23 C 37/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 263 752 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 8. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná částka představuje přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu, jež měla žalobci vzniknout nepřiměřenou délkou a průtahy v řízení vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 24 Cm 206/2009 (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Posuzované řízení bylo zahájeno dne 25. 11. 2009 a skončilo dne 6. 3. 2019. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 10 500 734 Kč s příslušenstvím představující neuhrazený vypořádací podíl po ukončení účasti žalobce ve [právnická osoba] s.r.o. Žalobce soudu vytýká, že první rozhodnutí ve věci bylo vydáno až téměř po 4 letech, následně bylo odvolacím soudem zrušeno a až po dalších 3 letech bylo vydáno další rozhodnutí ve věci, které bylo odvolacím soudem ve věci potvrzeno a ohledně náhrady nákladů řízení změněno. Posuzované řízení tak trpí nepřiměřenou délkou. Dle názoru žalobce šlo o složitější věc, ale ani složitost neodůvodňuje délku 9 let a 3 měsíců. Soud prvního stupně opakovaně toleroval předkládání nových dokladů ze strany společnosti, a ačkoliv žalobce byl se svou žalobou úspěšný, opakovaně jej zavazoval k náhradě nákladů řízení. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok žalobce, uplatněný u ní dne 29. 8. 2019, neuznává. Posuzované řízení trvalo 9 let a 10 měsíců, řízení bylo skutkově i procesně složité, o čemž svědčí rozsah dokazování, počet jednání soudu a počet vypracovaných znaleckých posudků. Bylo rozhodováno o žádostech o přiznání osvobození od soudních poplatků, o několika odvoláních. Žalobce podal 5 návrhů na nařízení předběžného opatření. Řízení opakovaně probíhalo na třech stupních soudní soustavy. V řízení nebyly shledány žádné průtahy a soud postupoval plynule. Jelikož žalovaná neshledala existenci nesprávného úředního postupu v řízení, požadavek žalobce na odškodnění nemajetkové újmy není důvodný a žaloba by měla být zamítnuta. 3. Při jednání konaném dne 18. 10. 2021 žalobce doplnil, že žalobce podával návrhy na nařízení předběžných opatření s ohledem na dlouho trvající řízení za účelem ochrany svého majetku a vymahatelnosti práva. 4. Žalobce při svém účastnickém výslechu dne 18. 10. 2021 uvedl, že se v roce 2005 dostal do exekuce, jejímž jediným smyslem bylo postižení mého obchodního podílu ve [právnická osoba], kromě toho žalobce vlastnil další dvě společnosti, do nichž se po zastavení exekuce vrátil jak do pozice jednatele, tak i společníka, a protože byl společníkem také ve [právnická osoba], stejným způsobem se v ní domáhal téhož, tzn. vrácení svého obchodního podílu, který měl být ve výší 1/3. Exekutor žalobci vyplatil částku 13 000 Kč, a když žalobce v roce 2008 zjistil, po jednání se svým bývalým společníkem, že ho do společnosti zpátky nezapíše, byl nucen v roce 2009 podat žalobu na vyplacení svého obchodního podílu, poněvadž částka 13 000 Kč a něco byla směšná. Od účetní kanceláře si žalobce nechal vypracovat znalecký posudek, který vyplýval z listin, které společnost ukládala do sbírky listin u Krajského soudu v Ostravě, tzn. účetní závěrky apod. a obchodní podíl vyšel na úplně jinou částku. Na základě toho se žalobce spojil s advokátní kanceláří a podal žalobu. Při projednávání žaloby žalobce zjistil, že byly předloženy listiny, které nikdy neviděl. Řešilo se, jestli jeho obchodní podíl je 1/3 nebo 5%. Po nějaké době soud dospěl k závěru, že 5%. Soud nechal vypracovat znalecký posudek na majetek společnosti v době postižení žalobcova obchodního podílu. Ta částka byla zase úplně jiná a v té chvíli začala společnost rozporovat znalecké posudky, předkládat další a další listiny, takže po 4 letech zhruba byl vypracován čtvrtý dodatek znaleckého posudku a pak to skončilo nějakým rozsudkem Krajského soudu v Ostravě. Žalobce jezdil v podstatě na všechna jednání, bylo potřeba reagovat na všechny listiny, které tam žalovaná společnost předkládala. V té době žalobce pracoval nejdříve v Praze v roce 2009, posléze v Brně, takže to znamenalo nemalé časové úsilí, braní si dovolených apod. V době, když byl žalobci obstaven podíl, žalovaná společnost měla majetek. Žalobce si najal vlastního soudního znalce, který jenom lesní majetky ohodnotil zhruba kolem 20 000 000 Kč oproti té znalecké společnosti vybrané soudem. Takže celkový majetek té společnosti se pohyboval kolem 30 000 000 Kč. Společnost se nestavěla kladně k vypořádání žalobce, naopak se snažila žalobce nějakým způsobem ze společnosti vystrnadit. Ze znaleckého posudku, který dělala účetní jenom z listin z krajského soudu, vyšla hodnota obchodního podílu na 400 000 Kč, což byl diametrální rozdíl oproti 13 000 Kč a znalecký posudek vypracovaný soudem došel k částce kolem 1 000 000 Kč za 5%, nikoliv za 30%, jak žalobce požadoval. Během řízení byl společností předložen opis listiny, originál společnost nebyla schopna nikdy předložit, byť byla k tomu 2 roky soudem vyzývána, kde se obchodní podíl žalobce nějakým způsobem snižoval z 1/3 na 5%. Ta listina nezapadala do posloupnosti ostatních listin ve společnosti, žalobce ji rozporoval. Nicméně i na té ověřené listině byl ověřen jeho podpis, nikdy se nepřišlo na to jak, a soud to nezjišťoval a uznal, že ta listina, byť to teda byla kopie, a nikdy nebyl předložen originál, takže je v pořádku. Od počátku řízení to žalobce bral jako újmu, protože předpokládal, že mu společník vyplatí nějaké peníze, a strávil v podstatě 14 let tím, že se handrkoval o něco, na co měl nárok. Dneska je to pryč. 5. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 29. 8. 2019, podaným žalované téhož dne, uplatnil nárok na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu v posuzovaném řízení a požadoval zaplacení částky 263 752 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona. Žalovaná dne 7. 7. 2020 vydala k uplatněnému nároku zamítavé stanovisko. Uvedené ani mezi účastníky nebylo sporné. 6. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 25. 11. 2009 byla Krajskému soudu v Ostravě doručena žaloba žalobce [celé jméno žalobce], proti žalované [právnická osoba] s. r. o., o zaplacení částky 10 500 734 Kč s příslušenstvím. Žalobce se po žalovaném domáhá shora uvedené částky s odůvodněním, že vypořádací podíl žalobce po zániku jeho účasti v žalovaném ke dni 4. 10. 2005 činil částku 10 500 734 Kč a nikoliv 12 932 Kč. Žalobce spolu s žalobou požádal o osvobození od soudních poplatků. Dne 26. 11. 2009 byl žalobce soudem vyzván k doložení majetkových poměrů a dále byl učiněn dotaz na instituce za účelem zjištění majetkových poměrů žalobce. Dne 21. 12. 2009 žalobce doložil soudu potvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Dne 7. 1. 2010 soud zaslal žalobci dotaz ohledně majetkových poměrů, neboť z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že je vlastníkem nemovitosti v okrese [obec]. Tuto skutečnost ovšem neuvedl do prohlášení o majetkových poměrech. Dne 27. 1. 2010 žalobce reagoval na výzvu soudu. Dne 17. 2. 2010 bylo rozhodnuto, že žalobci se přiznává osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu. Dne 19. 2. 2010 byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření doručena žalovanému. Dne 26. 2. 2010 se k žalobě vyjádřil žalovaný. Dne 29. 3. 2010 bylo nařízeno jednání na 9. 6. 2010. Dne 7. 6. 2010 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 9. 6. 2010 se konalo jednání, na kterém bylo provedeno značné množství listinných důkazů, jednání bylo odročeno na 17. 9. 2010 za účelem doplnění dokazování. Dne 22. 6. 2010 byl soudu doručen návrh žalobce na doplnění důkazů. Dne 24. 6. 2010 byl soudu doručen návrh žalovaného na doplnění důkazů. Dne 29. 6. 2010 byla soudu doručena žádost právního zástupce žalovaného o odročení jednání a to z důvodu účasti na konferenci. Dne 2. 7. 2010 bylo jednání odročeno na 20. 10. 2010. Dne 14. 7. 2010 zaslal soud dotaz na soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], neboť zjistil, že žalobce, který je osvobozen od soudních poplatků, je osobou oprávněnou v exekučním řízení. Dne 7. 7. 2010 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 20. 7. 2010 bylo soudu doručeno vyjádření žalobce. Dne 26. 7. 2010 reagoval soudní exekutor na dotaz soudu. Dne 20. 10. 2010 proběhlo jednání, na kterém byl vyslechnut svědek. Jednání bylo odročeno na neurčito, za účelem vyčkání zaslání listin, jenž soud uložil žalovanému předložit soudu a zvážení vypracování znaleckého posudku. Dne 26. 10. 2010 byly soudu doručeny listiny vyžadované soudem. Dne 2. 11. 2010 soud vyzval [anonymizována tři slova] [obec] k doložení přiznání k dani z příjmu žalovaného. Téhož dne soud zaslal Okresnímu soudu v Opavě dožádání na provedení svědecké výpovědi [jméno] [příjmení]. Dne 15. 12. 2010 provedl dožádaný soud výslech svědka. Dne 5. 1. 2011 bylo nařízeno jednání na 2. 3. 2011. Dne 28. 2