25 C 53/2018 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 37 396 Kč z titulu náhrady škody, která mu vznikla v souvislosti s nesprávným úředním postupem v rámci exekuce sp. zn. [spisová značka], vedené soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres]. Tento nesprávný úřední postup spočíval v tom, že byl žalobci, jakožto povinnému, zablokován exekučním příkazem č. j. [číslo jednací] bankovní účet č. [bankovní účet], který sloužil zejména pro příjem mzdy žalobce od svého zaměstnavatele. Jelikož i tyto mzdové peníze exekutor z účtu odvedl, čímž žalobci nezbyly žádné peníze k dalšímu žití, byl žalobce nucen řešit vzniklou finanční nouzi krátkodobou půjčkou od soukromých osob ve výši 11 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 6% měsíčně. Od března roku 2016 do listopadu 2017 mu tedy v důsledku nemožnosti splatit tuto částku pro trvající finanční tíseň vznikl celkový dluh ve výši 37 396 Kč. Dále žalobce po žalované požadoval zaplacení částky ve výši 2 000 Kč jako náhradu za vzniklé výdaje s uplatněním nároku u Ministerstva spravedlnosti a ztrátu času. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněné nároky neuznává. Žalobce u žalované svou žádostí uplatnil dne 5. 8. 2016 nárok na poskytnutí náhrady škody ve výši 20 177 Kč, která měla představovat půjčku ve výši 11 985 Kč a úroky z prodlení. Tuto žádost žalovaná pro nejasnost a nesrozumitelnost zamítla. Žalobce proto věc zažaloval u Okresního soudu v Ostravě. Žaloba byla rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 22. 11. 2016, č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2017, č. j. [číslo jednací], zamítnuta pro předčasnost uplatnění nároku, neboť odpovědnostním titulem státu za škodu v této věci mohlo být pouze nezákonné rozhodnutí a přitom předmětný exekuční příkaz do té doby nebyl zrušen. Dále byla dne 25. 9. 2017 žalované doručena žádost žalobce, ve které požadoval za nesprávný úřední postup soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] částku ve výši 37 396 Kč. Jelikož nárok vyplývá ze stejných skutečností jako v žádosti uplatněné dne 5. 8. 2016, má žalovaná za to, že je v tomto řízení překážka věci pravomocně rozsouzené, neboť dosud nebyl exekuční příkaz č. j. [číslo jednací] zrušen. Nad to žalovaná uvádí, že žalobce si svým podáním stěžoval na exekuční příkaz, kterým byl postižen jeho bankovní účet. Provedeným šetřením bylo zjištěno, že k nesprávnému úřednímu postupu ze strany soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] nedošlo. Jelikož nebyl předmětný exekuční příkaz zrušen, nejedná se ani o nezákonné rozhodnutí. Není tudíž splněn žádný z odpovědnostních předpokladů státu za tvrzenou škodu. Ve věci nelze dovodit ani příčinnou souvislost mezi předmětným exekučním příkazem a žalobcem tvrzenou škodou, neboť byl v dané době bankovní účet žalobce postižen celkem 4 exekučními příkazy. 3. V části předmětu řízení, tedy co do částky 11 660 Kč, bylo řízení usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 3. 2019, č. j. [číslo jednací], ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2020, č. j. [číslo jednací], zastaveno podle § 159a odst. 5 ve spoj. s § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a to pro překážku rei iudicatae. 4. Z žádosti žalobce na odškodnění ze dne 25. 9. 2017 soud zjistil, že žalobce nárok uvedený v žalobě u žalované ve smyslu § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ Odp. Šk.“) uplatnil. 5. Z elektronického spisu soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že bylo exekučním příkazem soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad [okres] ze dne 22. 2. 2016, č. j. [číslo jednací], rozhodnuto o provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu povinného (žalobce) č. [bankovní účet]. Tento exekuční příkaz nebyl zrušen, přičemž exekuce byla skončena vymožením (pohledávka byla vymožena k 19. 9. 2016). 6. Ostatními důkazy se soud nezabýval, jelikož nebyly relevantní k posouzení skutkového stavu věci. 7. Podle § 5 Odp. Šk. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a nesprávným úředním postupem. Podle § 7 Odp. Šk. mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 Odp. Šk. lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zablokování bankovního účtu exekučním příkazem, kterým je přikázána pohledávka z tohoto účtu, není nesprávným úředním postupem, nýbrž běžným postupem při vykonávání exekuce. Nesprávným úředním postupem je totiž„ porušení pravidel předepsaných právní normou pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci jeho rozhodovací činnosti, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu daného rozhodnutí“ (Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 8. 2012, č. j. 29 Cdo 2778/2010-102). Ačkoliv mohlo dojít k porušení právních předpisů zabavením tzv. nezabavitelného minima exekutorem, k zabavení peněz na účtu žalobce došlo na základě rozhodnutí, tedy exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]. Pokud se tedy nejedná o nesprávný úřední postup, není splněn předpoklad odpovědnosti státu podle § 13 Odp. Šk. 9. Bankovní účet žalobce byl obstaven na základě rozhodnutí, exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]. Pokud měl žalobce za to, že mu byla mzda z bankovního účtu stržena nikoliv v souladu s platným právem, tedy že mu bylo zabaveno nezabavitelné minimum, měl exekutorovi navrhnout částečné zastavení exekuce co do exekučního příkazu č. j. [číslo jednací]. V případě, že by tento návrh exekutor, resp. exekuční soud, shledal důvodným, exekuční příkaz by zrušil. Až na základě takového zrušení rozhodnutí by se mohl žalobce dožadovat odpovědnosti státu a domáhat se po něm náhrady škody, která mu v souvislosti s tímto zrušeným rozhodnutím vznikla. Jelikož exekuční příkaz v rámci exekučního řízení zrušen nebyl, není splněna podmínka § 7 Odp. Šk., tedy existence nezákonného rozhodnutí. 10. Jelikož nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a zároveň nebylo zrušeno ani rozhodnutí, na základě kterého měla žalobci vzniknout tvrzená škoda včetně nákladů s touto škodou spojených, soud bez dalšího zkoumání případného rozsahu způsobené škody rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jako „o.s.ř.“), tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 Kč Tyto náklady sestávají podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. z paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč za každý úkon (tím v tomto řízení bylo vyjádření k žalobě).