37 C 11/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 16 656 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], a.s. (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 16. 9. 2019 se žalovanou smlouvu o úvěru č. 644098003, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 14 760 Kč spolu s příslušenstvím do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Žalovaná o půjčku zažádala online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnila požadované registrační údaje ve formuláři. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedla žalovaná tzv. verifikační platbu ve výši 0,01 Kč, kterou odeslala ze svého osobního bankovního účtu. Při dokončení žádosti obdržela žalovaná předsmluvní informace o půjčce, v nichž byly shrnuty veškeré parametry půjčky a žalovaná dále odsouhlasila Všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) při odeslání verifikační platby. Žalobkyně následně zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (tj. insolvenční rejstřík, bankovní i nebankovní registr klientských informací), kdy tak žalobkyně prověřovala bonitu žalobkyně. Žádost o půjčku byla žalované následně schválena a byla jí poskytnuta částka ve výši 12 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslala verifikační platbu. Žalovaná však sjednanou částku, kterou se zavázala vrátit, neuhradila řádně a včas. Tím jí vznikla povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Zároveň ji vznikla povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 4. 12. 2020. Z výše uvedeného dovozuje žalobkyně svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 578 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 2 760 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 668 Kč (žalobkyně v žalobě požadovala přepočítanou částku 4 656 Kč) a z neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně dále požadovala kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 275,62 Kč z částky 12 000 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku žalované (tj. od 17. 10. 2019) do 8. 11. 2020 (tj. k tzv. rozhodnému dni stanovenému ve smlouvě o postoupení pohledávek. 2. V podání ze dne 7. 10. 2021 žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované první dvě upomínky obyčejným podáním prostřednictvím poštovního přepravce, pročež k nim není podací lístek, který je tak k dispozici pouze k výzvě k úhradě dluhu ze dne 27. 11. 2019. Žalobkyně nedisponuje potvrzením o doručení žádné z upomínek, resp. výzev k plnění předmětného dluhu, které byly žalované zaslány (a to s ohledem na způsob jejich odeslání, tj. nebyly odeslány s doručenkou). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnila a rovněž nezpochybnila listiny předložené žalobkyní. 4. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně výslovně v žalobním návrhu a žalovaná konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. v dané lhůtě nevyjádřila) soud postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru dne 16. 9. [číslo], na základě, které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr s úrokem (v celkové výši 14 760 Kč) vrátit do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí, současně se žalovaná zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení se zaplacením úvěru smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná den následující po dni takového prodlení. Smlouvou bylo dále ujednáno, že zaplacením smluvní pokuty není dotčeno právo věřitele na náhradu škody v plné výši, sjednané úroky a úroky z prodlení. Smlouvou byla rovněž sjednána roční úroková sazba ve výši 279,83 % a roční procentní sazba nákladů 1 141,2 %. Žalovaná rovněž souhlasila s VOP. 6. Z kopie výpisu účtu právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že dne 6. 2. 2019 proběhla verifikační platba z účtu žalované ve výši 0,01 Kč, a dále dne 16. 9. 2019 žalobkyně zaslala na účet žalované (sjednaný ve Smlouvě, č. [bankovní účet]) částku 12 000 Kč. 7. Z upomínky ze dne 30. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná neuhradila úvěr do sjednaného data, pročež byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 14 966 Kč, a to ihned. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 a z listiny nadepsané„ Potvrzení o přijetí platby“ ze dne 20. 11. 2020 soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, a z přípisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 4. 12. 2020 vyplývá, že žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. 9. Z výzvy žalobkyně ze dne 25. 11. 2019 pak soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 15 328 Kč, a to ihned s tím, že nebylo doloženo doručení žalované. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 3. 5. 2021 a z podacího archu České pošty ze dne 5. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že žalovaná byla ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínána před podáním žaloby a byla vyzvána k zaplacení částky 19 578 Kč, a to ihned, nemá však za prokázané, že by výzva byla doručena žalované. 11. Z internetových stránek právní předchůdkyně žalobkyně ([webová adresa]) soud zjistil, že se jedná o společnost specializující se na poskytování mikropůjček klientům a je rovněž členem Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů. 12. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, který je shodný s uvedenými skutkovými zjištěními, přičemž z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaná dlužnou částku uhradila, když ani ona sama se k žalobě nevyjádřila a tuto žalobkyní tvrzenou skutečnost nesporovala. 13. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že věřitel může celou pohledávku nebo i její část i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jiné osobě. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená včetně zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). 14. Soud v prvé řadě konstatuje, že má za to, že došlo k platnému postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou, pročež uzavřel, že žalobkyně je v dané věci aktivně legitimována. 15. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované sjednanou částku ve výši 12 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala vrátit částku 14 760 Kč do 30 dní od jejího poskytnutí. Zmíněná částka byla žalované poskytnuta dne 16. 9. 2019, zaslání verifikační platby 6. 2. 2019 neodpovídá době uzavření smlouvy, nicméně soud má za prokázané, že žalované byla částka 12 000 Kč poskytnuta. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala kromě poskytnuté jistiny ve výši 12 000 Kč zaplatit také smluvní úrok ve výši 2 760 Kč, který byl ve smlouvě o úvěru sjednán ve výši 279,83 % ročně (RPSN 1 141. 2 %), úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. 16. Soud Smlouvu posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., dle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Soud má dále za prokázané, že žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila zpět. 18. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se nejprve zabýval platností účastníky sjednané Smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak Smlouvy jako celku. 19. Dle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 20. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 21. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, úze