27 C 266/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 12. 10. 2022 domáhá na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím jakožto dlužného příspěvku za porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný, jakožto provozovatel vozidla s [registrační značka], [VIN kód], neměl v době od 25. 12. 2020 do 31. 3. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti a byl tedy dopisem žalobce ze dne 16. 12. 2021 vyzván k zaplacení příspěvku za 97 dní v celkové výši 6 305 Kč a nákladů spojených s uplatněním ve výši 300 Kč. Výzva byla žalobci doručena dne 31. 12. 2021. Splatnost příspěvku nastala dne 1. 3. 2022. Upomínkou ze dne 27. 6. 2022 byl žalovaný opětovně vyzván k úhradě žalované částky, avšak ke dni podání žaloby ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci samé postupem dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a u žalovaného soud souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání předpokládal, když se žalovaný k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění, neboť proti rozsudku není odvolání přípustné. Na základě žalobcem předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: žalovaný je provozovatelem vozidla s [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Za období od 25. 12. 2020 do 31. 3. 2021 neměl žalovaný sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli je tato povinnost stanovena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobce zaslal dne 16. 12. 2021 žalovanému na adresu trvalého pobytu výzvu k zaplacení příspěvku za 97 dní v celkové výši 6 305 Kč představující dlužný příspěvek za jednotlivé dny chybějícího pojištění. Výzva se žalobci vrátila nedoručená z důvodu neznámého adresáta. Žalobce zaslal žalovanému upomínku o úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 23. 3. 2022. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého má [název žalobkyně] proti vlastníku tuzemského vozidla a jeho provozovateli právo na zaplacení příspěvku za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 téhož předpisu (je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem). Podle odst. 3 tamtéž se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 tamtéž je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle § 4 odst. 6 cit. zákona odeslání písemné výzvy žalobkyně k zaplacení příspěvku žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy (§ 7 odst. 4 cit. zákona). Výše dlužného příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy bylo provozováno vozidlo bez pojištění (97 dní), a denní sazby 65 Kč dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. (6 305 Kč) s připočtením nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. (300 Kč), celkem tedy 6 605 Kč. Žalobce odeslal žalovanému výzvu k úhradě dlužného příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva dne 16. 12. 2021. Žalobce doručil žalovanému předmětnou výzvu k úhradě dne 31. 12. 2021. Žalovaný nezaplatil dlužnou částku ve lhůtě k tomu určené, ani kdykoli později. Splatnost dlužné částky tak nastala ke dni 1. 3. 2022. Soud proto shledal žalobu důvodnou a výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně zákonných úroků z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalovanému zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, zaslání předžalobní upomínky a podání žaloby ve výši 600 Kč, 3x paušální náhrada hotových výdajů advokáta dle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhlášky ve výši 300 Kč a 21 % náhrada DPH z odměny advokáta a režijních paušálů ve výši 189 Kč, jejíž je zástupkyně žalobce plátcem. Náklady řízení činí 1 489 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.; náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).