10 C 259/2022-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá finančního zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [číslo] [spisová značka]. Konkrétně se žalobce domáhá částky 225 000 Kč. Žalobce uvádí, že naříkané řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu 112 měsíců, zdůrazňuje význam řízení a průtahy, které v řízení nastaly. Rovněž se domáhá zvýšení základní částky odškodnění s ohledem na inflaci, která proběhla od roku [rok]. Žalobce uvádí, že již obdržel od žalované dobrovolné odškodnění ve výši 75 000 Kč, za adekvátní částku odškodnění má však 300 000 Kč, proto žaluje rozdíl právě 225 000 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobce odškodnila částkou 75 000 Kč. Žalovaná ponížila základní částku odškodnění o 25 % z důvodu složitosti řízení, 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 10 % z důvodu sdílené újmy. Základní částku naopak navýšila o 10 % pro význam řízení pro žalobce. 3. Ze shodných tvrzení stran má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne [datum]. 4. Ze spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. [číslo] [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] byla podána žaloba žalobci [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] proti žalovanému [anonymizována tři slova]. Jednalo se o žalobu na zaplacení odškodnění v souvislosti se škodou na zdraví ve výši 720 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce [celé jméno žalobce] se konkrétně domáhal úhrady částky 240 000 Kč. V případě žalobce c), tj. [celé jméno žalobce] se jedná o odškodnění za újmu vyvolanou usmrcením paní [jméno] [příjmení], která byla babičkou žalobce. Dne [datum] soud vyzývá žalovaného k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjadřuje [datum]. Právní zástupce žalobců se vyjadřuje [datum]. Žalovaný se vyjadřuje k stanovisku žalobců [datum]. Jednání je nařízeno pokynem z [datum] na [datum]. Toto jednání se koná, jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno]. Žaloba žalobců byla zamítnuta. Žalobci podávají dovolání [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum] Krajský soud v Brně jakožto soud odvolací rozhoduje [datum] usnesením pod číslem listu [anonymizováno], tímto rozsudek soudu prvého stupně zrušuje a věc mu vrací k dalšímu řízení. Odvolací soud uzavírá, že předchozí rozsudek zakládající odpovědnost žalovaného není pro toto řízení závazný. Soud prvé instance má poskytnout straně žalované poučení dle § 118a odst. 1 týkající se otázky promlčení a doplnění skutkových tvrzení. Dále je vytýkáno, že soud v naříkaném řízení si má zjistit skutkový stav sám, nezávisle tento posoudit. Rozsudek je stranám rozeslán [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzývá žalovaného, aby doplnil svá skutková tvrzení v návaznosti na rozhodnutí odvolacího soudu. Žalovaný doplňuje skutková tvrzení [datum]. Jednání je nařízeno pokynem z [datum] na [datum]. Volaný svědek se z tohoto jednání omlouvá. Jednání je odročeno na [datum], z tohoto jednání se omlouvá právní zástupce žalobců. Jednání je odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, je slyšena svědkyně [příjmení] a jednání je odročeno na [datum] za účelem ustanovení a předvolání znalců. Usnesením z [datum] je ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] a usnesením z [datum] ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [jméno]. Ustanovený znalec se omlouvá z nařízeného jednání. V řízení je poté vypracován [datum] doplněk znaleckého posudku ve věci škody na zdraví paní [jméno] [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], datovaný [datum]. Jednání je k žádosti znalce odročeno na [datum]. Toto jednání se koná. Na tomto je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. Jednání je odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Soud rozhoduje o znalečném [datum] ve vztahu k oběma znalcům. V řízení je poté vypracován doplněk [číslo] znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], datovaný [datum]. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na [datum], tohoto dne je poté rozsudek vyhlášen. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno pod číslem listu [anonymizováno], žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobcům žalované částky, tedy konkrétně pokud jde o [celé jméno žalobce] částku 240 000 Kč. Žalovaný se odvolává [datum]. Žalobci se odvolávají proti nákladovému výroku [datum]. Žalobci žádají vydání opravného usnesení [datum]. Soud usnesením z [datum] zamítá návrh na vydání opravného usnesení a výrokem II. opravuje výrok V. rozsudku ve věci samé. [datum] je žalobce vyzván k úhradě soudního poplatku. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání žalobce [datum]. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], a to v [anonymizováno] [rok]. Právní zástupce žalobce žádá o odročení jednání z důvodu kolize. [datum] se žalobci ještě vyjadřují k odvolání žalovaného. Jednání před odvolacím soudem se koná [datum]. Jednání je odročeno za účelem doplnění tvrzení a důkazních návrhů na [datum]. Žalobci doplňují skutková tvrzení o důkazní návrh podáním ze dne [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto je vyhlášeno usnesení, kterým se jednání odročuje za účelem výslechu znalců na [datum]. Toto jednání odvolacího soudu se koná, je slyšen znalec [příjmení] [jméno] a [anonymizována dvě slova], jednání je pak odročeno na [datum] za účelem přednesu závěrečných návrhů. Žalobci zakládají závěrečný návrh datovaný [datum]. Jednání odvolacího soudu se koná [datum], na tomto je vyhlášen rozsudek. Písemné vyhotovení tohoto rozsudku Krajského soudu v Brně z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno]. Rozsudek soudu prvé instance je změněn tak, že žaloba všech žalobců je zamítnuta. Dále je rozhodnuto v nákladech řízení. Odvolací soud v odůvodnění uzavřel, že s ohledem na § 420 odst. 1 starého občanského zákoníku žalobci neprokázali porušení právní povinnosti žalovaného jakožto nezbytnou podmínku pro vznik obecné povinnosti za škodu, přičemž se nejedná o naplnění podmínek pro vznik zvláštní odpovědnosti objektivní. Z tohoto důvodu odvolací soud v meritorní části rozsudek soudu prvé instance změnil tak, že žaloby zamítl. Odvolací soud se poté vyjadřuje i k odlišným závěrům, které byly přijaty s ohledem na dřívější rozhodnutí, jehož předmětem bylo posouzení porušení povinnosti při stejném úmrtí stejné osoby. Na tomto rozhodnutí je vyznačena doložka právní moci [datum]. Žalobci podávají dovolání dne [datum]. Žalovaná se vyjadřuje k podanému dovolání [datum]. Věc je předložena dovolacímu soudu [datum] Nejvyšší soud rozhoduje usnesením z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] tak, že se dovolání odmítá. Na tomto rozhodnutí je doložka právní moci [datum]. Žalobci dále podávají ústavní stížnost, o této rozhoduje Ústavní soud usnesením ze dne [datum] pod sp. zn. [ústavní nález] tak, že ústavní stížnost odmítá. Tím naříkané řízení končí. 5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 6. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dosta