27 C 27/2022-136 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala na žalované zaplacení částky 221 339 Kč s následujícím odůvodněním. Žalobkyně byla od 17. 10. 2015 vyšetřována [anonymizováno] pro údajné odcizení střešní krytiny ze stodoly [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla nejprve Okresním soudem v Jeseníku odsouzena a byl jí uložen podmíněný trest. Odvolání žalobkyně bylo Krajským soudem v Ostravě – pobočka Jeseník zamítnuto. Žalobkyně proti odsuzujícímu rozhodnutí podala dovolání, ale trvalo poměrně dlouhou dobu, než Okresní soud v Jeseníku předložil spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí. V mezidobí na ni byl ze strany údajného poškozeného podán návrh na výkon rozhodnutí a byla na ni uvalena exekuce, exekuce byla v bytě žalobkyně provedena. Žalobkyně navíc byla bez zaměstnání, protože do původně slíbeného místa na pozici poštovní doručovatelky u [anonymizováno] nemohla nastoupit z toho důvodu, že v rejstříku trestů měla toto odsouzení. Nejvyšší soud následně oba odsuzující rozsudky zrušil a v novém procesu byla žalobkyně obžaloby zproštěna. Rozhodnutí Krajského soudu, který následně zamítl odvolání státní zástupkyně, bylo doručeno obhájci žalobkyně dne 21. 7. 2021. Žalobkyně v souvislosti s tr. stíháním vynaložila na obhajobu celkem částku 51 339 Kč, žalobkyně tuto částku požaduje jako náhradu škody. Žalobkyně dále požaduje částku 20 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy s ohledem na to, že v tr. řízení došlo k průtahu po rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě – v Olomouci ze dne 29. 5. 2017 O dovolání bylo rozhodnuto až dne 19. 12. 2018, tedy po více než jednom roku od podání dovolání a další hlavní líčení ve věci bylo nařízeno až na den 3. 7. 2019. Dle názoru žalobkyně byla délka tr. řízení prodloužena minimálně o rok, za což požaduje částku 20 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje částku 150 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy, která jí byla způsobena nezákonným tr. stíháním. Žalobkyně se dostala do značných psychických potíží a rovněž po finanční stránce na ni byla uvalena exekuce, nemohla získat zaměstnání, v rámci exekuce byly žalobkyni zabaveny veškeré věci, když ve věci před podané dovolání nebylo rozhodnuto o odkladu výkonu rozhodnutí. Žalobkyně po určitou dobu měla v rejstříku trestů záznam o jejím pravomocném odsouzení, zabavené věci jí dosud nebyly vráceny. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že žalobou uplatnění nárok neuznává. Žalovaná učinila nesporným, že žalobkyně u ní podáním doručeným žalované dne 5. 8. 2021 uplatnila žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy v celkové výši 221 339 Kč. V rámci mimosoudního projednání žalovaná ve svém stanovisku ze dne 5. 5. 2022 částečně vyhověla nároku na náhradu nákladů tr. řízení co do částky 46 102,40 Kč a dále přiznala na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným tr. stíháním částku 48 000 Kč a plně vyhověla nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou tr. řízení ve výši 20 000 Kč, celkově tak přiznala žalobkyni částku 114 102,40 Kč. Z uplatněných úkonů právní služby žalobkyně nepřiznala následující úkony právní služby: a. úkon ze dne 11. 10. 2017 – sepis dovolání, když za tento úkon byla přiznána odměna za jeden úkon, přičemž nebylo shledáno splnění podmínek pro mimořádné zvýšení odměny na trojnásobek, b. úkon ze dne 1. 10. 2019 – sepis vyjádření k opatření soudu, zde byla v souladu s ust. § 11 odst. 2 písm. d) AT přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon, úkon ze dne 22. 8. 2020 – sepis vyjádření k podání poškozeného, za tento úkon nebyla přiznána náhrada, neboť se podle obsahu nejedná o úkon právní služby ve smyslu § 11 AT, c. úkon ze dne 20. 10. 2020 – sepis k vyjádření podání poškozeného, za tento úkon byla přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon. Cestovné bylo přepočítáno dle příslušných vyhlášek [stát. instituce] a na cestovném tak byla celkem přiznána částka 7 401,16 Kč. Co se týká výše odškodnění nemajetkové újmy, zde žalovaná poukazuje na kauzu rozhodovanou Městským soudem v Praze pod sp. zn. 25 Co 242/2017, kdy v tomto případě byla poškozená stíhána pro přečiny poškození věci a krádež s hrozící sazbou trestu odnětí svobody až na dva roky, trestní stíhání zasáhlo poškozenou v oblasti rodinné i společenské, byla vystavena nadměrnému stresu s ohledem na své těhotenství v době stíhání, do té doby byla osobou zcela bezúhonnou, kde byla přiznána částka 48 000 Kč. Žalobkyni v tomto řízení hrozila nižší trestní sazba a žalobkyně není osobou doposud netrestanou, na druhou stranu byla žalobkyně pravomocně odsouzena a na vymožení náhrady škody byla nařízena exekuce a provedena mobiliární exekuce. Na základě těchto skutečností dospěla žalovaná k závěru, že je na místě přiznat zadostiučinění ve stejné výši, jako v uvedeném případě. 3. Podáním ze dne 30. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 114 102,40 Kč, která byla hrazena ze strany žalované a dále co do částky 27,84 Kč, což je rozdíl mezi výší cestovného, kterou uplatnila žalobkyně a výší cestovného, která byla vyplacena žalovanou. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí usnesením ze dne 2. 6. 2022 řízení zastavil. 4. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok předběžně u žalované dne 5. 8. 2021. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku přiznala žalobkyni částku 20 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy za průtahy v daném tr. řízení, částku 46 102,40 Kč jako náhradu škody v podobě nákladů obhajoby a částku 48 000 Kč jako náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s tr. stíháním, uvedené částky byly žalobkyni vyplaceny dne 9. 5. 2022. Mezi účastníky byl rovněž nesporný průběh tr. řízení vedeného u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. [spisová značka], tedy že dne 23. 3. 2016 bylo [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobkyně] sděleno podezření z přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku ve formě účastenství. Dne 15. 4. 2016 podalo Okresní státní zastupitelství v Jeseníku návrh na potrestání. Trestním příkazem Okresního soudu v Jeseníku ze dne 22. 6. 2016 byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 18 měsíců. Trestní příkaz byl zrušen odporem podaným dne 25. 5. 2016. Dne 11. 1. 2017 byl vyhlášen rozsudek Okresního soudu v Jeseníku, jímž byla žalobkyně odsouzena k trestu odnětí svobody v trávní 6 měsíců s podmíněným odkladem na dobu 18 měsíců. Žalobkyně podala proti rozsudku odvolání. Usnesením ze dne 29. 5. 2017 Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 29. 5. 2017. Dne 12. 10. 2017 podala žalobkyně dovolání. Dne 9. 7. 2018 podala žalobkyně žádost o doklad výkonu rozhodnutí. Dne 21. 9. 2018 byla věc opakovaně předložena Nejvyššímu soudu, který dne 19. 12.2018 vydal usnesení, kterým zrušil rozhodnutí nižších soudů a věc vrátil soudu I. stupně, aby věc v potřebném rozsahu projednal a rozhodl. Spisový materiál byl Okresnímu soudu v Jeseníku vrácen dne 8. 2. 2019. Dne 13. 1. 2020 podala státní zástupkyně návrh na zastavení tr. stíhání podle § 223 odst. 1 tr. zákoníku. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 23. 1. 2020 bylo tr. stíhání zastaveno. Proti usnesení podal stížnost poškozený. Dne 30. 1. 2020 žalobkyně sdělila soudu, že trvá na projednání věci a žádá, aby se v řízení pokračovalo. Dne 14. 2. 2020 byla věc postoupena Krajskému soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci, kde bylo vydáno usnesení ze dne 21. 2. 2020, kterým Krajský soud zrušil usnesení o zastavení tr. stíhání a soudu I. stupně uložil, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Dne 4. 11. 2020 byl soudem I. stupně vyhlášen rozsudek, kterým byla žalobkyně obžaloby zproštěna podle § 226 písm.b) tr. ř. Dne 23. 12. 2020 podal poškozený odvolání a dne 6. 1. 2020 rovněž státní zástupkyně. Usnesením odvolacího soudu ze dne 6. 4. 2021 bylo zamítnuto odvolání poškozeného a dne 27. 5. 2021 bylo zamítnuto odvolání státní zástupkyně. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 5. 2021. Shora uvedené skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování. 5. Ze spisu Okresního soudu v Jeseníku, sp. zn. [spisová značka] vzal soud za prokázané, že dne 10. 9. 2017 podán návrh na zahájení řízení a exekuční návrh, přičemž exekučním titulem zde byl rozsudek Okresního soudu v Jeseníku ze dne 11. 1. 2017, č.j. [číslo jednací] a usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 29. 5. 2017. Dne 25. 9. 2017 byl pověřen provedením exekuce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Z lustrace, která je ve spise založena se zjišťuje, že vůči žalobkyni je vedeno množství různých exekucí pro různě vysoké částky, exekucí je celkem 17, přičemž co se týká způsobu provádění exekuce, jednalo se o přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu a prodej movitých věcí, Následně byl ve věci pověřen soudní exekutor, pak byl podán návrh na odklad exekuce, kterému exekutor nevyhověl, o tom bylo rozhodnuto usnesením soudu ze dne 21. 12. 2017 tak, že návrh na odklad provedení exekuce byl zamítnut a tam by bylo, podle názoru soudu, důvodem pro odklad exekuce pouze zrušení rozhodnutí Nejvyšším soudem,