15 C 86/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s odůvodněním, že žalobce byl byl v postavení žalovaného účastníkem shora uvedeného řízení. Předmětem řízení byl požadavek na zaplacení částky 714 551,19 Kč. Řízení bylo zahájeno dne [datum] a bylo ukončeno dne [datum] usnesením Městského soudu v Praze o schválení smíru, které nabylo právní moci [datum]. Předmětem smíru je de facto úspěch žalobce. Žalobce podniká jako živnostník, není krytý žádnou právnickou osobou, odpovídá celým svým majetkem. [právnická osoba] jako původní žalobce podala na žalobce žalobu, jejímž předmětem byla částka přesahující 700 000 Kč a příslušenství. Žalobce se s ní velmi těžko vyrovnával, protože předmět sporu byl nesmyslný, žalobce odvedl kvalitně práci. V případě úspěchu žaloby by vzhledem ke svému věku žalobce již neměl sílu znovu začínat a budovat znovu podnikání od nuly, kdy žalovaná částka by ho zcela zruinovala. Žalobce se intenzivně bránil, soudní znalci od počátku hovořili ve prospěch žalobce, soud nicméně posudkům zcela zjevně nerozuměl, nařizoval posudky další, žádal o další vyjádření, řízení nesmyslně prodlužoval. Řízení trvalo přes 7 let, po celou dobu žalobce žil s tím, že přes odborné závěry soudních znalců soud nechce věc ukončit, neustále se potýkal s hrozbou neúspěchu v řízení. Délka a průběh soudního řízení mu opakovaně způsobovaly vážné obavy a negativně ovlivňovaly život žalobce. Ačkoliv byl žalobce se svojí obranou úspěšný, kvůli svému vlastnímu zdraví a věku přistoupil na smír, jehož předmětem bylo vzdání se žalovaného nároku [právnická osoba] a náhrada nákladů řízení žalobci ve výši 50 000 Kč. Celková délka řízení byla 7 let, 9 měsíců a 14 dní. Tato doba nebyla přiměřená, padá na vrub zejména trvalé nečinnosti soudu a opakovaným problémům se zadáváním a následným vyhodnocováním znaleckých posudků, ačkoliv skutkově i právně jde o věc na obvyklé poměry sporu o plnění ze smluv o dílo, nikoliv složitou. Řízení probíhalo pouze na jednom stupni soudní soustavy. Žalobce požaduje doplatek částky 88 405 Kč, když částka 67 375 Kč již ze strany žalované jako náhrada nemajetkové újmy byla uhrazena. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 118/2013 s tím, že dospěla k závěru, že celková délka řízení byla nepřiměřená, přiznala žalobci náhradu nemajetkové újmy ve výši 67 375 Kč. Celková délka řízení byla 7 let a 5 měsíců, neboť žalobci byl platební rozkaz doručený až dne [datum]. Tento den lze mít za okamžik, kdy se žalobce jako žalovaný dozvěděl o tom, že proti němu je řízení vedeno a začala mu nemajetková újma fakticky vznikat. Žadatel se z části podílel na celkové délce řízení. V únoru roku 2014 požádal o prodloužení lhůty k vyjádření, vyjádřil se na konci února, dvakrát bylo nařízené jednání odročeno k žádosti právního zástupce žalobce a žalobce. Účastníkům byla poskytována lhůta k mimosoudnímu jednání. Celková délka řízení byla zaviněna složitostí, jednalo se o spor o kvalitu dřevěných podlah, jejich montáž byla předmětem smlouvy o dílo, bylo nutné vypracovat znalecké posudky, proběhly výslechy znalců a svědků. V počátku řízení bylo rozhodováno o věcné příslušnosti soudu a část nároku byla vyloučena k samostatnému projednání. Význam řízení byl hodnocen jako standardní, neboť se nejednalo o řízení, které by soudy automaticky spojovaly se zvýšeným významem. Odkázala na konstantní judikaturu, dospěla k závěru, že je na místě poskytnout částku 15 000 Kč za jeden rok trvání řízení, celkem 96 250 Kč, tuto snížila o 20 % z důvodu složitosti řízení a s ohledem na podíl žalobce na délce řízení o 10 %. 3. Soud ve věci rozhodoval dle ustanovení § 115a o.s.ř., neboť účastníci s tímto postupem souhlasili. 4. Soud má za prokázaný průběh namítaného řízení ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. 46 Cm 118/2013 a to tak, že žalobce [právnická osoba] proti současnému žalobci jako žalovanému podali dne [datum] žalobu, ve které se domáhali částky 714 551,19 Kč, kdy z této částky následně byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání. Platební rozkaz čj. 46 CmRo 118/2013-11 byl vydaný dne 18.12.2013 a žalobci byl doručený dne [datum]. Žalobce podal dne [datum] odpor, následovalo nahlížení do spisu a výzva k vyjádření z ledna 2014. Žalobci se vyjadřují dne [datum] Vrchnímu soudu v Praze je dne [datum] spis předložen s tím, že zde není shledávána věcná příslušnost soudu, v mezidobí dochází k doplnění vyjádření k žalobě v průběhu února a března roku 2014. Vrchní soud v Praze dne [datum] vrací spis bez věcného vyřízení, neboť k řízení byly spojeny dvě žaloby, které se k sobě nehodí. Usnesením ze dne [datum] byla částka 28 165 Kč vyloučena k samostatnému projednání, spis byl opětovně dne [datum] zaslán Vrchnímu soudu v Praze Ten pod čj. Ncp 440/ 2014 rozhodl dne [datum] o věcné příslušnosti soudu. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání a mezi účastníky bylo řešeno, zda-li není možné mimosoudní jednání. Soud odročil na neurčito, poskytl účastníkům dvouměsíční lhůtu k projednání možného mimosoudního vyřešení sporu. Dne [datum] žalobce uvádí, že k mimosoudnímu projednání nedošlo a to z důvodu postupu pojišťovny, nicméně účastníci sami mají dále zájem na mimosoudním projednání sporu, následně je poskytnutá lhůta do [datum]. Dne [datum] účastníci sdělují, že nedošlo k mimosoudnímu vyřešení. Dále dne [datum] je podána znalecká doložka k posudku [číslo]. Byl navržen výslech znalce. Jednání proběhlo dne [datum]. Byly provedeny důkazy, účastníci byli vyzváni podle § 118a, 118b osř, bylo odročeno na neurčito s tím, že bylo konstatováno, že bude ustanoven nový znalec. Dne [datum] žalobce dává návrhy na jmenování znalce, stejně tak žalovaný. Je skládána záloha a dne [číslo] pod čj. 46 Cm 118/2013-93 byl jmenován znalec [jméno] [příjmení]. Ten [datum] soudu sděluje, že chybí několik podkladů a podává znalecký posudek [číslo] ke dni [datum]. Dále je usnesením ze [datum] přiznána odměna znalci. Následně jsou zasílána stanoviska ke znaleckému posudku a vyjádření. Znalec dne [datum] sděluje, že je hospitalizován v nemocnici a že se nemůže zúčastnit termínu jednání [datum]. Jednání je pak odročeno na den [datum]. Jednání pak proběhlo dne [datum], je vyslýchán znalec, jednání je odročeno na den [datum], jsou voláni svědci, opět dochází k doplnění tvrzení. Dne [datum] ve věci proběhlo jednání, byl vyslýchán svědek, byl navržen další svědek. Další jednání proběhlo dne [datum], je vyslýchán další svědek, jednání je odročeno na den [datum], v mezidobí jsou zasílány opět informace ze strany účastníků. Dne [datum] ve věci proběhlo další jednání s tím, že je požadováno vypracování revizního znaleckého posudku, je odročeno na neurčito z tohoto důvodu. Následně je jmenován další znalec, je požadováno složení zálohy a právě usnesením čj. 46 Cm 118/2013-228 ze dne 26.6.2019 byl jmenovaný další znalec (znalecký ústav) s tím, že s tímto nesouhlasí žalovaný. Ze strany soudu jsou zkoušeny další znalecké ústavy. Právě k původnímu znalci to byl současný žalobce, který namítl jeho podjatost, nově byl ustanoveno znalecký ústav ČVUT, Fakulta stavební, ten požádal o zproštění povinnosti vypracovat znalecký posudek a nově byla ustanovena [obec] škola technická a ekonomická v Českých Budějovicícch usnesením ze dne [datum]. Ta podává znalecký posudek [číslo] v květnu roku 2020. Ten je následně rozesílán mezi účastníky. Znaleckému ústavu byla usnesením ze dne [datum] přiznána odměna a na den [datum] je nařízeno ve věci jednání. Žalovaný žádá o odročení z důvodu karantény právního zástupce žalobce. Následně je odročeno a jednání proběhlo [datum]. Na něm byli vyslýcháni znalci a jednání bylo odročeno za účelem smírných jednání na neurčito. V mezidobí byla přiznána odměna v březnu roku 2021 a následuje sdělení z dubna 2021, že mezi účastníky došlo k dohodě a na jednání [datum] je schválen smír s tím, že žalobkyně se zavazuje zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 50 000 Kč a další nároky vůči sobě účastníci mít nebudou. Smír nabyl právní moci dne [datum]. 5. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti u