11 C 47/2022-36 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 5. 5. 2022 domáhal na žalované zaplacení částky 2 178 Kč s příslušenstvím, která představuje dlužnou částku z účastníky uzavřené smlouvy o svozu a likvidace odpadu. 2. Žalobce uvedl, že se žalovanou uzavřel smlouvu o svozu TDO a sběru tříděného odpadu [číslo] ze dne 2. 1. 2017, jejímž předmětem byl svoz a likvidace TDO (tuhého domácího odpadu) a sběr tříděného odpadu z provozovny pod IČP: [číslo] na adrese [adresa žalobkyně]. 3. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě za službu ve výši 1 800 Kč s připočtením DPH za roční období se splatností vždy ke dni 31. ledna příslušného kalendářního roku. Žalobce vystavil žalované dne 2. 1. 2018 fakturu č. 2018 znějící na částku 2 178 Kč s datem splatnosti dne 31. 1. 2018. Žalovaná svému závazku nedostála a ani přes opakované upomínky žalobce nezaplatila dlužnou částku za rok 2018 splatnou dne 31. 1. 2018. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky opakovaně vyzvána upomínkami zaslanými jak na adresu provozoven žalované, tak na adresu sídla žalované, a to dne upomínkami ze dne 18. 4. 2018, 12. 9. 2018, 1. 6. 2021 a 11. 11. 2021. Dále žalobce zaslal žalované předžalobní upomínku ze dne 9. 2. 2022, která byla žalované doručena dne 10. 2. 2022. 4. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení dlužné částky ve výši 2 178 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. 2. 2018 do zaplacení. 5. Žalovaná se k podané žalobě a tvrzením v ní uvedeným nevyjádřila. 6. Soud postupoval dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 7. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 2. 1. 2017 písemnou smlouvou o svozu TDO a sběru tříděného odpadu [číslo] jejímž předmětem byl svoz a likvidace odpadu a sběr tříděného odpadu z provozovny IČP: [číslo] (dále jen„ smlouva“). Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Žalovaná se ve smlouvě zavázala k úhradě ceny poskytovaných služeb ve výši 1 800 Kč s připočtením DPH za roční období se splatností vždy ke dni 31. ledna příslušného kalendářního roku. Smluvní vztah trval i v roce 2018. Žalobce vystavil žalované dne 2. 1. 2018 fakturu č. 2018 na částku 2 178 Kč vč. DPH s datem splatnosti dne 31. 1. 2018. Žalovaná dlužnou částku žalobci nezaplatila, ačkoli k tomu byla žalobcem opakovaně vyzvána upomínkami zaslanými žalované na adresy provozoven i sídla. 9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. 10. Účastníci uzavřeli písemnou smlouvou, která je svou povahou smlouvou o dílo. Dle § 2586 odst. 1 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Žalovaná coby objednatel tak porušila svou základní povinnost, která pro ni vyplývala ze smlouvy sjednané na dobu neurčitou, když nezaplatila cenu za provedené dílo, resp. poskytnutí služby svozu a likvidace odpadu za rok 2018. Nezaplacením dlužné částky do sjednaného dne splatnosti, tj. do 31. 1. 2018, se žalovaná dostala do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobci právo požadovat vedle jistiny též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem tak dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a jako takové jí v plném rozsahu vyhověl. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který nebyl v řízení právně zastoupen, tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 600 Kč, která je tvořena -) zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 1 bodu 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 1 000 Kč, - paušální náhradou hotových výdajů za 2 úkony (sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., v celkové výši 600 Kč (2 x 300 Kč).