23 C 92/2018-241 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou došlou původně Okresnímu soudu v Hradci Králové se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky 66 689,79 Kč s příslušenstvím z titulu z titulu nesplaceného úvěru. 2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že její právní předchůdkyně, banka [právnická osoba], uzavřela se žalovaným dne 16. 4. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty [číslo] která je smlouvou o úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěrový rámec až do výše 48 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty, přičemž žalovaný tento úvěrový rámec v průběhu čerpání zvýšil na částku 60 000. Vyčerpaná část úvěru byla na základě smlouvy úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 22,56 % ročně. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet čerpaný úvěr povinnou minimální splátkou ve výši 3,5 % měsíčně z čerpaných prostředků. Současně byl žalovaný dle obchodních podmínek povinen bance hradit veškeré poplatky a náklady spojené s vydáním a užíváním kreditní karty dle ceníku platného k datu jejich splatnosti. Dle obchodních podmínek byly úroky, poplatky a vzniklé náklady banky splatné pravidelně měsíčně vždy k datu splatnosti povinné minimální splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně svůj závazek splnila, když žalovanému vydala kreditní kartu a poskytla mu dohodnutý úvěrový rámec, žalovaný však svůj závazek poskytnutý úvěr splácet neplnil, a proto právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s obchodními podmínkami přistoupila dopisem ze dne 26. 6. 2017 k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky, která se skládá nesplacené jistiny úvěru ve výši 60 000 Kč a dále z částky 6 689,79 Kč, o kterou byl úvěrový rámec přečerpán sestávající se z úroků a poplatků dle výpisu. Dále bylo v žalobě uvedeno, že pohledávka za žalovaným pak následně přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 10. 2017 z [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno] a následně přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 11. 2017 ze [právnická osoba] [anonymizováno] na žalobkyni. Jelikož žalovaný na dlužnou částku do dne podání žaloby ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu žalobkyně, obrátila se tedy žalobkyně se svým nárokem na soud a podanou žalobou tedy po žalovaném požaduje částku jistiny úvěru ve výši 60 000 Kč včetně smluvního úroku z úvěru z této částky ve výši 22,56 % ročně od 19. 10. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 19. 10. 2017 a dále i částku 6 689,79 Kč sestávající se z úroku a poplatků. 3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 4. 2018 uvedl, že s nárokem uplatněným žalobkyní nesouhlasí a jeho výši zcela neuznává, neboť neodpovídá skutečnému stavu jeho dluhu vůči bance, jejíž pohledávku žalobkyně odkoupila. Žalobce uvedl, že se s bankou byl ochoten dohodnout na smírném řešení, že ředitelka pobočky banky žalovanému přislíbila, že se ozve s návrhem smírného řešení, avšak že do dne vyjádření žalobce se tak nestalo a ze strany banky k žádnému kontaktování právníka žalovaného nedošlo. 4. K tomu žalobkyně v podání ze dne 6. 6. 2018 uvedla, že jí není známa jakákoliv dohoda žalovaného se společností [právnická osoba] a že tvrzení žalovaného považuje za účelové, a to za situace, kdy žalovaný obdobně argumentoval i u dalších aktuálně probíhajících řízení mezi týmiž účastníky, nikdy však konkrétně netvrdil a nedoložil, v čem spatřuje nesrovnalosti výše dluhu oproti bance, nebo v čem spatřuje nedůvodnost nároku žalobkyně. Žalobkyně proto uvedla, že nadále trvá na podané žalobě v plném rozsahu. 5. Podáním ze dne 26. 5. 2021 učiněným těsně před nařízeným jednání soudu, a to za situace, kdy předchozí jednání byla opakovaně odročována z důvodu různých žádostí žalovaného, žalovaný navrhl smírné řešení sporu s možností jednání u zapsaného mediátora s tím, že žalovaný tímto způsobem deklaroval svou vůli využít všechny adekvátní prostředky a možnosti ke smírnému jednání s žalobkyní, které by dle žalovaného mělo vést k řešení přijatelnému pro obě strany. 6. Ve věci bylo v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v nepřítomnosti žalovaného, přičemž soud omluvu žalobce doručenou soudu dne 26. 5. 2021, tj. den před nařízeným jednáním, nepovažoval ani za včasnou, ani za řádnou, a to i s ohledem na to, že žalovaný již v průběhu řízení opakovaně žádal o odročení jednání z důvodu svého zdravotního stavu, který vždy sliboval doložit dodatečně, následně žádal o prodloužení lhůt k doložení jím tvrzených skutečností, které však nedoložil, přičemž v této souvislosti byla již žalovanému v minulosti uložena i pořádková pokuta (tj. za nedoložení důvodnosti předchozích žádostí o odročení jednání). V této souvislosti byla i žalovaným vznesena nedůvodná námitka podjatosti soudkyně projednávající věc v předchozí obě, přičemž vyhodnotil-li soud všechny výše uvedené skutečnosti ve vzájemných souvislostech, soud i současnou žádost o odročení jednání s nedoloženým tvrzením o důvodu) považoval za obstrukční, neboť z obsahu spisu je zřejmé, že žalovaný se projednání věci před soudem, kde by mohlo potenciálně dojít i k uzavření smíru, zcela záměrně vyhýbá. Proto soud rozhodl o tom, že bude jednáno v nepřítomnosti žalovaného. 7. S ohledem na to, že ze strany [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [země] nebylo reagováno na návrh žalovaného na přistoupení tohoto [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [země] do řízení, co by vedlejšího účastníka na straně žalované, nebylo tedy s tímto navrhovaným vedlejším účastníkem na straně žalované jednáno. 8. Žalobkyně při jednání soudu uvedla, že v mezidobí k mimosoudnímu vyřešení věci nedošlo, že žalovaný se na žalobkyni nikdy neobrátil s žádosti o mimosoudní projednání věci, o uzavření soudního smíru či o poskytnutí delších lhůt k plnění jeho závazků. Dále zástupkyně žalobkyně uvedla, že již v roce 2018 žalobkyni kontaktoval údajný právní zástupce žalovaného, který žalobkyni informoval o tom, že žalovaný má řadu dluhů a není tedy reálné uspokojení žádaného nároku, přičemž i přesto se tedy žalobkyně pokusila kontaktovat žalovaného, avšak že jeho telefony nebyly dostupné, případně byly hovory odmítnuty. Žalobkyně tak trvala na podané žalobě a jejím projednání. 9. V rámci závěrečného návrhu žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno, když z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o užívání kreditní karty, ze které čerpal úvěr, následně řádně kreditní úvěr čerpaný z kreditní karty nesplácel s tím, že za těchto okolností vzniklo dle smluvních podmínek právo právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnit dluh na kreditní kartě, k čemuž došlo. Následně byla pohledávka za žalovaným postupně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tedy oprávněna tuto pohledávku vymáhat. Proto tedy požádala, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a žalobkyni přiznána i náhrada nákladů řízení. 10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 11. Na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového rámce a vydání kreditní karty vydala [právnická osoba], sídlem [adresa], žalovanému dne 16. 4. 2015 návrh smlouvy o vydání kreditní karty. K uzavření smlouvy došlo převzetím karty žalovaným na příslušné pobočce banky a následným čerpáním úvěrového rámce kreditní karty. Ve smlouvě se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout úvěrový rámec ve výši 48 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovanému pak později byl navýšen úvěrový rámec na částku 60 000 Kč. Čerpané prostředky byly úročeny úrokem z úvěru ve výši 22,56 % ročně. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno], Obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet a Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Žalovaný se zavázal splatit čerpané prostředky úvěru spolu s úroky a dalšími úhradami (poplatky) dle sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 300 Kč, respektive ve výši 3,5 %. Ve smlouvě pak bylo mj. ujednáno, že [právnická osoba] je oprávněna v případě porušení smlouvy prohlásit veškeré pohledávky za držitelem karty (žalovaným) za okamžitě splatné (viz bod [anonymizována čtyři slova]) Obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet). První čerpání prostředků úvěru prostřednictvím karty žalovaný provedl dne 22. 4. 2015. Ke dni 21. 6. 2017 činil konečný zůstatek z účtu kreditní karty žalovaného částku mínus 66 689,79 Kč, která je tvořena částkou vyčerpaného úvěrového rámce ve výši 60 000 Kč a částkou 6 689,79 Kč tvořenou přečerpaným úvěrovým rámcem a poplatky a úroky strženými žalovanému dle ceníku a smluvních podmínek. Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas úvěr poskytnutý [právnická osoba], [anonymizována dvě slova] , byla kreditní karta v souladu se smluvními podmínkami s účinností ke dni 24. 6. 2017 okamžitě zesplatněna, což [právnická osoba] žalovanému oznámila dopisem ze dne 26. 6. 2017. Žalobkyně pak, co by nástupce [právnická osoba] (přes postoupení pohledávky nejprve [právnická osoba] [anonymizováno]), vyzvala žalovaného k úhradě tohoto z