31 C 71/2020-218 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 286 650 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že se [stát. instituce] dopustila nesprávného úředního postupu tím, že úmyslně určila zcela jasný falešný výdejní doklad [číslo] jako pravý (nezfalšovaný) a tímto úmyslným nezákonným postupem způsobila rozsáhlé škody a dala návod jak krýt trestnou činnosti. Žalobce dne [datum] podal trestní oznámení čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo], kterým požadoval prověření dokladu [číslo] na jehož základě došlo k okradení 87leté paní. Policie neměla zájem věc vyšetřit. Pak se žalobce obrátil na s oznámením na [stát. instituce] v [obec], zde žalobci sdělili, že doklad [číslo] je pravý a nezfalšovaný. V této souvislosti odkázal žalobce na čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]. Žalobce má za to, že [anonymizováno] takto postupovala na politickou objednávku, protože byl zájem, aby nebyl další skandál v domovech důchodců. Vyšetřování kolem dokladu bylo založeno dne [datum]. Od té doby probíhalo prověřování téměř do konce roku 2018. Nesprávný postup policie schvalovali i státní zástupci. Žalobce má za to, že soud může tím, že uzná doklad [číslo] za zfalšovaný/padělaný zrušit nezákonný rozhodnutí [anonymizováno]. Co se týká výpočtu výše škody, požaduje žalobce cenu znaleckého posudku ve výši 8 300 Kč, poštovní poukázky ve výši 2 200 Kč, pořizování zvukových a obrazových záznamů ve výši 5 750 Kč, studium materiálů, pořizování písemných materiálů na úkor pracovních povinností, dále musel žalobce omezit svojí výdělečnou činnost. Tím že [stát. instituce] porušila zákon o policii, suploval práci policie a tím po dobu 9 let přišel o výdělek 170 400 Kč. Žalobce dne [datum] uplatnil své právo na náhradu škody u žalované, která v předepsané šestiměsíční lhůtě neodpověděla a náhradu škody neposkytla. 2. Žalovaná nárok žalobce uplatněný v žalobě neuznala a navrhla jej zamítnout. Ze svého šetření žalovaná zjistila, že dne [datum] v [anonymizována tři slova] [jméno] v [obec], okr. [okres], vyplatila sociální pracovnice [jméno] [příjmení] z depozitního účtu v současné době již zemřelé paní [jméno] [příjmení] jejímu synovi [jméno] [celé jméno žalobce] finanční hotovost ve výši 20 000 Kč, a to na základě výdajového dokladu [číslo] který neměla paní [jméno] [příjmení] sama osobně podepsat. V této souvislosti podal žalobce dne [datum] trestní oznámení na [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec], odkud bylo postoupeno podle místní a věcné příslušnosti na [stát. instituce], územní odbor [okres], [anonymizována tři slova] [obec], které provedlo šetření v dané věci. Toto šetření bylo dne [datum] uzavřeno se závěrem, že se ve věci nemůže jednat o podezření ze spáchání konkrétního trestného činu, a proto není důvod k postupu podle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu. Policejní orgán tento závěr odůvodnil tak, že paní [jméno] [příjmení] prokazatelně věděla o tom, že dává svému synovi [jméno] [celé jméno žalobce] předmětných 20 000 Kč, a to ke konkrétnímu účelu, s tímto souhlasila a dala sociální pracovnici pokyn k vyplacení uvedené částky rodinnému příslušníkovi, který jejich převzetí stvrdil podpisem na výdajovém dokladu [číslo]. Na základě takto zjištěných skutečností nebylo pochyb o tom, že paní [jméno] [příjmení] jednala o svobodné vůli, a žádná ze zúčastněných stran tyto skutečnosti nepopřela. Od počátku šetření bylo zřejmé, že [jméno] [příjmení] minimálně pomáhala [jméno] [příjmení] s podpisem na předmětném výdajovém dokladu, což však bylo v rozporu s interními směrnicemi ústavu, za což byla [jméno] [příjmení] v rámci pracovně právníhovztahu následně potrestána. O tomto rozhodnutí byl oznamovatel (žalobce) řádně vyrozuměn. Následně dne [datum] podal žalobce cestou [anonymizována tři slova] v [obec] opětovný podnět k dalšímu řízení, který doložil novými skutečnostmi. Na základě dalšího prověření však nebyly zjištěny žádné jiné či další skutečnosti k věci, byly potvrzeny původní závěry policejního orgánu, a proto dne [datum] policejní orgán věc uzavřel s tím, že nadále nebyly zjištěny důvody k postupu podle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu. Od ledna 2010 podal žalobce řadu podnětů a podání na policejní orgány, státní zastupitelství, na [anonymizováno] [stát. instituce], resp. [anonymizována tři slova] [anonymizováno], a to na všech úrovních. Všechny tyto podněty žalobce byly dotčenými orgány [stát. instituce] nebo státních zastupitelství vyhodnoceny svým charakterem jako stížnost a předány podle příslušnosti nadřízené složce nebo kontrolnímu orgánu k posouzení zákonnosti a správnosti namítaného postupu, které vždy následně bez výhrad potvrdily správnost a zákonnost postupu. Vzhledem k aktivitě žalobce jako oznamovatele v podávání podnětů a stížností byly veškeré postupy a rozhodnutí do detailu přezkoumány policejními kontrolními orgány, [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a státními zástupci, přičemž je zřejmé, že žádný z těchto kontrolních orgánů neshledal skutečnosti, které by podporovaly tvrzení oznamovatele (žalobce) a odůvodňovaly by následný postup v souladu s ustanovením § 158 odst. 3 trestního řádu. S ohledem na uvedené žalovaná dospěla k závěru, že v projednávané věci k nesprávnému úřednímu postupu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“), nedošlo. Nejsou proto splněny předpoklady vzniku odpovědnosti státu za tvrzenou škodu. I přes neexistenci odpovědnostního titulu žalovaná vznesla námitku promlčení majetkové i nemajetkové újmy. Prvotní trestní oznámení bylo žalobcem podáno dne [datum] a prověřování věci bylo ukončeno sdělením policejního orgánu [anonymizována tři slova] [obec], ze dne 2. listopadu 2009 pod [číslo jednací], jež bylo žalobcem převzato dne [datum]. V tomto sdělení bylo uvedeno, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin a odůvodňující zahájení úkonů trestního řízení podle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu. Od té doby se žalobce dozvěděl o nemajetkové újmě a o tom, kdo za ni odpovídá. Žádostí ze dne [datum], doručenou [stát. instituce] dne [datum], požádal žalobce o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 186 650 Kč. Dopisem ze dne 3. ledna 2019 pod [číslo jednací] byla žádost žalobce zamítnuta, když tento dopis převzal žalobce dne [datum]. Návrh na zahájení řízení byl u [název soudu] podán až dne [datum]. Proto má žalovaná za to, že nárok na náhradu nemajetkové újmy je již promlčen. Cenu za znalecký posudek ve výši 8 300 Kč žalobce uhradil v srpnu a září 2012, částku ve výši 2 200 Kč za uhrazené poštovní poukázky a částku ve výši 5 750 Kč za uskutečněné telefonní hovory a pořizování obrazových a zvukových záznamů vydal žalobce v letech 2010 až 2015. I v této části žalovaného nároku na náhradu škody má žalovaná za to, že tento nárok je již promlčen. 3. Při informativním výslechu konaném dne [datum] žalobce navrhl rozšířit žalobu o 100 000 Kč z důvodu vzniklé nemajetkové újmy za zásahy do psychiky žalobce, čímž mu bylo zabráněno v normálním životě a dále mu byla způsobena nemajetková újma tím, že byl nucen suplovat práci policie, která nečinila, co činit měla. Žalobce trpěl nespavostí, bylo mu vyhrožováno smrtí za to, že nenechá policii dělat jejich práci, což patrně souviselo s podáním trestního oznámení na [anonymizována dvě slova]. Bylo také zasaženo do jeho rodinného života. Rodina se bála o život žalobce i o životy vlastní. Žalobce předtím žil společenských životem, poté, co nastal tento případ, začal se bát chodit ven, změnil svoje chování a uzavřel se do sebe, nemohl jezdit s dětmi na dovolenou a trávit s nimi čas venku. Dehonestuje jej, že orgány tvrdí, že jeho názory o skutečnostech nasvědčující, že byl spáchán trestný čin, je nesprávný. Pokud se jedná o námitku promlčení, majetková újma dle názoru žalobce promlčena není a lhůta pro nemajetkovou újmu je stále otevřena, už jen reakce žalované na jeho žádost o odškodnění žalobci způsobila psychickou újmu. 4. Žalovaná vůči nároku na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení. 5. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 6. Z přípisu [stát. instituce] [číslo jednací] ze dne 3. 1. 2019 nazvaného Žádost o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. – sdělení, soud zjistil, že žalobce uplatnil předběžně svůj nárok u [stát. instituce] dne [datum], přičemž požadoval náhradu škody v celkové výši 170 400 Kč [stát. instituce] dospělo k závěru, že základní předpoklad vzniku odpovědnosti státu za škodu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., nebyl naplněn, neboť nebylo zadokumentováno a shledáno, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu ze strany příslušníků [stát. instituce]. 7. Ze spisu [stát. instituce], [stát. instituce] čj. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] soud provedl následující důkazy. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] podaného žalobcem, soud zjistil, že žalobce v