15 C 13/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že u Městského soudu v Praze žalobkyně dne [datum] podala návrh na vydání směnečného platebního rozkazu. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Popsala průběh tohoto řízení s tím, že poslední úkon ve věci proběhl dne [datum], kdy žalobkyně podala k Nejvyššímu soudu dovolání, o kterém nebylo v době podání žaloby rozhodnuto. V řízení došlo k průtahům jak před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], tak i v rámci opravných prostředků u Vrchního soudu v Praze jako soudu odvolacího. Soud první stupně nepostupoval aktivně, což se projevilo tím, že na některých jednáních nebyly provedené žádné důkazy. Bylo také nadbytečné opakování marně učiněné výzvy ke složení zálohy na znalecký posudek, provedení výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], která k věci nemohla od počátku nic konkrétního uvést. Navíc soud naopak nepřipustil svědeckou výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], psychologa, který se k řízenému jednání dostavil, a který mohl zpochybnit posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], psychiatra k omezení svéprávnosti, což umožnilo nehospodárné čerpání finančních prostředků ustanoveným opatrovníkem a advokáty druhé straně sporu. Vrchní soud v Praze přes písemné urgence ve věci nekonal, naopak jím opožděně vydaný rozsudek vykazoval opisovací chybu, pro kterou došlo k dalšímu průtahu. Směnečné řízení není podle názoru žalobkyně tak náročné, aby došlo k takové délce řízení a k takovým průtahům. V řízení nelze namítat okolnosti, pro které by tomu mělo být jinak. Podíl žalobkyně na průtazích nebyl žádný. Žalobkyně požaduje částku 30 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první 2 roky částku poloviční, celkem požaduje částku 150 000 Kč. 2. Žalovaná k věci samé uvedla, že dne [datum] uplatnila žalobkyně svůj nárok u žalované. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná při mimosoudním jednání uplatněného nároku dospěla k závěru, že délku předmětného řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a žalobkyni vznikla nemajetková újma, avšak podstatně nižší intenzity. Odkázala na konstantní judikaturu s tím, že celková délka řízení je 7 let a 5 měsíců, řízení bylo vedeno před třemi stupni soudní soustavy, ve věci rozhodoval soud prvního stupně 2 ×, 2 × soud druhého stupně, Nejvyšší soud bude rozhodovat poprvé. Soudy opakovaně rozhodovaly o návrhu žalobkyně na osvobození od placení soudních poplatků. Řízení je po stránce skutkové i právní složité, ve věci byly prováděny listinné důkazy, znalecké posudky, byli vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek za účelem určení pravosti podpisu žalované na směnce, určitý čas si vyžádal získání relevantního srovnávacího materiálu. Znalec určil, že se jedná o pravý podpis, dále vypracován psychiatrický znalecký posudek na žalovanou se závěrem, že nebyla plně způsobilá k právním úkonům a její způsobilost právně jednat byla podstatně snížena. Ze závěru posudku vyplynulo, že se jednalo o dlouhodobý stav žalované, bylo patrné organické postižení řadě duševních funkcí způsobené plně rozvinutou demencí. Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. značkou [spisová značka] s právní mocí dne [datum] byla žalovaná omezena ve svéprávnosti. Význam řízení pro žadatelku byl shledán nízkým, žadatelka byla v předmětném řízení žalobkyní, uplatnila směnečný nárok ze směnky vlastní vystavené na její řad, na zaplacení směnečného peníze v částce 5 000 000 Kč s 6 % úrokem a odměnou. Žalobkyně se dopustila zavrženíhodného jednání vůči žalované, své adoptivní matce. Nárok na peněžité odškodnění v rozporu s dobrými mravy, žalobkyni musel být zřejmý nedobrý stav žalované, kterého využila ve prospěch a nechala jí podepsat směnku. Žalovaná sama uváděla, že takto vysokou částkou ani nedisponuje. Z bezpráví nemůže vzniknout právo. Dle žádosti žalované o osvobození od soudního poplatku za dovolání v posuzovaném řízení plyne, že je vůči ní vedeno minimálně 6 exekučních řízení, případné peněžité plnění bylo by náleželo soudnímu exekutorovi, odškodnění nemá sloužit k saturaci neúspěchu účastníka řízení. Žalovaná konstatovala, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. Žalovaná dále namítá, že žalobkyně žádná závažnější nemajetková újma nevznikla, ani nevzniká, žalobkyně svým postojem, kdy žádá mimosoudně odškodnění, nevyčká ani úplného skončení namítaného řízení a ihned žaluje, sleduje pouze svůj cíl. Finančně se obohatit a nikoliv, že by skutečně chtěla, aby bylo namítané řízení pravomocně skončeno, tím spíše, že spis musí kolovat a nemůže být zároveň ve věci jednáno. Dále sporuje i počátek v jeho úroku z prodlení. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu sp. zn. [spisová značka] tak, že dne [datum] žalobkyně podala proti [část obce] [celé jméno žalobkyně] návrh na vydání směnečného platebního rozkazu na částku 5 000 000 Kč, zároveň požádala o osvobození od placení soudního poplatku. Žaloba byla velmi stručná s tím, že z ní pouze uvedla, že vlastní směnkou ze dne [datum] se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni částku 5 000 000 Kč, a to do [datum], kde žalovaná svoji platební povinnost nesplnila. Soud dne [datum] uložil žadatelce, aby předložila vyplněné podání týkající se jejích majetkových a výdělkových poměrů. Z tohoto prohlášení ze dne [datum] vyplývá, že žadatelka je nezaměstnaná, bere příspěvek na živobytí, vlastní pouze jízdní kolo, její manžel je taktéž bez pracovního poměru, bez majetku, má dluhy za nezaplacené jízdné v MHD, nájemné platí ve výši jedné koruny. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla žádost žalobkyně od osvobození od soudních poplatků zamítnuta s tím, že je nedostatečně osvědčen důvod požadavků na osvobození od placení soudních poplatků, ačkoliv žalobkyně tvrdí, že manžel je na ní finančně závislý, nevysvětlila, z jakých objektivních důvodů není tato osoba se schopna sama samostatně živit, stejně tak zůstala nedoložená další tvrzení. Proti tomu podala žalobkyně dne [datum] odvolání. Dne [datum] byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Ten pod č.j. [číslo jednací] usnesení soudu prvního stupně dne [datum] potvrdil. Žalobkyně byla vyzvána usnesením ze dne [datum] k zaplacení soudního poplatku. Ten byl zaplacený ve výši 250 000 Kč dne [datum]. Dále byla vyzvána k doplacení soudního poplatku, neboť tento nebyl zaplacený v celé výši. Doplacený poplatek byl dne [datum]. Následně byl vydaný dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] směnečný platební rozkaz. Následuje návrh na vydání opravného usnesení ze září 2015 a dále ze strany žalované jsou podány námitky proti směnečnému platebnímu rozkazu, a to [datum rozhodnutí]. Pod sp. zn. [spisová značka] Okresního soudu Praha-západ je vedeno řízení o neúčinnosti darovacích smluv žalobkyně [jméno] [příjmení] proti [jméno] [příjmení] s tím, že žalobkyně je nevlastní dcerou žalované, tj. [část obce] [celé jméno žalobkyně] a nevlastní sestrou žalované v řízení sp. zn. [spisová značka] [jméno] [příjmení]. Popsali vztahy mezi matkou a těmito dcerami s tím, že s žalovanou se stýkala pouze [jméno] [příjmení]. Teprve po několika letech se žalobkyně začala s matkou častěji navštěvovat. Žalovaná poskytovala žalobkyni finanční výpomoc pro potřeby tehdy nezletilého syna, který žil v pěstounské péči nebo v dětském domově. Dne [datum] [jméno] [příjmení] se svým manželem našli žalovanou ležící na podlaze v jejím bytě. Zajistili převoz do nemocnice. Současná žalobkyně se pokoušela s žalovanou setkat, tato cítila tlak ohledně tohoto setkání a sepsala zákaz přístupu žalobkyně k žalované. V této době žalovaná vyjádřila zájem darovat [jméno] [příjmení] majoritní spoluvlastnické podíly na nemovitostech. Dne [datum] následoval další kolaps žalované, který si vyžádal další léčení a dvouměsíční pobyt v domově seniorů. Bylo konstatováno, že žalovaná si nepřeje, aby podstatnou část nemovitého majetku získala žalobkyně. Na přání žalované zajistila [jméno] [příjmení] u advokáta smlouvy darovací a zřízení věcného břemene bydlení. Důvodem, proč byla vlastnická práva k nemovitostem převedena na [jméno] [příjmení] a ne na žalobkyni. Respektive, proč nebyla vlastnická práva rozdělena na stejné poloviny, byla skutečnost, že žalobkyně k žalované se chovala způsobem, který není slučitelný s řádným chováním dcery k matce, ale čistě z právního hlediska bylo její jednání v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyně neposkytla žalované dlouhodobě potřebnou pomoc v nemoci. Žalovaná namítala, že podpis na směnce není její podpisem, neboť si nepamatovala, že by směnku podepsala. Chybí zde absence vážnosti vůle k podpisu této směnky. Násle