25 C 11/2021-48 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 7. 2021 domáhala přiměřeného zadostiučinění ve výši 219 312,50 Kč s příslušenstvím s tím, že bylo porušeno její právo na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka]. Řízení trvalo 11 let a 1 měsíc. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla její zamítnutí. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobkyně uplatnila nárok dne 3. 6. 2021. Předmětem posuzovaného řízení bylo zaplacení částky 252.875 Kč. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně opakovaného znaleckého zkoumání a řady listinných důkazů. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech třech úrovních soudní soustavy. V postupu soudu neshledala bezdůvodná období nečinnosti, celková délka ovlivněna zejména složitostí věc (dokazováním) a četností rozhodování soudů, proto ji lze hodnotit jako přiměřenou popsaným okolnostem. [Anonymizovaný odstavec.] 4. Z přípisu žalované ze dne 4. 6. 2021 má soud prokázáno, že dne 3. 6. 2021 byla doručena žalované žádost o odškodnění žalobkyně. 5. Podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. 6. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010). 7. Při posuzování přiměřenosti délky řízení mohou být zohledněna i delší období nečinnosti, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Nelze předpokládat, že v řízení bude činěn jeden procesní úkon za druhým, je třeba zohlednit i skutečnost, že i příprava a zvažování dalších procesních kroků, stejně jako rozbor věci po hmotněprávní stránce mohou být časově náročné a vyžádají si určité časové prodlevy. Nepřesáhnou-li tyto prostoje určitou rozumně očekávatelnou míru, pak není důvodů považovat postup příslušných orgánů za nesprávný ([spisová značka]). 8. Podle rozsudku [název soudu] ze dne 20. 10. 2020, sp. zn. [spisová značka], k možnosti překonání závěrů učiněných ve Stanovisku s ohledem na ekonomický růst se [název soudu] vyjadřoval v usnesení ze dne 27. 11. 2019, sp. zn. [spisová značka], kde zopakoval, že při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. například rozsudek [název soudu] ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. [spisová značka]), a že na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. rozsudek [název soudu] ze dne 10. 4. 2013, sp. zn. [spisová značka], nebo usnesení [název soudu] ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Obdobně se [název soudu] vyjádřil k otázce vlivu změny životní úrovně (srov. usnesení [název soudu] ze dne 26. 9. 2019, sp. zn. [spisová značka]). Z poslední doby se [název soudu] k této otázce vyjádřil též v usnesení ze dne 18. 8. 2020, sp. zn. [spisová značka]. Při vydání Stanoviska [název soudu] vycházel zejména z rozhodovací praxe [název soudu], jež v tomto ohledu nedoznala změn (viz NS sp. zn. [spisová značka]). 9. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle § 1 odst. 1 OdpŠk, § 13 odst. 1 OdpŠk a § 31a odst. 1, 2 a 3 OdpŠk,. V řízení bylo nesporné, že nárok byl předběžně uplatněn u žalované ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk). 10. Soud shledal s ohledem na celkovou délku řízení ve vztahu k žalobkyni od doručení platebního rozkazu dne 22. 3. 2010 do pravomocného skončení věci dne 15. 12. 2020, v délce 10 let a 9 měsíců jako nepřiměřenou ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk, i když se jednalo o řízení skutkově složité. Morální satisfakce není v daném případě dostačující (viz IV. ÚS 2058/20). 11. Z konstantní judikatury [název soudu] (viz např. [spisová značka], [spisová značka] či Stanovisko NS Cpjn 206/2010) plyne, že za soudní řízení lze přiznat účastníku řízení základní částku v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za každý rok řízení, přičemž za první dva roky náleží odškodnění v poloviční výši. Za přiměřenou základní sazbu se jeví částka 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky částka poloviční) vzhledem k délce řízení 10 let a 9 měsíců. [ulice] než základní částka se užije u extrémně dlouhých soudních řízení, za které lze zpravidla považovat ta, která překročí délku trvání 10 let. Z důvodu složitosti řízení nelze dospět k závěru by za délku řízení mělo být zvyšováno zadostiučinění, neboť lze sice učinit závěr, že mělo být skončeno v násobně kratší délce, nikoli však výrazně mnohonásobně, neboť to u takto složitého případu nešlo očekávat. 12. Posuzované řízení trvalo vůči žalobkyni 10 let a 9 měsíců, a proto výše základní částky činí 146 250 Kč. Tuto částku pak je nutno dále upravit, a to v důsledku kritérií uvedených pod písmeny b) až e) § 31a odst. 3 OdpŠk. 13. Řízení bylo složité. Do složitosti je nutno zařadit počet stupňů zapojených do rozhodování v dané věci rozhodovali 2 stupně soudní soustavy a to 2x. Podání opravných prostředků si vždy vyžádá časový prostor pro jejich vyřízen, což soud zohlednil snížením zadostiučinění o 10 %. Soud má dále za to, že řízení bylo velmi složité po skutkové stránce (výslech velkého množství svědků a zejména nutnost znalecké zkoumání). Soud proto za skutkovou složitost snížil základní částku o dalších 40 %. Soud neshledal složitost po právní stránce.. Za složitost proto soud snížil zadostiučinění celkem o minus 50 % (§ 31a odst. 3 písm. b) OdpŠk). 14. Postup orgánů veřejné moci se částečně projevil v závěru o nepřiměřenosti délky soudního řízení (srov. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na pochybení soudu (resp. nedůraznosti soudu) při zpracování znaleckého posudku soud přistoupil i k navýšení zadostiučinění za postup orgánů veřejné moci o 10 %. Soud nebyl dostatečně důkladný při zajišťování součinnosti k vypracování znaleckého posudku. 15. Význam řízení pro žalobkyni soud zhodnotil tak, že posuzované řízení patří typově mezi ta, kterým je přisuzován standartní význam s ohledem na judikaturu [název soudu]. Soud proto základní částky nijak nenavyšoval ani nesnižoval. 16. K hodnocení kritéria jednání poškozeného (§ 31a odst. 3 písm. c) OdpŠk) [název soudu] vysvětlil, že„ poškozený může při