2017 bylo zrušeno. Usnesením ze dne 4. 9. 2017 bylo rozhodnuto o tom, že připuštění [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] jako druhého žalovaného se nepřipouští. Rovněž nebyla připuštěna změna žaloby ze dne 7. 4. 2017. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 25. 9. 2017 odvolání. Věc byla dne 31. 10. 2017 předložena odvolacímu soudu. Ten ve věci rozhodl usnesením ze dne 4. 1. 2018, kterým změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že připustil vstup společnosti [právnická osoba] jako dalšího účastníka na straně žalované. Dne 20. 2. 2018 byl podán návrh na změnu žaloby. Usnesením soudu ze dne 27. 3. 2018 byla tato změna žaloby připuštěna. Usnesením ze dne 28. 3. 2018 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil k žalobě, na což žalovaný reagoval přípisem ze dne 14. 5. 2018. Následně usnesením ze dne 22. 5. 2018 byl druhý žalovaný vyzván k vyjádření se k žalobě a zároveň bylo ve věci nařízeno jednání na den 25. 7. 2018. Na tomto jednání účastníci uvedli, že nevylučují možnost smírného vyřešení věci, že se opětovně pokusí o možné mimosoudní řešení věci, přičemž pokud tedy nedojde k mimosoudnímu vyřešení věci, budou navrhovat vypracování dalšího znaleckého posudku. Řízení bylo za účelem prostoru pro účastníky pro mimosoudní vyřešení věci odročeno na 8. 10. 2018. Přípisem soudu ze dne 21. 8. 2018 se ve věci vyjádřila žalovaná strana. Dne 24. 8. 2018 se ve věci vyj