27 C 32/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč, která mu vznikla nesprávným úředním postupem v kompenzačním řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ řízení“). Nesprávný úřední postup soudu žalobce spatřoval v nepřiměřené délce řízení, které započalo dne 16. 12. 2016, kdy žalobce uplatnil svůj nárok předběžně u žalované, a skončilo doručením rozsudku Krajského soudu v Brně dne 18. 5. 2021. Řízení tedy celkem trvalo 4 roky a 5 měsíců, přičemž se nevyznačovalo složitostí. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. Naopak uvedl, že zásadní vliv na délku měl postup soudů v podobě průtahů a neznalosti judikatury. Význam řízení byl pro žalobce zvýšený, neboť se jednalo o odškodnění za průtahy v jiném řízení a délka řízení měla negativní vliv na jeho psychiku. Žalobce uplatnil u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění, k jeho projednání však ke dni podání žaloby nedošlo. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne 16. 8. 2021 nárok na poskytnutí zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 120 000 Kč ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /. Žalovaná po předběžném posouzení nároku shledala, že celková délka řízení 4 roky a 5 měsíců (samotné soudní řízení 3 roky a 11 měsíců) byla přiměřená. Řízení bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud I. stupně rozhodoval dvakrát, soud II. stupně rovněž dvakrát a Nejvyšší soud jednou. Odvolací soud rozhodoval i o odvoláních v procesních věcech. V řízení nedošlo k průtahům, nicméně soudu I. stupně lze přičíst k tíži odmítnutí žaloby a následné zrušení tohoto rozhodnutí odvolacím soudem. Význam řízení označila za standardní. V závěru uvedla, že v řízení bylo vydáno pět meritorních rozhodnutí, postup soudu v úvodu řízení lze tolerovat a stejně lze tolerovat procesní rozhodnutí týkající se vracení soudního poplatků s ohledem na vývoj judikatury. Stejně tak ke zrušení rozhodnutí Nejvyšším soudem došlo z důvodu odlišného právního názoru. 3. Soud postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci s takovým postupem souhlasili. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo zahájeno u Městského soudu v Brně žalobou podanou dne 15. 6. 2017 k Městskému soudu v Brně, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 73 528 Kč s příslušenství, jako náhrady škody způsobené mu státem, konkrétně náhrady nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované dne 16. 12. 2016, ke dni podání žaloby nešlo k projednání nároku žalobce. Dne 8. 11. 2017 soud vyzval žalobce k odstranění vad žaloby spočívající v tom, jakým způsobem dospěl k výši žalované částky. Žalobce na výzvu reagoval dne 9. 11. 2017. Jelikož žalobce uvedl, že k výši žalované částky dospěl empiricky, soud usnesením ze dne 24. 11. 2017 žalobu odmítl. Proti usnesení podal žalobce dne 28. 11. 2017 odvolání. Dne 11. 12. 2017 soud rozhodnutí asistentky soudce o odmítnutí žaloby změnil tak, že žaloba se neodmítá. Dne 12. 12. 2017 soud vyzval žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný předložil vyjádření k žalobě dne 19. 12. 2017. Dne 21. 2. 2018 žalobce předložil soudu repliku. K pokynu ze dne 14. 5. 2018 soud nařídil na 21. 6. 2018 jednání. Žalovaná se z jednání omluvila a na jednání se osobně dostavil žalobce. Při jednání soud prováděl dokazování listinnými důkazy a v závěru vyhlásil rozsudek, kterým žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku soud rozeslal dne 27. 7. 2018. Žalobce podal dne 6. 8. 2018 proti rozsudku odvolání. Dne 10. 9. 2018 soud přeposlal odvolání žalovanému. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne 17. 10. 2018. Dne 1. 11. 2018 Krajský soud v Brně vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za odvolání, který uhradil dne 16. 11. 2018. K pokynu ze dne 21. 11. 2018 odvolací soud nařídil na 12. 12. 2018 jednání. Při jednání odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Na rozsudku je vyznačena právní moc dne 4. 1. 2019. Spis byl vrácen soudu I. stupně dne 27. 12. 2018. Dne 15. 1. 2019 žalobce požádal o vrácení soudního poplatku za odvolání. Soud žádost přeposlal Krajskému soudu v Brně, který usnesením ze dne 23. 1. 2019 rozhodl, že se návrh žalobce na vrácení soudního poplatku z odvolání zamítá. Dne 28. 2. 2019 žalobce podal dovolání proti rozsudku. Dne 7. 3. 2019 jej soud vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který žalobce uhradil dne 22. 3. 2019. Dne 24. 4. 2019 byl spis předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání. Dne 29. 7. 2019 žalobce požádal o vrácení zaplacených soudních poplatků za odvolání a dovolání Následně byl spis dne 13. 8. 2019 vrácen Městskému soudu v Brně s ohledem na žádosti žalobce o vrácení soudních poplatků. Usnesením ze dne 15. 8. 2019 soud rozhodl, že se žalobci vrací zaplacený soudní poplatek z odvolání a návrh, aby mu byl vrácen zaplacený soudní poplatek z dovolání, se zamítá. Na usnesení je doložka právní moci dne 3. 9. 2019. Žalobce se proti usnesení odvolal dne 27. 8. 2019. Spis byl dne 5. 9. 2019 předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání. Odvolací soud usnesením ze dne 24. 2. 2020 usnesení soudu I. stupně ve výroku II. potvrdil. K pokynu ze dne 5. 5. 2020 soud vrátil žalobci soudní poplatek z odvolání. Dne 8. 5. 2020 žalobce požádal o poukázání úroků, neboť mu soudní poplatek z odvolání neměl být vrácen ve lhůtě dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Žádost o zaplacení úroků byla následně vedena pod sp. zn. Spr u Městského soudu v Brně. Dne 20. 5. 2020 soud I. stupně vrátil spis Nejvyššímu soudu, ten dne 30. 9. 2020 rozhodl rozsudkem tak, že rozsudek Krajského soudu v Brně i rozsudek Městského soudu v Brně zrušil a vrátil věc Městskému soudu k dalšímu řízení. Spis byl vrácen Městskému soudu v Brně dne 6. 11. 2020. Žalobce dne 17. 11. 2020 sdělil, že souhlasí s vyřízením věci bez jednání. Dne 17. 12. 2020 soud vyhlásil rozsudek, kterým uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 61 252 Kč s příslušenstvím, ve zbytku žalobu zamítl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Soud vypravil rozsudek dne 21. 12. 2020, je na něm vyznačen doložka právní moci dne 13. 1. 2021 ve znění opravného usnesení a výroky II. a III. mají doložku právní moci dne 18. 5. 2021. Žalovaná se dne 28. 12. 2020 proti rozsudku odvolala, žalobce podal odvolání dne 8. 1. 2021. Dne 13. 1. 2021 soud I. stupně vydal opravné usnesení k výroku I. rozsudku. Na usnesení je doložka právní moci dne 9. 2. 2021. Spis byl předložen Krajskému soudu v Brně k rozhodnutí o odvolání dne 5. 3. 2021. Dne 15. 1. 2021 byla odvolání vzájemně přeposlána účastníkům. K pokynu ze dne 18. 3. 2021 odvolací soud nařídil na 7. 4. 2021 jednání. Při jednání odvolací soud vyhlásil rozsudek, kterým rozsudek I. stupně ve výroku I. v rozsahu napadení co do částky 18 377 Kč s příslušenstvím a ve výrocích II. a III. potvrdil. Žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů odvolacího řízení. Písemné vyhotovení rozsudku soud I. stupně rozeslal dne 12. 5. 2021. Na rozsudku je doložka právní moci dne 18. 5. 2021 (prokázáno podstatným obsahem spisu Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka]). 6. Podáním ze dne 16. 8. 2021 uplatnil žalobce u žalované svůj nárok na zadostiučinění nemajetkové újmy, která mu vznikla nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce požadoval zadostiučinění ve výši 120 000 Kč. Žalovaná po prostudování předmětného spisu stanoviskem ze dne 31. 3. 2022 konstatovala, že v daném řízení k nesprávnému úřednímu postupu nedošlo, neboť celková délka řízení byla vzhledem k okolnostem dané věci přiměřená (prokázáno žádostí o přiznání zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku soudního řízení ze dne 16. 8. 2021, přípisem žalované ze dne 16. 8. 2021 adresovaným žalobci a stanoviskem žalované ze dne 31. 3. 2022). 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ /, stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu,