23 C 224/2019-234 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2017 domáhal, aby soud určil, že škodní událost vedená u žalované [právnická osoba], pod označením„ škodní událost“ pod číslem 7000135322 ze dne 10. 12. 2018, je pojistnou událostí. Žalovaná odmítá přiznat žalobci postavení vzniklé pojistné události nahlášené jejich pojistníkem dne 27. 9. 2018. Žalovaná neuznala situaci jako„ pojistnou událost“ a nazvala ji„ škodní událostí“ z důvodu neprokázání kauzálního nexusu. Žalovaná požaduje nesprávně po žalobci, aby žaloval jejich pojistníka. Žalovaná se vyjádřila k žalobě tak, že navrhla její zamítnutí. Žalovaná předně namítla, že na žalobě není naléhavý právní zájem dle § 80 o.s.ř. V projednávaném případu již k porušení práva žalobce došlo, a to nepodáním dovolání v původním sporu zastupujícím advokátem [jméno] [příjmení]. Žalobce navíc sám uvádí, že smyslem této žaloby je pouze přimět žalovanou k jednání s poškozeným žalobcem. Žalovaná dále namítá nedostatek aktivní legitimace na straně žalobce, neboť žalobce není vůči žalované, jako pojistiteli advokáta [jméno] [příjmení], v žádném vztahu. Dle pojistné smlouvy o profesním pojištění advokátů zapsaných v seznamech vedených Českou advokátní komorou je žalovaná pojistitelem a [jméno] [příjmení] pojištěným. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na to naléhavý právní zájem. Po právní stránce dospěl soud k následujícím závěrům: Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky (žaloba na plnění) vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné – dosud nezahájené nebo již probíhající – řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení (NS sp.zn. 33 Cdo 1734/2013). Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby. Žalobci nic nebrání v tom, aby žalobu znovu podal v době, kdy naléhavý právní zájem na takovém určení získá, resp. změní-li se poměry, za nichž soud určovací žalobu zamítl. To platí i tehdy, probíhá-li v době rozhodování o určovací žalobě jiné řízení, jehož výsledek by mohl založit změnu poměrů co do úsudku o (ne) existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení (NS sp.zn. 29 Cdo 914/2014). Soud se v prvé řadě zabýval vyřešením otázky, zda je dán na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Soudní praxe jednotná v názoru (R 17/72), že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní. Jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva a naopak. Není na místě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly a kde je žalobkyni k dispozici žaloba o splnění povinnosti. Prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva. Určovací žaloba není opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti. Žalobce právní zájem na určení právního vztahu nebo práva v případě, že se může žalovat naplnění, již mít nemůže. Žaloba v daném případě neplní preventivní funkci. Určovací žaloby slouží k potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadované určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je objektivně vzato způsobí odstranit stav právní nejistoty žalobce na ohrožení nebo ohrožení jeho práva. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné, dosud nezahájené nebo již probíhající řízení, v němž je lze řešit jako předběžné otázky, nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení. Žalobce má žalovat na plnění ze škodné události a nikoliv na přiznání„ pojistné události“. Na základě výše uvedeného soud zde shledal, že ve věci schází naléhavý právní zájem žalobce na určení. Žaloba zde neplní preventivní funkci. Soud proto žalobu zamítl pro neexistenci naléhavého právního zájmu ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., protože žalovaná byla ve věci úspěšná. Soud uložil žalobci zaplatit žalované náklady, kdy náhrada nákladů žalované představuje odměna právní zástupkyně žalované za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání dle § 9 odst. 3 písm. a) a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 1, 3 citované vyhlášky za 3 úkony á 300 Kč Celkem náhrada nákladů řízení činí 8 400 Kč.