18 C 81/2019-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení částky 262 500 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy, která mu byla způsobena tím, že nebylo v přiměřené lhůtě rozhodnuto o jeho žalobě pro zmatečnost ze dne 13. 12. 2011, kterou žalobce napadl usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 8. 2011, č.j. [číslo jednací] a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 27. 4. 2011, č.j. [spisová značka] o ustanovení kolizního opatrovníka pro trestní řízení. O žalobě pro zmatečnost bylo rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8, č.j. [spisová značka] ze dne 13. 9. 2017. Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. [číslo jednací] ze dne 20. 9. 2018 byl rozsudek potvrzen. Řízení o žalobě pro zmatečnost trvalo od 13. 12. 2011 do 12. 1. 2018, tedy po dobu 6 let a 1 měsíce. Následné odvolací řízení trvalo před Městským soudem v Praze od 12. 1. 2018 do 3. 10. 2018, tedy po dobu 9 měsíců. Celková délka řízení tak činila 6 let a 10 měsíců. Žalobce v souvislosti s tímto požaduje za první rok soudního řízení částku 15 000 Kč, za druhý rok částku 20 000 Kč, za třetí rok částku 25 000 Kč a za čtvrtý, pátý a šestý rok řízení částku 30 000 Kč, za posledních 9 měsíců soudního řízení požaduje odškodnit částkou 25 000 Kč. Tuto částku žalobce zvýšil z důvodu mimořádného velkého významu řízení, neboť se jednalo o věc nezletilého dítěte, a to o 50 %. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná uvedla, že žalobce u ní uplatnil svůj nárok předběžně podáním doručením žalované dne 3. 4. 2019. Žalovaná uvedla, že žalobci žádná újma vzniknout nemohla a ani se u něj neprezumuje. Žalobce současně zaslal 5 žádostí o náhradu nemajetkové újmy za totožné řízení a za totožnou dobu, žalovaná eviduje další 3 žádosti doručené dne 3. 6. 2019, z toho 3 žaloby pro zmatečnost a 2 na obnovu řízení. Z obsahu podání žalobce je patrné, že jednak tyto opravné prostředky byly neúspěšné, a dále že není ochoten akceptovat nezávislé rozhodování soudů a pouze polemizuje s jejich rozhodnutími, která mu nevyšla vstříc. Žalovaná považuje předmětný úsek řízení za zcela přiměřený a odpovídající procesní aktivitě matky i otce, za toto stát nenese žádnou odpovědnost. Žalovaná poukazuje na to, že prakticky proti všem rozhodnutím soudu bylo ze strany účastníků podáváno odvolání, žalobce způsoboval další obstrukce námitkou podjatosti soudce či námitkami vůči osobám znalců. Prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se všemi procesními prostředky podanými účastníky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. 3. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované podáním doručené žalované dne 3. 4. 2019. Žalovaná žádosti žalobce nevyhověla, neboť shledala délku předmětného řízení přiměřenou. Tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 4. Žalovaná v rámci svého dalšího vyjádření k žalobě ze dne 5. 10. 2020 doplnila, že opatrovnické řízení je svým charakterem odlišné od sporného řízení, v opatrovnickém řízení soud nezjišťuje skutkový stav věci, ale jeho primární funkcí je chránit zájmy nezletilých [anonymizováno]. Opatrovnické řízení zahajováno na návrh, resp. soud rozhoduje o návrzích účastníků, jimiž však není vázán, tedy může rozhodnout i nad rámec takového návrhu, příp. může rozhodovat i z moci úřední o skutečnostech, jejichž rozhodnutí účastníci nenavrhovali. V opatrovnickém řízení je rozhodováno zpravidla o více návrzích různých účastníků, avšak tyto návrhy jsou součástí jediného, resp. hlavního opatrovnického řízení, o kterém je veden jediný spis. S každým návrhem každého účastníka se samozřejmě musí opatrovnický soud vypořádat, čili opravných a dalších prostředků využitých tím kterým účastníkem. Soud však není vázán pořadím podávaných návrhů, a co do rozhodování o nich, ale je zcela na něm, aby určil dle jejich významu a důležitosti pro účel řízení, tedy ochranu zájmu nezletilých, o kterém rozhodne dříve a o kterém později. Žalovaná poukazuje na to, že návrhy, o kterých byla vedena řízení, nejsou v zájmu žalobce, mohla by být, pokud by byly důvodné, v zájmu nezletilé, která však proti rozhodnutím soudu nijak nebrojila. Žalobce tedy není hmotně aktivně legitimován k uplatnění předmětného nároku. 5. Podáním ze dne 9. 8. 2021 žalobce navrhl rozšíření žaloby o přiznání příslušenství, podáním ze dne 11. 5. 2002 žalobce dále navrhl rozšíření žaloby tak, že navrhuje konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces spočívající v nevydání rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost v přiměřené lhůtě. Usnesením soudu vyhlášeným při jednání dne 9. 8. 2021 soud připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobce požaduje zaplacení částky 262 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne 4. 10. 2019 do zaplacení, a dále požaduje náhradu nákladů řízení. Usnesením ze dne 12. 5. 2022 soud dále připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobce požaduje kromě peněžitého zadostiučinění rovněž konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces spočívající v nevydání rozhodnutí v řízení o žalobě pro zmatečnost v přiměřené lhůtě. 6. Při jednání dne 12. 5. 2022 žalobce vznesl námitku podjatosti, která měla spočívat v přátelském vztahu mezi soudkyní [anonymizováno] [jméno řešitele] [příjmení řešitele] a zástupkyní [anonymizováno 8 slov] [jméno] [příjmení], který se dle žalobce projevil tím, že [anonymizováno] [příjmení] se před jednací síní bavila, dle názoru žalobce, žoviálně se zástupkyní žalované. Dále poukazoval na to, že soudkyně údajně byla se zástupkyní žalovaného v kavárně. 7. Soudkyně se necítí být ve věci podjatá, k zástupkyni žalované [příjmení] [příjmení] nemá žádný vztah, který by ovlivnil její rozhodování v dané věci. S ohledem na to, že uvedená námitka podjatosti není důvodná a byla vznesena v průběhu jednání, na němž byla věc rozhodnuta, soud postupoval v souladu s ustanovením § 15b odst. 2 o.s.ř. 8. Ze spisu Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující: dne 2. 7. 2009 byl podán návrh na úpravu poměru k nezl. [jméno] [příjmení] podaný matkou nezletilé, usnesením ze dne 17. 8. 2009 byl nezletilé ustanoven opatrovník a to [anonymizována tři slova], dne 17. 8. 2009 byla účastníkům zaslána výzva k sdělení rozhodných skutečností a předložených listinných důkazů, dne 7. 9. 2009 svou zpráva předkládá opatrovník žalované, dne 11. 9. 20029 potřebné listiny předkládá zástupkyně matky, dne 16. 9. 2009 ve věci proběhlo jednání, na kterém byla vyslechnuta matka, k tomuto jednání se otec nedostavil, jednání bylo přeodročeno na den 19. 10. 2009, otec omluvou ze dne 14. 10. 2009 požádal o odročení tohoto jednání, dne 19. 10. 2009 byly do spisu založeny [anonymizována dvě slova] doklady a výdělkových poměrech otce, dne 19. 10. 2009 jednání neproběhlo a bylo odročeno na den 18. 11. 2009, dne 10. 11. 2009 požádal otec opět o odročení tohoto jednání a dne 16. 11. 2009 vznesl námitku podjatosti, takže jednání nařízené na den 18. 11. 2009 bylo odročeno na neurčito vzhledem k vznesené námitce podjatosti, dne 23. 11. 2009 se ve věci vyjadřuje předsedkyně senátu, takže k projednávané věci účastníků v řízení právní zástupkyně nemá žádný vztah, usnesením odvolacího soudu ze dne 14. 12. 2009 bylo rozhodnuto tak, že věc projednávající soudkyně není vyloučena z projednávání a rozhodování věci. Dne 22. 12. 2009 byl podán návrh na vydání předběžného opatření otcem nezletilé, usnesením ze dne 29. 12. 2009 byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Dne 7. 2. 2010 byl opět podán návrh na vydání předběžného opatření, dne 8. 2. 2010 ve věci proběhlo jednání, kdy byl proveden doplňující výslech matky, otec se k tomuto jednání nedostavil a na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, že nezl. [jméno] [příjmení] byla svěřena do výchovy matky a otci byla stanovena povinnost hradit stanovené výživné. Dne 5. 2. 2010 otec opět vznesl námitku podjatosti a dne 8. 2. 2010 opět podal návrh na vydání předběžného opatření, dne 9. 2. 2010, tedy den po nařízeném jednání byla do spisu založena omluva z jednání ze dne 8. 2. 2010. Usnesením ze dne 15. 2. 2010 bylo zamítnut návrh na předběžné opatření otce, rozsudek ve věci byl vyhotoven v zákonem stanovené lhůtě. Dne 17. 3. 2010 byl podán návrh na rozhodnutí o neúčinnosti doručení, dále bylo dne 18. 3. 2010 podáno odvolání otce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, usnesením ze dne 26. 3. 2010 Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl o tom, že návrh otce o neúčinnosti doručení usnesení se zamítá a usnesením ze dne 26. 3. 2010 bylo odmítnuto odvolání žalobce po opožděnost. Proti tomuto usnesení soudu I. stupně bylo dne 23. 4. 2010 podáno odvolání proti rozhodnutí soudu o neúčinnosti doručení usnesení a téhož dne bylo podáno odvolání i proti usnesení o odmítnutí odvolání žalovaného. Dne 13. 5. 2010 byl matkou nezletilé podán návrh na vydání předběžného opatření zákazu styku otce s nezletilou, usnesením ze dne 20. 5. 2010 soud nařídil předběžné opatření, kterým uložil otci povinnost zdržet se s