26 C 13/2020-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 21. 1. 2020 domáhá na žalované zaplacení zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání za vykonanou vazbu 171 dnů 1 500 Kč za 1 den, tj. celkem 256 500 Kč a 29 070 Kč za 171 dnů po 170 Kč jako ušlý zisk. Žalobce dále požaduje částku 135 000 Kč jako nemajetkovou újmu za samotné trestní stíhání. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, co se týká nemajetkové újmy za vykonanou vazbu a trestní stíhání, vznesla námitku promlčení. Ohledně zbývající částky týkající se náhrady majetkové újmy namítla, že není dána příčinná souvislost, resp. nevznikla žalobci škoda, neboť před vzetím do vazby nebyl zaměstnán. Nemohla mu tudíž vzniknout škoda v podobě ušlého zisku. 3. Dne 29. 1. 2019 žalobce uplatnil nárok u žalované (§ 14 zák. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem; dále jen„ zákon“). Žaloba byla zdejšímu soudu doručena 21. 1. 2020. 4. Soud má prokázáno ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 6, sp. zn. [spisová značka], že žalobce byl rozsudkem Městského soudu v Praze dne 13. 6. 2018 při veřejném zasedání, na kterém byl žalobce osobně účasten, zproštěn obžaloby pro skutek, jehož se měl dopustit dne 17. 10. 2017 s tím, že tento skutek byl kvalifikovaný jako zločin loupeže a zproštěn obžaloby byl žalobce z důvodu, že označený skutek není trestným činem. Usnesením Městského soudu v Praze 24. 1. 2018 ke stížnosti státního zástupce Městský soud rozhodl tak, že rozhodl, že obviněný [celé jméno žalobce] se bere do vazby, nepřijímá se písemný slib obviněného a nevyslovuje se dohled probačního úředníka. Vazba se započítává od 25. 12. 2017. Podle § 7 zákona Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 5. Podle § 9 odst. 1 zákona má právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. 6. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 7. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2012, sp. zn. 30 Cdo 962/2012). 8. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení nemajetkové újmy žalobce a dospěl k závěru, že námitka žalované je opodstatněná, žalobce podal již k Ministerstvu spravedlnosti svou žádost po uplynutí šestiměsíční lhůty, tedy 29. 1. 2019. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci 13. 6. 2018, tedy 14. 12. 2018 měl žalobce naposledy možnost podat včas žádost o náhradu nemajetkové újmy u žalované, a poté po uplynutí doby, po kterou žalovaná projednávala jeho nárok, nejdéle však do 6 měsíců, mohl ještě včas uplatnit svůj nárok u soudu. Žalobce uplatnil svůj nárok u soudu 21. 1. 2020, tj. po uplynutí šestiměsíční lhůty. 9. Podle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 10. V daném případě žalobce již podal žádost o předběžné projednání nároku u žalované opožděně, tedy po uplynutí promlčecí doby a proto jeho nároku nemohlo být vyhověno, když žalovaná vznesla důvodně námitku promlčení. 11. Podle § 30 zákona náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč. 12. Poškozenému náleží náhrada ušlého zisku, resp. paušální náhrada za předpokladu, že poškozenému skutečně škoda ve formě ušlého zisku vznikla. 13. Podle § 26 zákona pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Pro vznik a příčinnou souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným úředním rozhodnutím a vznikem škody se použijí příslušná ustanovení občanského zákoníku. Proto, aby byla dána odpovědnost žalované za škodu, je třeba, aby bylo prokázáno nejenom vydání nezákonného rozhodnutí nebo vznik nesprávného úředního postupu, nýbrž i vznik škody a příčinná souvislost mezi vznikem škody a nezákonným rozhodnutím. 14. Žalobce tvrdil, že před vzetím do vazby byl registrován na úřadu práce jako účastník, byl tedy nezaměstnaný. Z potvrzení úřadu práce ze dne 5. 3. 2021 vyplývá, že žalobce byl uchazečem o zaměstnání za období od ledna 2017 do prosince 2017. 15. Soud nemohl přiznat nárok žalobci z titulu náhrady škody za ušlý zisk (§ 2952 o.z.), neboť žalobci žádný zisk neušel. Žalobce nebyl před vzetím do vazby zaměstnán, neměl příjem z jiné činnosti, proto nesplnil předpoklady proto, aby mu byla přiznána částka 170 Kč za den, neboť předpokladem pro to, aby žalobci ušel zisk je, že nějaký zisk před vzetím do vazby měl nebo, že měl prokazatelně uzavřen závazek, ze kterého by mu zisk do budoucna měl plynuout. 16. Ze všech výše uvedených důvodů soud zamítl žalobu v plném rozsahu, co se týče nemajetkové újmy, z důvodu promlčení nároku a ohledně náhrady škody, tedy materiální újmy z důvodu, že žalobci žádná újma v souvislosti se vzetím do vazby nevznikla. 17. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 131 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení za 1 úkon po 300 Kč za vyjádření se k žalobě.