10 C 129/2022-74 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá po žalované, ve znění doplnění učiněných v rámci řízení, částky 200 000 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která byla vyvolána pochybeními na straně státu u žalobce, přičemž konkrétně žalobce namítá, že podal kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne [datum] k Nejvyššímu správnímu soudu, Nejvyšší správní soud jej vyzval k úhradě soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, avšak nepoučil jej, že pokud bude hradit soudní poplatek bezhotovostním platebním převodem, je třeba soudní poplatek ve stanovené lhůtě připsat na účet soudu, nikoliv pouze odeslat. Dále žalobce namítá, že soud špatně vyhodnotil datum doručení výzvy k úhradě soudního poplatku, tedy že žalobce uhradil soudní poplatek řádně, ve lhůtě, když poslední den této lhůty soudní poplatek zaslal bankovním převodem. A dále žalobce namítá, že Nejvyšší správní soud neměl postupovat natolik přísně a řízení zastavit. Rovněž žalobce namítá, že ve vyjádření Ministerstva spravedlnosti, odboru dohledu a kárné agendy, bylo uvedeno, že může uhradit poplatek v odvolací lhůtě, což nekoresponduje s postupem Nejvyššího správního soudu. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum] s tím, že uzavřela, že ve věci není dán odpovědnostní titul. Dle žalované byl žalobce soudem poučen řádně a nelze tak shledat pochybení na straně státu. Rozhodnutí, kterým bylo řízení zastaveno, nebylo navíc zrušeno či změněno pro jeho nezákonnost. Není tak dán ani nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí jakožto možné odpovědností tituly. 3. Z vyjádření žalované má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované uplatnil, a to dle [datum]. 4. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu, v rozsahu relevantním pro právní posouzení žalobou uplatněných nároků. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce podal dne [datum] kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze [datum]. Současně s podáním kasační stížnosti stěžovatel neuhradil soudní poplatek, a proto byl vyzván k jeho úhradě. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že žalobce byl vyzván Nejvyšším správním soudem v souvislosti s podanou kasační stížností k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů zaplatil soudní poplatek ve výši 5 000 Kč. Žalobce byl poučen o tom, že může uhradit soudní poplatek vylepením kolkových známek na přiloženém tiskopisu a doručením soudu nebo bezhotovostně. Žalobce byl poučen o tom, že má-li za to, že jsou splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků, musí ve stejné lhůtě požádat o osvobození od soudních poplatků, a žalobce byl rovněž poučen o tom, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví. Z citovaného usnesení Nejvyššího správního soudu ze [datum] pak soud zjistil, že soud řízení o kasační stížnosti žalobce zastavil, neboť usnesení obsahující výzvu k úhradě soudního poplatku bylo žalobci doručeno [datum], lhůta k úhradě soudního poplatku marně uplynula [datum], avšak žalobce uhradil soudní poplatek až dne [datum]. Z tvrzení žalobce má soud za zjištěné, resp. soud těmto uvěřil v tom směru, že žalobce provedl úhradu soudního poplatku bezhotovostním převodem dne [datum] (viz vyjádření žalobce z [datum]). Z přípisu Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru dohledu a kárné agendy, soud zjistil, že Ministerstvo spravedlnosti dne [datum] zaslalo žalobci vyjádření k otázce zastavení řízení o kasační stížnosti, obsahující primárně sdělení, že ministerstvo není oprávněno přezkoumávat postup Nejvyššího správního soudu v rámci jeho rozhodovací činnosti. V předposledním odstavci je pak žalobce informován o tom, že dle právní úpravy do 29. 9. 2017 se jednalo o lhůtu nikoliv propadnou, jako je tomu nyní, ale pořádkovou, s tím, že je citována právní úprava platná do dne 29. 9. 2017. Soud dále zjistil, že usnesení Nejvyššího správního soudu, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] obsahující výzvu k úhradě soudního poplatku bylo žalobci doručeno obálkou typu III. vhozením do jeho domovní schránky dne [datum]. 5. Soud nehodnotil zbývající listinné důkazy, neboť tyto neměly relevanci pro právní posouzení předmětu tohoto řízení. Výše citovaná skutková zjištění jsou plně postačující, neboť těmito soud v potřebném rozsahu zjistil skutečnosti týkající se namítaného pochybení spočívajícího v tvrzeném nedostatku poučení soudu o způsobu platby soudního poplatku, i v tom, že soud řízení zastavil či v otázce doručení výzvy k úhradě soudního poplatku nebo vyjádření Ministerstva spravedlnosti a jeho dohledového odboru. Soud tak nehodnotí stížnost žalobce z [datum] na postup Nejvyššího správního soudu, námitky žalobce z [datum] proti zastavení řízení rozhodnutí Krajského ředitelství policie Libereckého kraje ze dne [datum], ani rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka] (tento důkaz soud nehodnotí i proto, že se týká sporu žalobce s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který měl žalobci způsobit dopravní nehodu, což předmětem řízení není). Soud zamítl návrh na provedení důkazu blíže nespecifikovanými listinami od České pošty, kterými žalobce chtěl prokazovat pochybení na straně pošty při doručování předmětné zásilky, obsahující výzvu k úhradě soudního poplatku, neboť se nejednalo o pochybení tvrzená na straně žalované a nemělo jejich prokazování pro toto řízení relevanci, neboť nebylo namítáno, že by soudy pochybily při doručování, pochybení bylo namítáno ve vztahu k České poště. 6. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 7. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§