27 C 79/2020-369 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhá vůči žalované zaplacení nemajetkové újmy, která mu vznikla v důsledku nesprávného úředního postupu u [stát. instituce], [anonymizováno 5 slov] (dále jen [anonymizováno]). V žalobě žalobce uvedl, že ze strany [anonymizováno] došlo k sérii pochybení, která vedla k nenávratnému narušení vztahu mezi žalobcem jeho dvěma nezletilými dětmi. Žalobce požadoval peněžité zadostiučinění způsobené nemajetkové újmy ve výši 430 000 Kč. 2. Podáním ze dne 15. 3. 2021 žalobce rozšířil žalobu a kromě peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu požadoval rovněž zadostiučinění ve formě omluvy v následujícím znění:„ [stát. instituce] se tímto omlouvá p. [celé jméno žalobce] za újmu, která mu byla způsobena nesprávným úředním postupem orgánů sociálně právní ochraně dětí, v jehož důsledku byl p. [celé jméno žalobce] omezován v možnosti komunikovat se svými dětmi a nebylo mu umožněno navázat s nimi plnohodnotný vztah,“ .Dále se žalobce domáhal, aby žalovaná byla povinna omluvu zveřejnit na facebookovém profilu a twitteru žalovaného a dále na webových stránkách žalovaného. 3. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 2. 6. 2022, kterým zamítl požadavek žalobce na poskytnutí peněžitého zadostiučinění ve výši 430 000 Kč. Opomněl však rozhodnout o části předmětu řízení – požadavku žalobce na poskytnutí omluvy a zveřejnění této omluvy na facebookovém profilu a twitteru žalovaného a dále na webových stránkách žalovaného. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den 13. 9. 2022, na tomto jednání připustil změnu žaloby ve shora uvedeném znění. 5. Skutková zjištění, ke kterým soud dospěl v rozsudku ze dne 2. 6. 2022, jsou podkladem i pro rozhodnutí soudu o zadostiučinění ve formě poskytnutí omluvy a zveřejnění této omluvy. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 8. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. 9. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a/ státní orgány, b/ právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c/ orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 10. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 cit. ust. právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 11. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 téhož ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. 12. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 13. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. 14. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 15. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 16. Soud se v prvé řadě zabýval vznesenou námitkou promlčení ze strany žalované. Zde je třeba konstatovat, že žaloba ve věci byla podána dne 17. 9. 2020. Vzhledem ke shora citovanému ustanovení je tak zřejmé, že pokud mělo k vzniku nemajetkové újmy dojít s ohledem na nesprávný úřední postup žalované, ke kterému došlo před datem 17. 9. 2019, pak je nárok žalobce na náhradu nemajetkové újmy promlčen. Soud se v daném případě neztotožnil s tvrzením žalobce, že nejdříve od 17. 9. 2019 mohla započít běžet šestiměsíční lhůta pro uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy, kdy od tohoto okamžiku se žalobce dozvěděl o nesprávném úředním postupu úřadu, který mu měl nemajetkovou újmu přivodit. Tato konstrukce popsaná žalobcem v rámci bodu II. žaloby je naprosto nelogická, soud se s tímto hodnocením počátku běhu promlčecí lhůty neztotožňuje. Z celého vymezení nesprávného úředního postupu, od něhož žalobce odvozuje vznik nemajetkové újmy i s přihlédnutím k celkové intervenci orgánu sociálně právní ochrany dětí tak, jak byla zjištěna z příslušného spisu a i s ohledem na znění stížností, které žalobce ve věci podával, je zřejmé, že žalobce si již dne 9. 7. 2019 byl prokazatelně vědom postupu orgánu [anonymizováno], který považuje za nesprávný, když dne 9. 7. 2019 podává žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti na postup [stát. instituce], [anonymizována tři slova]. 17. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup orgánu [anonymizováno] zejména v tom, že snad v roce 2017 mělo být dáno otci doporučení, aby se s nezletilými dětmi nestýkal. Ve vztahu k tomuto nesprávnému úřednímu postupu je tak nárok žalobce zcela jistě promlčen. Je však třeba poznamenat, že z příslušného opatrovnického spisu žádné takovéto doporučení vznesené žalobci shledáno nebylo. V roce 2017 [anonymizováno] řešil vypjatou situaci mezi oběma rodiči nezletilých dětí, kdy otec zásadně odmítal s matkou nezletilých dětí komunikovat. [anonymizováno] kladl oběma rodičům na srdce, aby zlepšili vzájemnou komunikaci ohledně nezletilých dětí s tím, že oba rodiče mají právo na informace o nezletilých dětech. V tomto ohledu [anonymizováno] intervenoval jak na otce nezletilých dětí, tak na matku nezletilých dětí, kterou zároveň opakovaně upozorňoval na to, že konflikty mezi rodiči nelze ventilovat před nezletilými dětmi. 18. Z příslušného spisu [anonymizováno] bylo zjištěno, že již v lednu 2018 byla otci opakovaně doporučována rodinná mediace u spol. Premidas a psychologický krizová pomoc u spol. Spondea k znovuobnovení vztahu mezi otcem a dítětem. Z provedených důkazů tak bylo jednoznačně prokázáno, že již od roku 2018 [anonymizováno] využil intervenčních způsobů k obnovení vztahů mezi žalobcem a jeho nezletilými dětmi. V dubnu 2018 psycholožka ze spol. Spondea o.p.s. uvedla, že vzhledem k tomu, že rodiče spolu nekomunikují a odmítají spolu komunikovat, je spolupráce v daném případě kontraproduktivní a neúčelná. Již na den 4. 9. 2018 byla domluvena rodinná mediace, následně v červenci 2019 bylo ve věci dohodnuto konání případové konference a dne 12. 8. 2019 ve věci proběhla případová konference. 19. Z uvedených skutkových zjištění i z příslušného spisu je naprosto jasné, že [anonymizováno] již v době do 17. 9. 2019 ve věci nařídil jak rodinnou mediaci, tak i uspořádal konání případové konference. Rodinná mediace však byla komplikována napjatými vztahy mezi rodiči, kdy otec žalobce v r. 2017 a v r. 2018 odmítá komunikaci s matkou. Za této situace úspěšné konání rodinné mediace bylo v podstatě vyloučeno. 20. Pokud bylo žalobcem klad