19 C 137/2021-157 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení odškodnění nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku správních řízení vedených před Úřadem práce, pobočkou pro hlavní město Prahu, pod [číslo jednací] (dále jen„ první řízení“), ve kterém žalobkyně vystupovala jako žadatelka v řízení o žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za první čtvrtletí roku [rok], které bylo zahájeno podáním žádosti z [datum] a ukončeno doručením rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí [datum]. Celkovou délku řízení v trvání 1 roku a 4 měsíců (489 dnů) žalobkyně shledávala nepřiměřeně dlouhou, když taktéž uváděla dílčí průtahy v průběhu řízení. Žalobkyně dále uplatnila druhý nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu týkající se druhého řízení správního, vedeného před Úřadem práce pod [číslo jednací] [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen„ druhé řízení“), kde vystupovala jako žadatelka v žádosti o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za následující, tedy druhé čtvrtletí roku [rok]. Toto řízení probíhalo po dobu 1 roku a 1 měsíce (400 dnů), od podání žádosti [datum] do [datum], kdy bylo žalobkyni doručeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí. I tuto délku řízení žalobkyně shledávala nepřiměřeně dlouhou a taktéž uváděla konkrétní průtahy, jichž se Úřad práce dopouštěl. Především uváděla nezákonné přerušování prvního řízení usnesením o přerušení řízení z [datum], v případě druhého řízení pak usnesením ze dne [datum], když po tuto dobu byl Úřad práce zcela nečinný. Žalobkyně uváděla, že Úřad práce tímto způsobem postupoval shodně, jako v řízení o obdobné žádosti žalobkyně za předchozí, tedy čtvrté čtvrtletí roku [rok], když v tomto řízení Městský soud v Praze v rámci projednávání správní žaloby žalobkyně na ochranu proti nečinnosti, konkrétně rozhodnutím sp. zn. [spisová značka], konstatoval důvodnost žaloby podané žalobkyní a uložil Úřadu práce povinnost rozhodnout ve věci předmětné žádosti žalobkyně o poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, neboť žaloba proti nečinnosti byla shledána důvodnou. Žalobkyně tedy uváděla, že pokud Městský soud v Praze rozhodnutím z [datum] pod shora uvedenou spisovou značkou učinil závěr o nečinnosti Úřadu práce ve věci obdobné žádosti žalobkyně za předchozí, čtvrté čtvrtletí roku [rok], když se jednalo o shodnou situaci jako v aktuálně projednávaných řízeních za první a druhé čtvrtletí roku [rok], lze shledat i v těchto řízeních nečinnost. Nad rámec toho uváděla žalobkyně, že taktéž vyvinula aktivní obranu v případě prvního a druhého řízení proti přerušení a nečinnosti, a závěr o nečinnosti Úřadu práce byl učiněn taktéž Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ministerstvo [datum] taktéž zrušilo pro nezákonnost usnesení Úřadu práce o přerušení řízení prvního i druhého řízení. Z důvodu průtahů a nečinnosti, která byla takto konstatována, žalobkyně dovozovala zákonný důvod pro náhradu nemajetkové újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce specifikovaných správních řízení. Poukazovala na předmět řízení, a to poskytnutí příspěvku na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce, kdy jde o příspěvek nárokového charakteru, na který za splnění zákonem stanovených podmínek má žalobkyně nárok. Uváděla, že předmětná správní řízení je nutné zahrnout pod základní právo žalobce vlastnit majetek, taktéž uváděla zásadu legitimního očekávání, že při splnění zákonem stanovených podmínek a v zákonem stanovených lhůtách bude žalobkyni příslušná finanční částka přiznána a vyplacena. V neposlední řadě žalobkyně poukazovala na vysoký počet osob se zdravotním postižením, pokud jde o první řízení o 734 osob, pokud jde o řízení druhé, šlo o 252 osob, a taktéž výši částky, která byla následně opožděně a po průtazích žalobkyni vyplacena, v případě prvního řízení částka 22 918 472 Kč, a v případě řízení druhého částka 3 105 777 Kč. Uváděla, že skončení předmětných řízení mělo pro žalobkyni mimořádný význam, neboť bez včasného rozhodnutí se začala významně zhoršovat i finanční stabilita žalobkyně, jako zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, mohla by se propadnout až do ztrát a toto by mohlo vést až k úpadkové situaci žalobkyně. Správní řízení pak neshledávala nikterak složitými, když jde o formulářová řízení, neměla by trvat déle než 30 dnů, v předmětných řízeních však lhůta byla mnohonásobně překročena. Žalobkyně [datum] uplatnila u žalované svůj nárok na zaplacení předmětného zadostiučinění, a to v částkách 128 000 Kč za první řízení a v částce 88 000 Kč za druhé řízení, do doby podání žaloby nebylo nikterak na žádost reagováno. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z uvedeného prvního a druhého správního řízení dne [datum], když nesporovala ani dřívější uplatnění nároku žalobkyně u žalované na náhradu nemajetkové újmy z řízení vedeného u Úřadu práce týkající se dřívějšího, a to čtvrtého čtvrtletí roku [rok], za který byl příspěvek žádán a taktéž poskytnutí zadostiučinění. Žalovaná ve svém vyjádření rekapitulovala průběh předmětných řízení, jejich délku, kterou nesporovala, když v případě prvního řízení jí určila v délce 490 dní, v případě řízení druhého 398 dní. Žalovaná však z hlediska skutkového stavu považovala za významné již uplatnění nároku žalobkyně na přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nepřiměřeně dlouhé řízení o příspěvek za období čtvrtého čtvrtletí roku [rok], ve kterém žalovaná následně v rámci předběžného uplatnění nároku vzhledem k délce řízení v rozsahu 573 dnů přiznala a vyplatila žalobkyni odškodnění ve výši 15 306 Kč. Toto považovala za částku dostačující a plně odpovídající konstantní judikatuře Nejvyššího soudu České republiky. Uvedla, že nárok byl projednáván i u zdejšího soudu. Žalovaná pak uvedla, že nárok žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy za první a druhé řízení lze vztáhnout pod judikaturu Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], když uvedla, že všechna řízení o příspěvku, za která žalobkyně žádá odškodnění nepřiměřené délky řízení, spolu úzce souvisí, a to jak z věcného hlediska, tak z hlediska časového. Již poskytnutou částku odškodnění v rámci uplatněného nároku na zadostiučinění za délku o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za čtvrté čtvrtletí roku [rok], (které není aktuálním předmětem řízení), shledávala dostačujícím i pro následující řízení o příspěvek za první a druhé čtvrtletí roku [rok], neboť uvedla, že se jedná o újmu jedinou. Vysvětlila, z jakého důvodu dospěla k částce finančního zadostiučinění poskytnuté právě ve vedlejším řízení pokud jde o jednotlivá kritéria § 31a zákona č. 82/98 Sb., a další nárok na finanční plnění z tohoto důvodu odmítla. 3. Mezi účastníky bylo učiněno nesporným předběžné uplatnění nároku na náhradu přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu z řízení vedených u Úřadu práce, pobočky pro hlavní město Prahu, pod [číslo jednací] a [anonymizováno] [rok] [číslo] ze dne [datum] u žalované, přičemž mezi účastníky nebylo sporným předběžné uplatnění nároku žalobkyně u žalované na náhradu nemajetkové újmy v řízení vedeného u Úřadu práce, týkající se dřívějšího, čtvrtého čtvrtletí roku [rok], a poskytnutí finančního zadostiučinění ze strany žalované. 4. Mezi účastníky zůstala sporná oprávněnost požadavku na finanční zadostiučinění odškodnění nemajetkových újem z titulu nesprávných úředních postupů spočívajících v nepřiměřených délkách správních řízení uvedených žalobou, tedy kumulativní splnění podmínek zákona č. 82/98 Sb. pro finanční plnění. 5. Z podstatného obsahu spisu Úřadu práce, Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, [číslo jednací] má soud za prokázán následující průběh řízení: řízení se týkalo žádosti o příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti, 1. čtvrtletí roku [rok], a to konkrétně žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání doručené [datum]. Ve spise je založeno potvrzení z [datum] správce daně s tím, že příjemce [právnická osoba] nemá evidovány u orgánu celní správy ČR žádné nedoplatky. Dále byly zakládány pracovní smlouvy a seznamy zaměstnanců a další listinné doklady, dodáno vyrozumění Úřadem práce ČR, krajské pobočky pro hlavní město Prahu z [datum], zasílané [příjmení] [příjmení]. Dopis zasílaný z úřadu práce žalobci [datum] ve věci oznámení o zahájení správního řízení, dále doplnění žádosti o příspěvek na podporu zaměstnávání [datum], včetně výčtu zaměstnanců. [příjmení] usnesení z [datum rozhodnutí] Ministerstva práce a sociálních věcí [číslo jednací] s uvedením, že žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti podle § 80 odst. 6 věty poslední správního řádu se nevyhovuje, včetně doručování do datové schránky. Dále výzva z [datum] učiněná Úřadem práce, krajskou pobočkou pro hlavní město Prahu vůči žalobci k dopl