27 C 18/2019-198 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá po žalovaných zaplacení částky 3 920 400 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu byla způsobena tím, že v rámci konkurzního řízení vedeného na majetek žalobce u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. [spisová značka] byl prodán rodinný dům [adresa] na st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] o výměře 631 m², zapsané na [list vlastnictví] pro [územní celek] u [stát. instituce], [stát. instituce], za částku 1 900 000 Kč. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 9. 2012 byla uvedena hodnota tohoto domu 5 820 400 Kč. Žalobce požaduje škodu, která je rozdílem mezi částkou uvedenou v rozsudku Krajského soudu v Plzni a škodou, které bylo dosaženo vydražením, tedy ve výši 3 920 400 Kč. Žalobce dále požaduje částku 504 000 Kč jako ušlý zisk vzniklý tím, že správce konkurzní podstaty za dobu od 1. 7. 2005 do 31. 12. 2015 neinkasoval nájemné za komerčně využívatelné místnosti, a to dva obchodní prostory o ploše 50 m² a dvě kanceláře o ploše 50 m² umístěné v prvním nadzemním podlaží. Celková plocha činila 140 m². Prostory byly situované v prvním nadzemním podlaží domu. Ušlý zisk dle žalobce činí za 126 měsíců x 4 000 Kč celkem částku 504 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne 8. 2. 2019 uplatnil nárok na náhradu škody ve výši 3 920 400 Kč a dále nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 504 000 Kč. K projednání žádosti žalobce došlo dne 28. 1. 2020, kdy žalovaná neshledala nesprávný úřední postup. Žalovaná nezjistila, že by správce či konkurzní soud postupovali v rozporu se zákonem. Co se týká předmětné nemovitosti, zde soudní znalec zpracoval posudek na nemovitost a ocenil ji na 1 900 000 Kč. Z protokolu o provedené dražbě ze dne 11. 12. 2016 bylo zřejmé, že nemovitost byla zpeněžena za cenu uvedenou v posudku. Žalobce opakovaně podával žádost o odvolání správce konkurzní podstaty, a to dne 9. 2. 2004 a následně ještě dne 27. 4. 2016 Tyto návrhy žalobce však nebyly shledány důvodnými a odvolací soud – Vrchní soud v Praze vždy rozhodnutí Krajského soudu v Plzni o nedůvodnosti těchto návrhů potvrdil. 3. Druhý žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že rovněž navrhl její zamítnutí. Druhý žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že žalobce již od počátku konkurzního řízení napadá činnost správce konkurzní podstaty. Žalobce opakovaně podával vůči druhému žalovanému i vůči předchozímu správci konkurzní podstaty námitky, žádosti o odvolání, žaloby na náhradu škody, v žádném z těchto návrhů však nebyl úspěšný. Co se týká žalobcem namítaného nízkého výtěžku z prodeje nemovitosti v dražbě, zde uvádí, že předmětná dražba byla provedena dražebníkem dne 15. 4. 2016 a nemovitost byla vydražena za vyvolávací cenu odpovídající aktuálnímu znaleckému posudku. Podmínky dražby byly akceptovány jak věřitelským výborem, tak konkurzním soudcem. Cena dosažená vydražením je cena stanovená trhem, tedy poptávkou. Porovnávat ji s cenou dle neaktuálního znaleckého posudku je nesmyslná úvaha. Přístup k předmětné nemovitosti byl možný pouze na základě usnesení soudu. Soud vyslovil souhlas ke vstupu do domu usnesením ze dne 22. 7. 2015. Při prohlídce bylo zjištěno, že celá nemovitost nebyla úpadcem ani vystěhována či vyklizena, a to od jejího opuštění pravděpodobně někdy v roce 2006. Žalobcem tvrzená možnost nájmu byla zcela nemožná a v rozporu s ustanoveními konkurzního zákona, když účelem tohoto zákona bylo zpeněžení majetku úpadce a poměrně uspokojení pohledávek jeho věřitelů, v žádném případě tedy podnikání s tímto majetkem, jak se mylně domnívá žalobce. Správce ještě poukazuje na to, že k vypořádání SJM zaniklého prohlášením konkurzu bylo ukončeno až usnesením Nejvyššího soudu [spisová značka] ze dne 29. 4. 2015. 4. Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané následující. Dne 28. 5. 2001 podal [jméno] [příjmení] proti [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova], soukromému podnikateli, návrh na prohlášení konkurzu. Dne 30. 5. 2001 soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil k připojenému návrhu, a aby sestavil seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres. [anonymizováno], 4. 6. 2001 soud obdržel další návrhy na prohlášení konkurzu dlužníka a všechny návrhy byly od bývalých zaměstnanců žalobce (v posuzovaném řízení v postavení dlužníka). Dne 20. 6. 2001 žalobce požádal o prodloužení lhůty k zaslání soudem požadovaných dokladů, a to o 60 dnů. Dne 8. 8. 2001 obdržel soud oznámení [anonymizována dvě slova] o uspokojení jím splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Téhož dne soud oslovil další možné věřitele žalobce. Jeden věřitel zaslal přípis soudu dne 16. 8. 2001. V mezidobí [anonymizována dvě slova] zaslal soudu další oznámení o uspokojení splatných mzdových nároků zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Usnesením ze dne 14. 9. 2001 soud prohlásil na majetek žalobce konkurz, správcem konkurzní podstaty ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkurzu přihlásili všechny své nároky u soudu. Téhož dne soud požádal o spolupráci [anonymizována dvě slova], Krajský soud v Plzni, [anonymizována dvě slova], [stát. instituce], a další instituce. V následujících dnech soud obdržel vyjádření těchto institucí. Dne 3. 10. 2001 podal žalobce odvolání proti usnesení o prohlášení konkurzu. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 9. 10. 2001. Usnesením ze dne 17. 1. 2002 Vrchní soud v Praze zrušil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 9. 2001 a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění soud uvedl, že se soud prvního stupně nezabýval zpochybněním pohledávek věřitelů, což za soud prvního stupně nemohl udělat odvolací soud. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 13. 2. 2002. Dne 16. 10. 2001 obdržel soud vyjádření žalobce. Dne 18. 10. 2001 soud nařídil přezkumné jednání a svolání schůze věřitelů na 22. 11. 2001. Při přezkumném jednání soud přezkoumal přihlášené pohledávky, odložil přezkoumání jiných pohledávek, zvolil zástupce věřitelů. Dne 30. 1. 2002 obdržel soud žádost správce konkurzní podstaty o ustanovení zvláštního správce, který by řešil ekonomicko-právní agendu řízení, a navrhl, aby bylo vydáno předběžné opatření, které by zabránilo jednomu z věřitelů v manipulaci s majetkem, resp. s finančními prostředky, které uhradil jemu úpadce. Současně obdržel žádost o souhlas zástupce věřitelů od správce konkurzní podstaty, který žádal o souhlas s právním zastupováním ve věci odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích s prodejem osobního automobilu, vedením účetnictví a poskytnutí zálohy na nutné výdaje správce konkurzní podstaty. Usnesením ze dne 6. 2. 2002 soud ustanovil zvláštního správce pro vymáhání pohledávek úpadce před soudy a správními orgány, a k zajištění úkolů s tím souvisejících, a to [celé jméno žalovaného]. Dne 14. 2. 2002 požádal [anonymizována dvě slova] o výpis ze seznamu pohledávek. Dne 18. 2. 2002 předložil správce konkurzní podstaty soudu vyúčtování nákladů vynaložených v době od prohlášení konkurzu do jeho zrušení. Dne 13. 3. 2002 soud učinil výpis ze seznamu přihlášených pohledávek pro konkurzního věřitele [anonymizována dvě slova] [okres]. Usnesením ze dne 15. 4. 2002 soud opětovně prohlásil na majetek dlužníka [celé jméno žalobce] konkurz a správcem konkurzní podstaty ustanovil [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] jako zvláštního správce pro obor vymáhání pohledávek úpadce, pro vedení sporu před soudy a správními orgány, vč. zajištění úkolů s tím souvisejících. Současně byl dlužník vyzván k neprodlenému sestavení a odevzdání nejpozději do 30 dnů seznamu svého majetku, vč. svých pohledávek, závazků, s označením dlužníků, věřitelů a jejich adres, apod. Na usnesení je vyznačena doložka právní moci dne 10. 1. 2003. Proti usnesení podal dne 3. 5. 2002 žalobce odvolání. Dne 6. 5. 2002 obdržel soud zprávu [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Dne 7. 5. 2002 soud zaslal odvolání navrhovatelů a správcům. Spis byl předložen Vrchnímu soudu v Praze dne 7. 6. 2002. Usnesením ze dne 6. 8. 2002 Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. 4. 2002. Spis byl vrácen soudu prvního stupně dne 6. 9. 2002. Dne 20. 9. 2002 nařídil soud prvního stupně přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 24. 10. 2002. Dne 24. 10. 2002 se uskutečnilo přezkumné jednání. Dne 3. 1. 2003 podala [země] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [okres] proti správci konkurzní podstaty žalobu na uznání pohledávky ve výši 90 510 Kč a dne 8. 1. 2003 podal žalobu na určení neplatnosti popření přihlášené pohledávky věřitel [jméno] [příjmení]. Dne 24. 1. 2003 soud obdržel přípis správce konkurzní podstaty, který sdělil, že popřel všechny přihlášené pohledávky zaměstnanců úpadce s ohledem na tvrzenou neplatnost pracovních smluv těchto zaměstnanců, nicméně vzhledem k pohledávce věřit