21 C 37/2017-207 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu v kontextu postupných doplnění a upřesnění žaloby se žalobkyně domáhala po žalovaných zaplacení společně a nerozdílně částky 791 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení s tím, že na počátku řízení žalobkyně ve vztahu k této částce uváděla, že se jedná o jednu polovinu finančních prostředků z částky 1 583 365 Kč, kterou žalobkyně společně se svým [anonymizována dvě slova], [jméno] [příjmení], předali dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a matce žalovaných, [jméno] [příjmení], za účelem vložení těchto finančních prostředků na bankovní účet s tím, že žalobkyně tvrdila, že se jednalo o jejich společné úspory. Následně pak v průběhu řízení byla skutková tvrzení žaloby žalobkyní měněna, když v průběhu řízení, v rámci doplňujících vyjádření žalobkyně začala tvrdit, že finanční prostředky byly předány i přímo [celé jméno žalované], tedy žalované 2). Za těchto okolností byla žalobkyně společně se svým právním zástupcem znovu při jednání soudu vyzvána k odstranění vad žaloby, tedy aby bylo tvrzeno, kdo konkrétně, kdy, v jaké výši a jakým způsobem předal výše uvedenou částku s tím, že žalobkyně společně s právním zástupcem byla soudem poučena o tom, že bez tohoto doplnění a upřesnění a odstranění rozporů v jejích skutkových tvrzeních je žaloba v tomto rozsahu neprojednatelná. Za účelem doplnění těchto tvrzení pak bylo jednání ve věci přerušeno, přičemž po poradě žalobkyně s právním zástupcem bylo toliko žalobkyní uvedeno (nově tvrzená skutečnost), že se údajně mělo jednat o více vkladů, v blíže nespecifikovaných obdobích, které měly údajně dle žalobkyně pocházet z účtu [jméno] [příjmení]. Za těchto okolností soud tedy přistoupil k oficiální výzvě dle § 43 občanského soudního řádu a poučil žalobkyni o částečné neprojednatelnosti žaloby v případě jejího řádného nedoplnění v rozsahu shora uvedeném. Po výzvě soudu posléze žalobkyně pouze uvedla, že finanční prostředky, o kterých žalobkyně obecně tvrdila, že v rozsahu částky 791 682 Kč byly v jejím vlastnictví, uvedla, chodili z účtu č.: [bankovní účet] na účet paní [jméno] [příjmení]. Žalobkyně pak v rámci doplňujících tvrzení dále sdělila, že částka 1 583 365,62 Kč byly finanční prostředky pana [jméno] [příjmení] a že s nimi disponovala [jméno] [příjmení]. S ohledem na to, že žalobkyně, a to ani přes přerušení jednání za účelem poskytnutí prostoru pro poradu s jejím právním zástupcem, nebyla schopna řádně doplnit skutková tvrzení, aby v rozsahu shora uvedeného požadavku žalobu upřesnila a doplnila tak, aby byla projednatelná, soud tedy pod bodem I výroku rozsudku rozhodl o odmítnutí žaloby na zaplacení částky 791 682 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to s odkazem na ustanovení § 43 odstavec 2 o. s. ř. 2. Dalším požadavkem žalobkyně uplatněným v tomto řízení pak byl požadavek na zaplacení částky 532 920 Kč jako náhrady za movité věci, které se dle skutkových tvrzení žalobkyně nacházely v domě, který v minulosti pan [příjmení] [příjmení] daroval své [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a které následně, po úmrtí [jméno] [příjmení], získaly do svého vlastnictví dědictvím žalované, když žalobkyně tvrdila, že movité věci ve výše uvedené hodnotě se nacházely v předmětné nemovitosti s tím, že se jednalo o vybavení a zařízení domácnosti, ve vztahu k němuž bylo tvrzeno, že vybavení domácnosti v případě smrti [jméno] [příjmení] nabude do vlastnictví žalobkyně s tím, že žalobkyně po smrti žádala žalované o vydání těchto věcí, přičemž s ohledem na to, že věci jí vydány nebyly, žádala jejich finanční náhradu kterou vyčíslila na shora uvedenou částku. S ohledem na skutečnost, že mimo vybavení domácnosti a věcí sloužících k chodu domácnosti byl do náhrady škody zahrnut i požadavek na nahrazení hodnoty movité věci - osobního automobilu [anonymizováno] [číslo], byla v této souvislosti žalobkyně vyzvána k doplnění skutkových tvrzení, zda tvrdí, že toto vozidlo bylo v jejím vlastnictví. V této souvislosti na výzvu soudu žalobkyně uvedla, že toto vozidlo v jejím vlastnictví nebylo. 3. Žalované navrhovaly zamítnutí žaloby v plném rozsahu. V rámci vyjádření k žalobě a jejích doplnění uváděly, že skutková tvrzení obsažená v žalobě se nezakládají na pravdě, neboť žalobkyně nikdy nebyla družkou pana [jméno] [příjmení] v právním slova smyslu, neboť žalobkyně s [jméno] [příjmení] nikdy nevedla společnou domácnost, o čemž ostatně svědčí i to, že s žalobkyní nebylo nikdy jednáno jako s potencionální dědičkou v rámci dědického řízení po [jméno] [příjmení]. Dále bylo poukazováno na to, že skutková tvrzení vztahující se k požadavku žalobkyně na zaplacení částky 791 682 Kč jsou nadále neurčitá a nejasná, bylo upozorňováno na to, že sama žalobkyně při jednání soudu uvedla, že se jednalo o finanční prostředky pana [jméno] [příjmení], se kterými měla údajně disponovat paní [příjmení], tedy že již z tohoto je zřejmé, že se rozhodně tedy nemohlo jednat o finanční prostředky žalobkyně. Dále bylo poukazováno na to, že bez povšimnutí nemůže zůstat ani to, že ačkoliv paní [jméno] [příjmení] zemřela dříve než její bratr [příjmení] [příjmení], pan [příjmení] [příjmení] v rámci dědického řízení po své sestře rozhodně neuplatnil žádné pohledávky, které by měl za svojí sestrou z žalobkyní tvrzeného předání finančních prostředků své sestře a bylo zdůrazňováno i to, že [příjmení] [příjmení] nikdy nezřídil ani žádnou závěť, která by tedy případně jako dědičku po jeho osobě určovala žalobkyni. Ve vztahu k požadavku na zaplacení náhrady za žalobkyní tvrzené nevydané věci ve výši 532 920 Kč bylo uváděno, že je sice pravdou, že žalované se staly na základě dědictví po své matce, [jméno] [příjmení], vlastníky nemovitosti, ve které do své smrti žil pan [příjmení] a kterou v minulosti daroval jejich [role v řízení], avšak že žalované nebyly dědičkami po panu [příjmení], když dědičkou po panu [příjmení] byly třetí osoby, přičemž žalované tedy neměly nikdy oprávnění s těmito věcmi nakládat, neboť nebyly dědičkami po zemřelém [jméno] [příjmení]. Dále bylo žalovanými zdůrazňováno, že v době, kdy získaly přístup do předmětné nemovitosti, žádné žalobkyní uváděné věci se v domě nenacházely, že v domě se nacházely pouze staré věci bez hodnoty, což ostatně vyplývá i z dědického řízení po [jméno] [příjmení], který do své smrti měl v předmětné nemovitosti na základě věcného břemene svoji domácnost a dům užíval k bydlení, když toto jeho věcné břemeno doživotního užívání nemovitosti panem [jméno] žalované plně respektovaly. Ze všech shora uvedených důvodů tedy žalované žádaly, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta. 4. Notářským zápisem NZ [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dne [datum] byl v notářské kanceláři sepsán notářský zápis JUDr. [jméno] [příjmení], notářkou, se sídlem v [obec], jehož předmětem bylo uzavření darovací smlouvy a zřízení věcného břemene mezi panem [jméno] [příjmení] a paní [jméno] [příjmení] Touto smlouvou pak [příjmení] [příjmení], co by výlučný vlastník budovy [adresa] v [obec], části [část obce], daroval budovu [adresa] postavenou na pozemku označeném parc. [číslo] pozemky označeném parc. [číslo] v [katastrální uzemí], vše zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek] paní [jméno] [příjmení] (své [anonymizováno]), přičemž [jméno] [příjmení], co by obdarovaná, zároveň touto smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu zřídila pro svého [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ve formě věcného břemene bezplatné doživotní právo bydlení a užívání předmětné nemovitosti s tím, že toto právo zaniká úmrtím oprávněného. 5. Usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] bylo v řízení prokázáno, že dne [datum] zemřela, bez zanechání závěti pro případ smrti [jméno] [příjmení] ([anonymizováno] [jméno] [příjmení] a matka žalovaných), přičemž dědičkami po zemřelé [jméno] [příjmení] se staly její [anonymizováno] [celé jméno žalované] a [celé jméno žalované] (žalované v tomto řízení). Předmětem projednání dědictví byly mimo jiné i nemovitosti označené v notářském zápisu, tedy nemovitosti darované v minulosti panem [jméno] [příjmení] zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Dále bylo tímto usnesením prokázáno, že součástí dědictví byla i pohledávka za [jméno] [příjmení] (dědičkou [příjmení] [příjmení]), a to z titulu uhrazení pohřbu [jméno] [příjmení] zemřelého dne [datum]. Tímto usnesením pak v řízení bylo prokázáno, že dědičky, tedy žalované, neuplatnily v rámci pozůstalostního řízení po své zemřelé matce výhradu soupisu. 6. Usnesením [název soudu], č. j. [číslo jednací], vydaným dne [datum rozhodnutí] vzal soud za prokázané, že u [název soudu] bylo vedeno řízení o pozůstalosti po [jméno] [příjmení], zemřeném dne [datum]. Dědici po zemřelém pak byly [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Tímto usnesením pak byla schválena i dědická dohoda mezi [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], co by dědičkami po zemřelém [jméno] [příjmení], s tím, že veškeré vybavení rodinné domácno