12 C 101/2021-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 5. 2021 domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy ve výši 372 450 Kč s odůvodněním, že se domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení na ochranu osobnosti vedeného u [název soudu] pod sp.zn. [číslo jednací] tak, že požaduje částku 20 000 Kč za první 2 roky řízení, za každý další rok řízení taktéž částku 20 000 Kč. Dále uvádí, že celková délka řízení tedy byla 13 let a 5 měsíců. Celkem 248 330 Kč. Toto navýšil o 50 %, na celkovou částku 372 450 Kč. Navýšení částky o 50 % zdůvodnil jak délkou samotného řízení, tak i tím, že soudní řízení mělo pro jeho osobu naléhavý právní význam, když projednání žaloby mělo za následek, že v části rozsudku omluvy byl neúspěšný. Toto pro jeho osobu jako podnikatele a ve společenském rozsahu mělo nepříznivý vliv a význam. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne 3. 6. 2022 popsala průběh řízení vedeného u [název soudu], sp. zn. [spisová značka], které bylo ukončeno 21. 4. 2020. Žaloba byla u [název soudu] podána až dne 19. 5. 2021 a vznesla námitku promlčení uvedeného nároku. Mimosoudní žádost žalobce byla navíc uzavřena jako neprojednatelná, jelikož nebylo jasné, jakého nároku se žalobce domáhá a žalobci nebylo poskytnuto zadostiučinění. Dále uvedla, že vyjma promlčení nároku nebyla splněna ani další podmínka oprávněnosti předmětného nároku, a to existence nesprávného úředního postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/98 Sb., když dospěla k závěru, že celková délka řízení byla přiměřená. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka], a to tak, že dne 2. 1. 2018 žalobce jako žalobce proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a České republice – Ministerstvo vnitra, podal žalobu na ochranu osobnosti. [název soudu] rozhodl dne 23. 4. 2019, když rozhodl ve výroku I. tak, že žalovaná je povinna zaslat žalobci omluvu. Dále bylo rozhodnuto tak, že žalovaná má zaplatit žalobci částku ve výši 25 000 Kč, ve zbytku byla žaloba zamítnuta. K podanému odvolání Městský soud v Praze rozsudek ohledně výroku týkajícího se omluvy zrušil, ohledně výroku týkajícího se náhrady finančního zadostiučinění potvrdil. Uvedené rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne 24. 1. 2020, rozhodnutí nabylo právní moci 24. 1. 2020. 4. Dle ust. § 32 odst. 1,2,3 zák. 82/1998 Sb. 1/Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. 2/Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví. 3/ Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 5. Dle ust. § 35 zák. 82/1998 Sb., Promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 6. Soud má za prokázaný skutkový stav shodně s popisem průběhu řízení vedeného u [název soudu], sp.zn. [spisová značka]. 7. Soud se dále z hlediska právního hodnocení zabýval nejprve vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované. Rozhodnutí Městského soudu v Praze čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] jako soudu odvolacího, kterým řízení bylo fakticky skončeno, nabylo právní moci a bylo doručeno právnímu zástupci žalobce dne 24. 1. 2020. Tímto okamžikem žalobce v zastoupení jeho právním zástupcem věděl, že je fakticky shora uvedené řízení skončeno a že také přestává žalobci vznikat pocit nejistoty spojený s eventuálním nesprávným úředním postupem, spočívajícím v porušení práva žalobce na spravedlivý proces nevydáním rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Od tohoto okamžiku také žalobci začali běžet promlčecí doby dle ustanovení § 32 odst. 1, 2 a 3 zákona 82/98 Sb. Dle tohoto ustanovení na nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Dle ustanovení § 35 zákona 82/98 Sb. promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců. Celkem tak může dojít k tomu, že žalobce jako poškozený se může úspěšně žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 2 domáhat nároku na náhradu nemajetkové újmy ve lhůtě jednoho roku ode dne právní moci posledního rozhodnutí, kterým v tomto směru bylo právě rozhodnutí odvolacího soudu, které nabylo právní moci dne 24. 1. 2001. Žalobce by se tak úspěšně mohl domáhat svého nároku podanou žalobou do dne 24. 1. 2022. Žaloba však Obvodnímu soudu pro Prahu 2 byla doručena dne 19. 5. 2021, tedy po uplynutí jak šestiměsíční promlčecí doby, tak i v situaci, kdyby soud přihlédl k tomu, že návrh žalobce byl u žalované řádné uplatněn a promlčecí doba by neběžela po dobu šesti měsíců. Soud tedy dospěl k závěru, že vznesená námitka promlčení nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. [spisová značka] je důvodná, a z tohoto důvodu soud žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 a § 151 odst. 3 o. s. ř. a přiznal žalované náhradu nákladů řízení za 2 úkony právní služby a to vyjádření ve věci, a účast na jednání soudu.