20 C 61/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 13. 5. 2022 domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 30 558,80 Kč s příslušenstvím, když tato částka představuje náhradu škody za zbytečně vynaložené náklady řízení, která měla žalobkyni vzniknout vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen jako„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). V posuzovaném řízení žalobkyně podala žalobu na vrácení kupní ceny ve výši 367 235 Kč, dne [datum] byl v její prospěch pod č.j. [číslo jednací] vydán rozsudek pro uznání, o kterém však k odvolání žalované bylo rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 4. 2020, [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] tak, že se z důvodu nesplnění podmínek nevydává. Následně byla věc projednána a bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č.j. [číslo jednací] v neprospěch žalobkyně, které byla uložena povinnost nahradit protistraně náklady řízení ve výši 132 283,50 Kč, což žalobkyně učinila dne [datum]. Žalobkyně podala odvolání do nákladového výroku, které bylo neúspěšné. Žalovaná částka 30 558,80 Kč představuje zbytečné náklady vzniklé vinou soudu, který vydal rozsudek pro uznání v rozporu se zákonem, a to soudní poplatek za odvolání proti rozsudku pro uznání ve výši 18 362 Kč a odměnu právního zástupce protistrany za podané odvolání ve výši 12 196,80 Kč. Škoda žalobkyni vznikla vydáním rozsudku ze dne [datum] a ze dne [datum]. Kompenzační řízení bylo zahájeno uplatněním nároku u žalované dne [datum], dne [datum] žalovaná vydala zamítavé stanovisko. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyní dne [datum], jakožto nároku na poskytnutí náhrady škody z titulu nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení ve výši 30 558,80 Kč. Žalovaná dále uvedla, že ve věci nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí, neboť rozsudek ze dne [datum] nenabyl právní moci, proto pro absenci odpovědnostního titulu vydala dne [datum] zamítavé stanovisko, na kterém trvá. 3. Soud vzal v řízení za prokázané nesporné skutečnosti mezi účastníky, a to že žalobkyně dne [datum] uplatnila u žalované nárok na náhradu škody z titulu nezákonného rozhodnutí v posuzovaném řízení a požadovala zaplacení částky 30 558,80 Kč, jako náhradu nákladů řízení. Stanoviskem ze dne [datum] žalovaná žádosti žalobkyně nevyhověla. 4. Z dokladu o platbě vystaveného [anonymizována dvě slova] dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně uhradila žalované v posuzovaném řízení částku 132 283,50 Kč jako náhradu nákladů řízení. 5. Ze spisu [anonymizováno 5 slov], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] žalobkyně [celé jméno žalobkyně] podala žalobu proti [právnická osoba] [anonymizováno] o navrácení kupní ceny ve výši 367 235 Kč. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval žalovanou, aby se k žalobě vyjádřila, a to kvalifikovanou výzvou, kde byla žalovaná rovněž poučena o možnosti vydat rozsudek pro uznání, nevyhoví-li v dané lhůtě výzvě. Dne [datum] byl vydán rozsudek pro uznání, č. j. [číslo jednací], kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalovanou částku spolu s příslušenstvím a dále náhrada nákladů řízení žalobkyni. Dne [datum] žalovaná napadla rozsudek odvoláním, v němž mimo jiné uvedla, že se k výzvě soudu k podané žalobě včas vyjádřila. Dne [datum] soud prověřil, zda mu bylo doručeno vyjádření žalované k žalobě. Dne [datum] bylo vyjádření uloženo do dokumentů ke spisu. Odvolací soud rozsudkem ze dne 8. 4. 2020, č. j. [číslo jednací], rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně změnil s tím, že se rozsudek pro uznání nevydává. Rozhodnutí bylo změněno z důvodu, že nebyly ve věci dány podmínky pro vydání rozsudku pro uznání s ohledem na to, že vyjádření žalované bylo soudu včas doručeno, ačkoliv tedy z důvodu administrativního nedopatření se nedostalo do sféry soudkyně, která následně vydala rozsudek pro uznání. Dne [datum] a dne [datum] se konalo jednání ve věci a dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, č. j. [číslo jednací], kterým byla žaloba zamítnuta a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 128 133,20 Kč. Ve věci rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Nákladový výrok žalobkyně napadla odvoláním. Usnesením odvolacího soudu ze dne 19. 1. 2021, č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že rozsudek soudu I. stupně se v nákladovém výroku potvrzuje a žalobkyni byla uložena povinnost nahradit žalované náklady odvolacího řízení v částce 4 150,30 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. 6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 7. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 8. S ohledem na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyně se domáhala z titulu vydání nezákonného rozhodnutí uhrazení částky 30 558,80 Kč s příslušenstvím jakožto nákladů, které vznikly vydáním rozsudku pro uznání v rozporu se zákonem a které byla nucena uhradit protistraně na základě konečného a pravomocného rozhodnutí věci. Předpokladem pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona je kumulativní splnění následujících podmínek: nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí, vznik škody na straně poškozeného subjektu a příčinná souvislost mezi uvedenými. 9. Úkolem žalobkyně je pochybení na straně státu skutkově tvrdit, právní kvalifikace je věcí soudu. 10. Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. zákona, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013). 11. Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k zákonu (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné