42 C 218/2017-116 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 987 000 Kč, způsobenou mu ve věci, vedené před Okresním soudem V [obec] pod sp.zn. 3 T 6/2007. Žalobce požadoval v souvislosti s nezákonnou vazbou v uvedeném řízení částku 807 000 Kč a dále za nepřiměřenou délku řízení částku 180 000 Kč. Žalobce uvedl, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání dle § 160 odst. 1 TR pro trestný čin účast na zločinném spolčení podle § 163a) odst. 1 TZ a pro trestný čin kuplířství podle § 204 odst. 1 a 3 písm. b) TZ, přičemž dne 6.3.2005 byl podán návrh na vzetí žalobce do vazby, kterému soud dne 7.3.2005 usnesením pod sp. zn. 37 Nt 29/2005 vyhověl a započítal žalobci do vazbu od 4.3.2005, kdy byl žalobce zadržen. Žalobce se (i přes svou stížnost proti vzetí do vazby) nacházel ve vazbě více než 17 měsíců (od 4. 3. 2005 do 23.8.2006), ačkoliv maximální přípustná délka pro přípravné řízení je stanovena v délce jednoho roku, to vše za situace, kdy řízení vykazovalo takové vady, že vůbec nebylo jednoznačné, jaké skutky jsou kladeny žalobci za vinu, v důsledku čehož byla věc vrácena státnímu zástupci k došetření. Z tohoto důvodu krajský soud žalobce bezprostředně po zjištění této skutečnosti ještě před pravomocným skončením řízení z vazby propustil, tj. dne 23.8.2006 na základě příkazu uvedeného soudu 50 To 514/2006. V samotném řízení byla podána obžaloba, která však byla 17.7.2006 vrácena státnímu zástupci k došetření. Řízení poté dále probíhalo a bylo skončeno až po více než deseti let, kdy teprve usnesením Okresního soudu v Chebu, které nabylo právní moci dne 17.10.2016, byl obviněný, tj. žalobce, zproštěn obžaloby (počátek běhu promlčecích lhůt). V důsledku trestního stíhání vznikla žalobci škoda spočívající v závažné nemajetkové újmě, spočívající nezákonné vazbě, kterou žalobce vyčíslil ve výši [číslo] (=l, 500Kč den vazby * 538 dnů trvání vazby). Dále žalobce uplatnil nárok na přiměřené zadostiučinění za nepřiměřeně dlouhé řízení, který vyčíslil ve výši 180.000 Kč, tedy za každý rok řízení ve výši 20.000 Kč, přičemž za první dva roky řízení jsou počítána jako jeden. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 30.3.2017, žalovaná však tomuto nároku žalobce nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 30.3.2017 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. náhradu škody v celkové výši 987.000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky uvedeného trestního řízení v částce 180.000 Kč a dále zadostiučinění za nemajetkovou újmu v částce 807.000 Kč z titulu nezákonné vazby v uvedeném trestním řízení. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a dovodila, že věc vykazovala vysokou míru právní i skutkové složitosti již ze své podstaty, když v řízení vystupovalo celkem devět obžalovaných, přičemž žalobce s dalšími pěti obžalovanými v napadeném řízení se měli společným jednáním účastnit zločinného spolčení, dále měli jiného sjednat k provozování prostituce a kořistit z prostituce provozované jiným a měli spáchat takový čin jako členové organizované skupiny. Napadené řízení bylo zatíženo i procesní složitostí, neboť Vrchní soud v Praze rozhodoval o věcné příslušnosti, většina obžalovaných i svědků byla cizí státní příslušnosti, bylo třeba provést několik dožádání do ciziny a zajistit velké množství překladů. Dále poukázala na to, že žalobce ne zcela dostatečně naplnil břemeno tvrzení, když nevymezil, kdy konkrétně proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, ani blíže neoznačil průtahy, které se dle žalobce v řízení vyskytly, když hodnocení délky řízení (byť více než 11 let) nelze bez dalšího hodnotit jako nepřiměřenou. Pokud jde o odškodnění za nezákonnou vazbu, žalobce nijak nezdůvodnil použití denní sazby odškodnění, které požadoval a žalovaná je tedy nemohla ověřit. V této souvislosti odkázala na stávající judikaturu a navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 15.12.2020 č.j. 42 C 218/2017-88 ve znění opravného usnesení ze dne 11.2.2021 č.j. 42 C 218/2017-95, který byl po podaném odvolání usnesením Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2021 č.j. 17 Co 119/2021-109 co do zaplacení částky 158 750 Kč (tzn. ohledně nároku na zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení) a ohledně nákladů řízení vrácen zpět soudu prvního stupně k opětovnému projednání. 4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce předběžně uplatnil nárok, uvedený v žalobě, u žalované dne 30.3.2017 a žalovaná tento nárok nevypořádala. 5. Soud vzal za svá skutková zjištění skutečnosti, zjištěné zdejším soudem v řízení sp.zn. 26 C 226/2017, které použil rovněž jako srovnávací příklad pro určení přiměřeného odškodnění za nepřiměřenou délku trestního stíhání, kdy má prokázán tento průběh trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Chebu pod sp. zn. 3 T 6/2007: 6. Proti žalobci bylo zahájeno trestní řízení sdělením obvinění usnesením ze dne 4. 3. 2005. 7. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce stížnost, kterou řešil státní zástupce jejím odmítnutím. 8. Žalobce byl zadržen dne 4. 3. 2005, o tomto úkonu byl proveden zápis, respektive protokol. 9. Proti žalobci byl vznesen podnět k návrhu na vzetí do vazby a usnesením ze dne 7. 3. 2005 byl žalobce vzat do vazby. Žalobce žádal o propuštění z vazby na svobodu. 10. V rámci trestního řízení došlo také k domovní prohlídce, a to právě toho dne 4. 3. 2005, kdy byl žalobce zadržen a bylo mu sděleno obvinění. 11. Ve věci byl účasten tlumočník. 12. Dne 12. 7. 2005 byl vypracován a předložen znalecký posudek. 13. Žalobci byl ustanoven obhájce. 14. Dalším znaleckým posudkem z oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, orgány činné v trestním řízení žádaly o právní pomoc do SRN. 15. Ve věci byli vyslýcháni svědci. 16. Dne 24. 2. 2006 byla podána obžaloba proti žalobci a dalším spoluobviněným. 17. Dne 5. 6. 2006 se konalo neveřejné zasedání u soudu. 18. V rámci řízení, které se konalo u soudu, se řešila věcná příslušnost, která byla rozhodnuta Vrchním soudem v Praze, a to v roce 2009, když rozhodnutí o věcné příslušnosti ze dne 14. 5. 2009 rozhodoval soud. 19. Následně se konala hlavní líčení u Okresního soudu v Chebu (již pod sp.zn. 3 T 6/2007), a to od prosince 2010 do listopadu 2015, kdy byl vynesen rozsudek, kterým byl žalobce zproštěn obžaloby. 20. Rozhodnutí bylo potvrzeno Krajským soudem v Plzni dne 17. 10. 2016. 21. Celkem řízení u soudu trvalo od 4. 3. 2005 do 17. 10. 2016, to je jedenáct a sedm měsíců. 22. Ze spisu sp.zn. 3 T 6/2007 Okresního soudu v Chebu (původně spisu Obvodního soudu pro Prahu 6, sp.zn. 16 T 36/2006) soud dále zjistil, že dne 18.2.2005 byl vydán souhlas se zadržením fyzických osob, podezřelých v rámci daného trestního stíhání, č.j. ČTS: ÚOOZ [číslo] 2004, kdy mimo jiné obvodní státní zastupitelství dalo souhlas se zadržením podezřelého [celé jméno žalobce]. Dle protokolu o zadržení osoby podezřelé ze dne 1.3.2005, který byl vyhotoven po předchozím písemném souhlasu státního zástupce Okresního státního zastupitelství [obec a číslo], byl žalobce zadržen. Dle protokolu o vydání věci k prokázání dané újmy sp.zn. ČTS: UOOZ [číslo] 2004, byl 4.3.2005 vydán příkaz pro zaslání peněz a mobilního telefonu. Jmenovaný po poučení uvedl, že věci dobrovolně nevydá, i když byl poučen o povinnosti na vyzvání vydat, jakož i na možnost odnětí věci, případně i na možnost uložení pořádkové pokuty. Podezřelý protokol odmítl podepsat. Dle trestního příkazu z 5.3.2005 byla podezřelému [celé jméno žalobce] odňata věc - mobilní telefon značky Nokia a příkaz pro zaslání peněz ze dne 3.3.2005. Dle protokolu o výslechu obviněného z 5.3.2005 vypovídal žalobce v dané věci. Podnětem Policie ČR ke vzetí do vazby ze dne 6.3.2005, byl vzat do vazby obviněný [jméno] [příjmení], policie přitom konstatovala, že 7 z 8 obviněných jsou cizinci, proto je na místě důvodná obava, že obvinění z České republiky vycestují, případně se budou vyhýbat trestnímu řízení, popř. že obvinění budou ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědkyně, případně se budou vzájemně domlouvat na obhajobě. Rovněž nelze zanedbat fakt, že zisk z prostituce byl pravděpodobně jediným zdrojem příjmu obviněných. Návrhem na vzetí do vazby ze dne 6.3.2005, vydaným Obvodním státním zastupitelstvím pro [část Prahy] sp.zn. 1 Zt 150/2005, náměstkyně Obvodní státní zástupkyně pro [část Prahy] návrh na vzetí do vazby 8 obviněných, mimo jiné i žalobce, jako obviněného [číslo]. Usnesením ze 7.3.2005 Obvodního soudu pro Prahu 6 ve věci 37 Nt 29/2005, bylo rozhodnuto o vzetí obviněných do vazby (včetně žalobce, uvedeného v bodu 6), s tím, že se mu započítává vazba od 4.3.2005 ve 21:55 hod. Žádostí žalobce o propuštění z vazby na svobodu požádal žalobce blíže nedatovaného dne a následně znovu 5.5.2005 o propuštění z vazby s tím, že důvody pro vzetí do vazby pominuly. Žádostí Policie ČR o prodloužení vazby ze