27 C 24/2020-88 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 1 028 433 Kč jako náhrady škody, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce svůj nárok uplatnil dne 20. 9. 2018 u žalované, žalovaná však nárok žalobce v rámci předběžného projednání neuspokojila. Žalobce se žalobou u [název soudu] domáhal zaplacení částky 5 188 338,60 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla podána dne 9. 1. 2006. Žalobě byla přidělena spisová značka a následně se přes 5 let ve věci nic nedělo. Až ke dni 28. 11. 2011 bylo nařízeno první jednání ve věci, tedy po více než 5 letech od podání žaloby. Rozsudek ve věci byl vydán až dne 9. 5. 2011, žalobce se proti tomuto rozsudku řádně a včas odvolal. Odvolací soud ve věci rozhodl dne 25. 10. 2012. Toto rozhodnutí žalobce napadl dovoláním k Nejvyššímu soudu, který dne 29. 5. 2014 zrušil rozsudek soudu odvolacího ve výroku II. a rozsudek soudu I. stupně a v tomto rozsahu věc vrátil soudu I. stupně. Zrušil tedy rozsudky soudu nižších stupňů co do zamítavého výroku. Následně ve věci rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne 6. 11. 2015, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a uložil žalobci povinnost zaplatit náklady řízení. Žalobce proti tomuto podal odvolání, odvolací soud následně potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně. Žalobce proti tomuto následně podal dovolání, které bylo usnesení ze dne 5. 3. 2018 odmítnuto. Toto usnesení bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 28. 3. 2018 doba řízení tak přesáhla 12 let. V průběhu řízení před soudem I. stupně uhradil žalovaný na výše uvedenou jistinu částku 3 470 587,70 Kč. Soud přiznal žalobci právo na náhradu úroku z prodlení ve výši 1 028 982,77 Kč, sporná pak zůstala částka 1 717 750,90 Kč na jistině spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,3% denně od roku 2005 [název soudu] uložil rozsudkem žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady řízení, které stanovil na 694 563 Kč z důvodu nárůstu výše předmětu plnění při započtení úroku z prodlení z původních 5 188 338,60 Kč na částku 35 817 247 Kč. Úspěch žadatele za této situace představoval pouhých 12,5% a neúspěch tedy 87,5%. V důsledku navyšování částky předmětu řízení došlo ke značnému navýšení soudního poplatku. V roce 2006 činil soudní poplatek za podobnou žalobu 207 540 Kč, v roce 2011 byla výše soudního poplatku za podané odvolání 541 410 Kč. Pokud by soud I. stupně rozhodl ve standardní lhůtě 24 měsíců od podání žaloby, měl by žalobce ve věci větší úspěch než neúspěch a bylo by mu tak s největší pravděpodobností vůči žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. Stejně tak by se soudní poplatek za podané odvolání nezvýšil o částku 333 870 Kč. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok předběžně podáním ze dne 12. 4. 2018 a 20. 9. 2018. K projednání žádosti žalobce došlo dne 24. 7. 2020. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení k nesprávnému úřednímu postupu, ale zároveň konstatovala absenci příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou nemajetkovou škodou, přičemž žalobci neposkytla požadovanou náhradu majetkové škody. Úvahy o žalobcem namítané majetkové škody jsou pouhou spekulací o tom, jaká by hypoteticky měla být délka posuzovaného řízení či výše nákladů řízení, či soudního poplatku, které byl žalobce nucen hradit. Tato tvrzení nejsou podložena a není možné, aby stát odpovídal za nejasnou a hypotetickou škodu. V projednávané věci proto chybí zřejmá příčinná souvislost mezi tvrzeným nesprávným úředním postupem spočívajících v průtazích posuzovaném řízení a výše uvedenou majetkovou škodu v podobě povinnosti hradit náklady řízení a soudní poplatek. Současně žalobce ani neprokazuje výši tvrzené majetkové škody. Žalovaná má za to, že předmět žaloby byl plně v dispozici žalobce, který tak mohl výši žalované částky určit nejen při podání žaloby, ale i později částečným zpětvzetím žaloby, kdykoli v průběhu řízení a případně tak ovlivnit výši nákladů (resp. poměr úspěchu ve věci nebo výši soudního poplatku). 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnit svůj nárok předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne 20. 9. 2018. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala, neshledala jej však důvodným. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že ve věci byla podána dne 10. 1. 2006 žaloba u [název soudu] o zaplacení částky 5 188 338,60 Kč s příslušenstvím. Usnesením soudu ze dne 12. 1. 2006 byl žalobce vyzván k doplnění tvrzení, což žalobce učinil podáním doručeným soudu dne 20. 1. 2006. Výzvou ze dne 24. 1. 2006 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, což učinil dne 8. 2. 2006. Následně byl ve věci vydán platební rozkaz a to dne 14. 2. 2006. Proti tomuto platebnímu rozkazu byl dne 7. 3. 2006 podán odpor, který byl následně doručen žalobci. Výzvou ze dne 28. 8. 2006 byl žalovaný vyzván k vyjádření se k žalobě, což žalovaný učinil podáním doručeným soudu dne 9. 10. 2006. Toto vyjádření bylo následně přeposláno žalobci a ten vyzván, aby se ve lhůtě 20 dnů k tomuto vyjádřil. To žalobce učinil přípisem doručeným soudu dne 6. 11. 2006. Následně bylo toto vyjádření žalobce přeposláno s výzvou k vyjádření žalované straně, zástupce žalované požádal o prodloužení lhůty k vyjádření se do konce roku 2006. Následně bylo vyjádření žalovaného ze dne 8. 1. 2008 přeposláno právnímu zástupci žalobce s opětovnou výzvou k vyjádření se. Dne 13. 5. 2008 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 500 824 Kč. Soud na základě tohoto řízení usnesením ze dne 20. 5. 2008 zastavil, rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 6. 2008. Následně dne 3. 8. 2008 došlo opět k částečnému zpětvzetí žaloby a to co do částky 540 164,80 Kč, řízení bylo dne 22. 7. 2008 v rozsahu tohoto zpětvzetí zastaveno, nabylo právní moci dne 22. 8. 2008. Dne 14. 8. 2008 podáno další zpětvzetí žaloby co do částky 549 674,10 Kč, opět usnesením soudu ze dne 16. 9. 2008 řízení co do této částky zastaveno, právní moci dne 11. 10. 2008. Dále bylo ve věci vydáno usnesení o částečném zastavení řízení ze dne 3. 12. 2008 co do částky 515 359,20 Kč, usnesení nabylo právní moci dne 31. 12. 2008. Dne 23. 12. 2008 opět tedy podáno částečné zpětvzetí žaloby co do částky 708 317,70 Kč, dne 3. 2. 2009 opět částečné zpětvzetí žaloby co do částky 656 247,90 Kč O tomto rozhodl soudu usnesením ze dne 13. 2. 2009, který řízení zastavil co do částky 1 364 565,60 Kč, usnesení nabylo právní moci dne 26. 3. 2009. Dne 30. 4. 2009 žalovaný znovu vyzván, aby se vyjádřil k podané žalobě, přičemž se jednalo o kvalifikovanou výzvu. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne 8. 6. 2009. Toto stanovisko žalovaného zasláno žalobci s výzvou k vyjádření se ve lhůtě 20 dnů a žalobce se ve věci vyjádřil dne 26. 8. 2009. Výzvou soudu ze dne 9. 2. 2010 žalobce vyzván, aby doplnil skutková tvrzení ohledně 6 faktur, toto žalobce učinil podáním doručeným soudu dne 11. 3. 2010. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 23. 7. 2010, toto následně bylo odročeno z důvodu změny právního zástupce na straně žalovaného. Jednání však bylo odročeno na den 28. 1. 2011 z důvodu účasti zástupce žalovaného v odvolací kárné komisy [advokátní komora]. Ve věci proběhlo jednání dne 28. 1. 2011, toto jednání bylo odročeno na den 29. 4. 2011. Na tomto jednání probíhalo dokazování listinnými důkazy. Na dalším jednání dne 29. 4. 2011 proběhlo opět dokazování listinnými důkazy, přičemž jednání bylo odročeno na den 9. 5. 2011. Dne 9. 5. 2011 byl ve věci vyhlášen rozsudek, kterým soud žalobě vyhověl co do částky 350 990 Kč a žalobu zamítl co do částky 1 717 750,90 Kč spolu s příslušenstvím v podobě denního úroku z prodlení ve výši 0,3% z jednotlivých faktur a dále co do úroku z prodlení v celkové výši 11 817 517,29 Kč. Proti tomuto rozsudku bylo dne 22. 7. 2011 podáno odvolání, žalobce byl vyzván k zaplacení soudního poplatku ve výši 541 410 Kč, dne 30. 8. 2011 podal žalobce žádost o přiznání osvobození od soudního poplatku. Usnesením soudu ze dne 4. 11. 2011 bylo žalobci přiznáno osvobození od soudního poplatku z 90%. Následně dne 21. 11. 2011 žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 54 141 Kč. Věc byla dne 5. 12. 2011 předložena [název soudu]. [název soudu] usnesením ze dne 19. 12. 2011 žalobci odňal se zpětnou účinností osvobození od soudního poplatku přiznaného usnesením [název soudu] ze dne 4. 11. 2011 a vyzval žalobce k doplacení soudního poplatku ve výši 487 269 Kč. Dne 4. 1. 2012 žalobce požádal o prodloužení lhůty k úhradě soudního poplatku. Usnesením [název soudu] ze dne 17. 2. 2012 bylo odvolací řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Dne 13. 2. 2012 byla ve věci vznesena námitka podjatosti vůči senátu [anonymizována dvě slova] [název soudu] a dne 16. 3. 2012 bylo podáno odvolání od usnesení o zastavení odvolacího řízení. Dne 29. 3. 2012 byl složen doplatek soudního poplatku ve výši 487 269 Kč. Usnesením [název soudu] ze dne 12. 4. 2012 bylo zrušeno usnesení [n