26 C 55/2017-301 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou ze dne 7. 3. 2017 domáhal náhrady nemajetkové újmy, a to z důvodu dlouhotrvajícího řízení u Policie ČR. Pod sp. zn. KRPA [číslo], kdy žalobce podal dne 31. 1. 2011 trestní oznámení k Městskému státnímu zastupitelství v [obec]. Do dnešního dne nebylo ve věci pravomocně rozhodnuto, tzn. pravomocně věc odložena nebo zahájeno trestní stíhání. Žalobci jako poškozenému ve věci vznikla nemajetková újma tím, že policie věc nevyřešila do dnešního dne, a to ani poté, kdy se žalobce spolu s dalšími poškozenými obrátil na [název soudu], který svým rozhodnutím II. ÚS 3626/13 zrušil rozhodnutí Policie ČR a Obvodního státního zastupitelství, kterým byla věc odložena a uvedl, že v řízení dochází k průtahům. 2. V dané věci bylo již vydáno pravomocné rozhodnutí na základě kterého žalovaná vyplatila částku 67 375 Kč. Dalším nárokem, který již je pravomocně skončen, bylo zadostiučinění za vydání nezákonného rozhodnutí ve výši 250 000 Kč. Ohledně tohoto rozhodnutí bylo již pravomocně rozhodnuto, věc byla zamítnuta. K dovolání žalobce rozhodl [název soudu] [anonymizováno] 9. 2. 2021 odmítl dovolání žalované a rozsudek zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] ve výroku III., v němž byla zamítnuta žaloba co do částky 100 000 Kč s příslušenstvím a výrok IV. o náhradě nákladů řízení vrátil zpět s tím, aby zdejší soud o věci znovu jednal. 3. Soud doplnil dokazování o další průběh řízení a z trestního spisu zjistil tyto skutečnosti: Soud má prokázáno z oznámení ze dne 31. 1. 2011, že žalobce podal k Policii ČR, OŘ [obec] I toto oznámení, kde uvedl, že podezřelí jsou [jméno] [příjmení] a [titul]. [jméno] [příjmení]. Připojil se také s nárokem na náhradu škody. Ve svém oznámení uvedl, že se domnívá, že se stal spolu s ostatními obětí organizované skupiny, která [anonymizováno 31 slov]. Soud má dále prokázáno ze spisu Policie ČR, Obvodního ředitelství [obec] I, Služby kriminální policie a vyšetřování, [číslo jednací], že: - Žalobce jako poškozený požádal, aby ho policejní orgán prostřednictvím uvedeného zmocněnce do jednoho měsíce od podání oznámení vyrozuměl o učiněných opatřeních s tím, že rovněž navrhl spojení věci, kdy byla prověřována stejná činnost podezřelých osob na základě jiných oznamovatelů. - Z obsahu spisu pak bylo zjištěno, že ve věci docházelo k prověřování trestních oznámení, byla podávána vysvětlení i ostatních poškozených (a to i formou dožádání do zahraničí), osoby, na něž bylo podáno trestní oznámení, policejní orgán prováděl zajištění dokladů ke společnosti [právnická osoba] a dalších firem, prováděl šetření a zajišťování listin ve věci činnosti podezřelých osob a firem s nimi spojených, byla prováděna šetření přes Interpol do zahraničí. - Dne [datum rozhodnutí] byly pod [číslo jednací] zahájeny úkony trestní řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona, jehož se měli dopustit [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. - Podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, bylo úředním záznamem ze dne 29. 1. 2013 vyloučeno z prověřování trestní věci podezřelých [příjmení] a [příjmení] vedeného pod č. j.: ORI [číslo] k samostatnému prověřování s tím, že věc byla vedena pod [číslo jednací]. - Usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec] I, Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] byla odložena věc žalobce – podezření ze spáchaného trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchaného formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, jehož se měly dopustit podezřelé osoby. Věc byla odložena z důvodu, že se nejednalo o trestný čin a věc nebylo možno vyřídit jinak. Věc byla odložena z toho důvodu, že policejnímu orgánu se nepodařilo všemi provedenými úkony trestního řízení podvodný úmysl podezřelých osob od počátku jejich jednání, tj. od okamžiku uzavření smluvního vztahu s osobami, jež následně vykonávaly práce v lesích, prokázat, neboť jak vyplývá z výpovědi některých osob, které práci v lesích prováděly, tak těmto byly vypláceny finanční prostředky v různých částkách a nelze mít za prokázané, že s těmito osobami byly uzavřeny smluvní vztahy s již úmyslem těmto osobám následně neuhradit žádnou odměnu za jimi vykonanou práci. - Usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [číslo jednací] byla zamítnuta jako nedůvodná stížnost poškozených (jejichž počet byl 66) zastoupených právními zástupci, tedy i stížnost žalobce ohledně odložení věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) trestního zákona spáchané formou spolupachatelství podle § 9 odst. 2 trestního zákona, když státní zástupkyně dospěla k závěru, že v posuzované trestní věci nebyly naplněny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu, a to ani souhrnně, ani pokud jde o jednotlivé dílčí útoky a rozhodnutí policejního orgánu je správné. - O ústavní stížnosti žalobce a jiných osob do shora uvedených rozhodnutí Policie ČR a OSZ pro [část Prahy] rozhodnuto nálezem [název soudu] ze dne 16. 12. 2015, vydaným pod sp. zn. II ÚS 3626/13, kdy bylo rozhodnuto, že usnesením Policie ČR, Obvodního ředitelství policie [obec a číslo], Služby kriminální policie a vyšetřování ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] a usnesením Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo porušeno základní právo stěžovatelů na účinné vyšetřování vyplývající ze základních práv podle článku 8 odst. 1, článku 9 a článku 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a článku 4 odst. 1 a 2 a článku 5 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a shora uvedená usnesení pak byla zrušena. [název soudu] ve svém rozhodnutí mimo jiné uvedl, že věc šetření trestních oznámení byla neorganicky roztříštěna mezi několik policejních orgánů, prověřování věci i v důsledku nekoncepčního přístupu orgánů činných v trestním řízení trpělo značnými průtahy, jimž neodpovídala dosavadní míra objasněnosti věci. Nález Ústavního soudu byl žalobci doručen dne 11. 1. 2016. - Vrchní státní zastupitelství pak dne 8. 4. 2016 rozhodlo, že dozorujícím orgánem v přípravném řízení je státní zástupce OSZ pro [část Prahy] strany Policie ČR byla na Policejní prezidium ČR dána žádost o provedení prověrky na Slovensko, do Rumunska a Vietnamu ze dne 27. 10. 2016, nyní se zjišťují místa pobytu některých poškozených osob. - Dále se ve věci téměř nic nekonalo, až 27. 6. 2018 Policie ČR vyrozuměla žalobce o postoupení věci dle věcné příslušnosti, neboť byla dovozena věcná příslušnost na základě podezření ze spáchání trestného činu obchodování s lidmi podle ustanovení § 232a odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. - Úřední záznam ze dne 2. 9. 2019 a 2. 10. 2019, žádost o sdělení informací ze dne 29. 7. 2019. Celkem řízení trvá 10 let a 2 měsíce. 4. Dle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 5. Dle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za škodu, která byla způsobena za a) rozhodnutím, jež je vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení nebo v řízení trestním, za b) nesprávným úředním postupem. 6. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 7. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 8. Dle ust. § 13 odst. 1 citovaného zákona je nesprávným úředním postupem také porušení povinnosti učinit úkon anebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkon nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ve smyslu ust. § 13 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 9. Dle ust. § 31a zákona č. 82/1998 Sb., bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 10. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle