22 C 38/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se po žalované domáhal náhrady nákladů za obhajobu ve výši 37 026 Kč s příslušenstvím v trestním řízení, které proti němu bylo vedeno u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], kde byl zproštěn obžaloby. V podání ze dne 18. 5. 2021 žalobce vzal žalobu co do částky 37 026 Kč zpět, neboť žalovaná žalobci vyplatila v průběhu řízení částku 33 033 Kč. Žalobce požaduje zákonné úroky z prodlení z částky 33 033 Kč za dobu od 5. 11. 2020 do 11. 5. 2021, kdy žalovaná žalobci částku 33 033 Kč uhradila. 2. Žalovaná uvedla, že nároku ve stanovisku ze dne 7. 5. 2021 vyhověla co do částky 33 033 Kč, kterou žalobci vyplatila. Další náhrada škody nebyla oprávněná. 3. Mezi účastníky není sporné, že nárok byl předběžně uplatněn dne 4. 5. 2020 u žalované, a že žalovaná dne 7. 5. 2021 vydala stanovisko, dle kterého žalobci vyplatila částku 33 033 Kč. 4. Soud věc rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž by nařizoval jednání, neboť pře je objasněna listinnými důkazy a účastníci s tímto postupem souhlasili. 5. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 6. Prodlení žalované nastalo dnem následujícím po uplynutí šestiměsíční lhůty k předběžnému uplatnění nároku u příslušného úřadu. V konkrétním případě byl nárok uplatněn dne 4. 5. 2020, posledním dnem šestiměsíční lhůty pro vyřízení nároku bylo dne 4. 11. 2020, a proto se žalovaná dostala do prodlení dne 5. 11. 2020. Žalobce žádá úroky z prodlení 5. 11. 2020 do zaplacení, přičemž z podání žalobce ze dne 18. 5. 2021 soud zjistil, že k úhradě došlo dne 11. 5. 2021. Soud nemá důvodu žalobci tuto skutečnost nevěřit, když i další údaje korespondují se stanoviskem žalované ze dne 7. 5. 2021. Výše úroku odpovídá zákonu (§ 1970 občanského zákoníku) a nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. zastavil (výrok I.). 8. Žalované uložil zaplatit žalobci úroky z prodlení z částky 33 033 Kč za dobu od 5. 11. 2020 do 11. 5. 2021, kdy žalovaná žalobci dlužnou částku zaplatila (výrok II.). 9. O vrácení části zaplaceného soudního poplatku rozhodl soud dle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (výrok III.). 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšný byl žalobce (úspěch 33 033 Kč proti neúspěchu 3 993 Kč). Žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu 78 %. 11. Náklady žalobce tvoří 1 000 Kč nevráceného soudního poplatku a náklady na právní zastoupení. Tarifní hodnota daného sporu činí 37 026 Kč. Advokát učinil ve věci 3 úkony po 2 620 Kč dle § 7 odst. 5 AT (převzetí věci a příprava, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby) společně s 3 x 300 Kč paušálu dle § 13 odst. 4 AT. Advokát je plátcem 21 % DPH. 12. Za úkony související s předběžným projednáním nároku u žalované se odměna neposkytuje (§ 31 odst. 4 OdpŠk). 13. Po zohlednění částečného úspěchu žalované náleží žalobci náhrada nákladů řízení ve výši 9 048 Kč (11 599,60 Kč x 0,78). Náklady uložil soud žalované zaplatit k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok IV.).