45 C 190/2020-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 2.11.2020, ve znění jejího doplnění z dne 4.1.2021, domáhal na žalovaném zaplacení částky 13 469,10 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem soudního exekutora ve věci, vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] („ Exekutor“), pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce namítal celou řadu pochybení v rámci provádění předmětné exekuce, tj. neuvedení seznamu přihlášených pohledávek v dražební vyhlášce, v předvolání k rozvrhovému jednání či jeho neuveřejnění jiným způsobem, nezohlednění všech předchozích plateb žalobce, nesprávné vyčíslení úroků z prodlení, exkutor měl podat účelový návrh na vydání předběžného opatření, které bylo nařízeno v době, kdy již žalobce podal návrh na své oddlužení. Z hlediska žalobou uplatněného nároku pak bylo rozhodující pochybení spočívající v tom, že exekutor provedl dražbu dle usnesení o příklepu č.j. [číslo jednací], kterým byla vydražena dne 3.3.2016 bytová jednotka ve vlastnictví žalobce, přičemž ve vyčíslení dlužné částky exekutor zamlčel pravomocné usnesení [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo řízení částečně zastaveno pro zaplacení částky 11 400 Kč, v důsledku čehož byl nesprávně vyčíslen zůstatek vymáhané pohledávky, když tato byla žalobcem již před provedením dražby uhrazena. Dražba nemovitosti byla provedena v rozporu s legislativou, když nebylo vyčkáno výsledků podaného odvolání. Seznam přihlášených věřitelů byl dle žalobce neaktuální a nebyl uveden v pozvánce k jednání o rozvrhu výtěžku dražby. Samotné vyčíslení dlužné částky spolu s úrokem z prodlení nebylo dle žalobce předloženo a ve spisu se objevilo až ke dni 23.8.2018. V usnesení o rozvrhu výtěžku dražby ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [číslo jednací] nejsou uvedeny finanční prostředky, které již žalobce jako povinný v rámci exekuce uhradil, ani částka 11 400 Kč, která se dle žalobce kamsi ztratila a není zohledněna ani v rámci Příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], když odměna exekutora v něm uvedená tato je vypočtena i z částky 11 400 Kč, tedy dle žalobce byla neoprávněně vypočtena odměna exekutora ve výši 1 710 Kč + 21% DPH (tzn. 359,10 Kč), kterou tak exekutor nesprávně odvedl. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení škody, představující jednak částku 11 400 Kč, jednak částku 1 710 Kč a částku 359,10 Kč, to vše se zákonným úrokem z prodlení od 5. 5. 2017 do zaplacení. Žalobce nárok předběžně uplatnil u žalované 30.4.2020, tato však nárok odmítla odškodnit. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 14.1.2020 podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., na náhradu škody ve výši 4.584,74 Kč s příslušenstvím, která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. K projednání žádosti žalobce došlo dne 18. 8. 2020. Žalovaná konstatovala, že v postupu [anonymizováno] nelze shledat nesprávný úřední postup ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. K věci samé pak uvedla, že exekuce žalobce byla vedena na částku 157.900,70 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 144.371,50 Kč od 30. 6. 2007 do zaplacení a na částku 38.230 Kč, představující náklady nalézacího řízení. Dne 26. 9. 2011 byl soudnímu exekutorovi doručen návrh oprávněného na částečné zastavení exekuce ohledně částky 11.400 Kč, kterou žadatel uhradil v průběhu exekuce přímo oprávněnému. Exekuce pak byla co do částky 11.400 Kč zastavena. Proti tomuto usnesení se žalobce bránil odvoláním, které však bylo následně zamítnuto. Exekuce tak byla nadále vedena na vymožení jistiny ve výši 146.500,7 Kč (157.900,7 Kč – 11.400 Kč). Vzhledem k tomu, že částka 11.400 Kč byla prokazatelně zohledněna při výpočtu vymáhané jistiny, nelze ani následně vypočtené náklady exekuce považovat za nesprávné. Pokud jde o odměnu soudního exekutora, byla tato stanovena v souladu s přihlášenými pohledávkami a jejich výší. Odměna, resp. celé náklady exekuce byla stanoveny Příkazem k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto Příkazu podal žalobce včas námitky, které byly následně soudním exekutorem postoupeny k rozhodnutí [název soudu]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byly námitky [název soudu] zamítnuty, neboť v postupu soudního exekutora, a to při výpočtu nákladů exekuce a odměny exekutora, nebyla shledána žádná pochybení, naopak jsou hodnoceny výhrady žalobce, který se těmito námitkami pouze snaží oddálit dražbu jeho nemovitého majetku a vznikají tak zbytečně další náklady, které sám zavinil. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 31. 8. 2016. Pokud jde o dražbu bytové jednotky, bylo k této přistoupeno poté, co žalobce neprojevil zájem o dobrovolné splacení vymáhané částky. Dražba byla nakonec, i přes opakovaně podávané a neúspěšné návrhy žalobce na částečné zastavení exekuce, provedena a dne 3. 3. 2016 bylo vydáno usnesení o příklepu na vydražené nemovité věci, č. j. [číslo jednací]. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, na základě kterého bylo usnesení o příklepu ze dne 3. 3. 2016 usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] potvrzeno. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne 2. 5. 2016. Po nabytí právní moci předvolal soudní exekutor všechny účastníky, tedy i žalobce, k rozvrhovému jednání, jehož termín stanovil na den 19. 10. 2016 a zároveň byli poučeni o právu popřít vyčíslené pohledávky co do jejich pravosti, výše, zařazení do skupiny a pořadí. Žalobce se však, i přes řádně doručené předvolání, k rozvrhovému jednání nedostavil a žádnou z přihlášených pohledávek nepopřel. Vzhledem k tomu, že žádné pohledávky nebyly žalobcem ani jeho věřiteli popřeny, přistoupil soudní exekutor k uspokojování pohledávek v souladu s podanými přihláškami. Proti usnesení o rozvrhu podal žalobce odvolání, na základě kterého bylo usnesení o rozvrhu ze dne 19. 10. 2016 usnesením [název soudu] ze dne 28. 3. 2017 potvrzeno. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5. 5. 2017. S ohledem na uvedené tak žalovaná uzavřela, že vznik škody ve formě zaplacených nákladů exekuce je třeba dát do souvislosti s PÚNE, které jako pravomocné nebylo pro nezákonnost zrušeno, a nepředstavuje tak odpovědnostní titul dle zákona č. 82/1998 Sb. [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] 12. Žalobce uplatnil u žalované nárok na náhradu škodu žádostí ze dne 30.4.2020, přičemž požadoval právě částku 13.469,10 Kč, sestávající z částky 11.400,00 Kč, částky 1.710,00 Kč, tedy odměny exekutora, a částky 359,10 Kč, jako DPH z odměny exekutora. 13. Soud neprováděl další důkazy usnesením [název soudu] [číslo jednací], ani žádostí žalobce o předběžné projednání nároku ze dne 14.1.2020, v němž požadoval náhradu škody ve výši 4.584,74 Kč, když tyto listiny se netýkají předmětu tohoto řízení. Ostatní důkazy, které žalobce předložil společně se žalobou a jejím doplnění, jakož i důkaz žalobcem předložený při ústním jednání (rozpis úhrad v rámci dané exekuce) soud jako nadbytečné neprováděl. 14. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 15. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 16. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). 17. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 18. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo. 19. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno pří