10 C 8/2023-41 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhá odškodnění za nemajetkovou újmu vyvolanou nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce uvádí, že řízení bylo ukončeno [datum] a celkově trvalo 3765 dnů. Žalobce má za to, že řízení nebylo složitým, žalobce nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům a celkovou délku řízení je nutno považovat za nepřiměřenou. Žalobce nárokuje na zadostiučinění částku 139 726 Kč s úroky z prodlení od [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z [datum]. Žalovaná uvedla, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení a žalobci poskytla odškodnění ve výši 85 000 Kč. Žalovaná shledala opakované průtahy v naříkaném řízení spočívající v obdobích nečinnosti soudu, vyšla ze základní částky ročního odškodnění 15 000 Kč a tuto ponížila o 20 % z důvodu skutkové a procesní složitosti. 3. Ze shodných tvrzení stran soud zjistil, že žalobce u žalované nárok předběžně uplatnil, a to dne [datum]. 4. Žalovaná souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání ve vyjádření z [datum]. Vyjádření žalované obsahující informaci o částečném odškodnění, včetně výzvy k tomu, zda žalobce souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, bylo právnímu zástupci žalobce doručeno dne [datum]. Žalobce ve stanovené lhůtě nereagoval, tedy nastala fikce souhlasu s rozhodnutím bez nařízení jednání. 5. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chomutově sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne [datum] byla podána žaloba žalobcem [právnická osoba] proti žalovanému [jméno] [příjmení]. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhá náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny za období [datum] do [datum] ve výši 192 302 Kč a nákladů souvisejících se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 13 864 Kč, celkově je žalována částka 206 166 Kč [datum] vyzývá soud žalobce k úhradě soudního poplatku, [datum] vyzývá soud žalobce k doplatku soudního poplatku, poté soud vydává platební rozkaz dne [datum]. Platební rozkaz je [celé jméno žalobce] doručen společně s žalobou dne [datum] [datum] vydává soud opravné usnesení k platebnímu rozkazu, žalovaný podává odpor [datum]. Žalobce reaguje na podaný odpor [datum], jednání je nařízeno na [datum]. Do spisu jsou založeny listiny z přípravného řízení vedeného proti podezřelému [celé jméno žalobce] v souvislosti s neoprávněným odběrem elektřiny. Jednání se koná [datum], jsou čteny listinné důkazy, jednání je odročeno na neurčito za účelem vyjádření žalovaného k jeho stanovisku a navrhovaným důkazům. Žalovaný se vyjadřuje [datum], vyjádření ještě doplňuje den následující. Cestou dožádání pak [datum] žádá soud Okresní soud v Chebu o provedení výslechu svědků [anonymizováno] a [anonymizováno]. Výslech je realizován dožádaným soudem [datum], soud následně řeší otázku svědečného obou svědků, a to v [anonymizováno] a [anonymizováno] [rok]. Spis je vrácen Okresnímu soudu v Chomutově [datum]. Jednání je nařízeno na [datum], toto je odročeno na [datum]. Jednání se koná [anonymizována dvě slova] [rok], je jednáno v nepřítomnosti žalovaného, který se omluvil. Soud provádí listinné dokazování a odročuje jednání na [datum]. Usnesením z [datum] je vyzván žalovaný k doplnění skutkových tvrzení ke své obraně. [datum] vyzývá soud žalovaného k upřesnění adresy označených svědků, soud tyto předvolává. Jednání se koná [datum], jsou slyšeni 2 svědci. Jednání je odročeno na [datum]. Soud ustanovuje [datum] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] za účelem stanovení výše škody za neoprávněný odběr elektřiny v relevantním období. Spis je zaslán znalci [datum], nařízené jednání je odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Soud prodlužuje znalci lhůtu k vypracování znaleckého posudku do [datum], soud poté urguje v [anonymizováno] [rok] dodání znaleckého posudku, znalec žádá o prodloužení lhůty pro zdravotní stav, což dokládá. Soud prodlužuje lhůtu k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Soud poté opakovaně urguje znalce [datum], poté [datum], znalec sděluje, že pro zdravotní problémy nemohl posudek vypracovat, žádá o lhůtu [datum] pro dodání znaleckého posudku. Poté je znalec soudem opakovaně kontaktován [datum], neboť posudek stále nedodal. Znalec dodává posudek [datum]. Soud rozhoduje o znalečném [datum] a dotazuje strany, zda trvají na výslechu znalce. Žalobce sděluje, že na výsledku znalce trvá. V [anonymizováno] [rok] soud proplácí znalečné, jednání se koná [datum]. Na tomto je slyšen znalec, jsou čteny listinné důkazy a jednání je odročeno na neurčito za účelem nařízení doplnění znaleckého posudku. Žalobce zasílá doplněné dotazy na znalce [datum], soud ukládá znalci vypracovat doplněk znaleckého posudku [datum]. Znalec dodává doplněk znaleckého posudku [datum], soud rozhoduje o znalečném [datum], soud dotazuje strany v [anonymizováno] [rok] zda trvají na výslechu znalce, strany sdělují, že netrvají. V [anonymizováno] [rok] proplácí soud znalečné, žalobce se vyjadřuje k doplnění znaleckého posudku [datum], jednání se koná [datum]. Na tomto je slyšen znalec, jsou provedeny listinné důkazy a znalecké posudky a jednání je odročeno na [datum] [datum] soud vyhlašuje rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku z [datum] je založeno pod číslem listu [anonymizováno], tímto je zamítnuta žaloba co do částky 185 482 Kč a žalobě je vyhověno co do částky 20 684 Kč se specifikovaným příslušenstvím. Žalobce podává odvolání dne [datum]. Toto odůvodňuje dne [datum] k výzvě soudu, soud vyzývá žalobkyni k úhradě soudního poplatku [datum], rozesílá odvolání k vyjádření, usnesením ze dne [datum] pak rozhoduje soud o nákladech státu. Věc je předložena odvolacímu soudu [datum]. Usnesením ze dne [datum] Krajský soud v Ústí nad Labem ruší rozsudek okresního soudu v napadených výrocích a věc mu vrací k dalšímu řízení. Soudu je vytýkáno nedostatečné vyhodnocení věrohodnosti svědeckých výpovědí a nesrozumitelný závěr o skutečné škodě. [datum] je rozhodnutí odvolacího soudu rozesláno stranám, ve spise je poté záznam o dlouhodobé nemoci soudkyně do [datum] a z tohoto důvodu je další jednání nařízeno na [datum]. Toto jednání je následně zrušeno a další jednání je nařízeno na [datum] [datum] vyzývá soud žalobce k doplnění skutkových tvrzení, rovněž tak je vyzván žalovaný. Žalobce doplňuje skutková tvrzení [datum], žalovaný [datum]. Jednání před soudem prvého stupně se koná [datum], strany se vyjadřují k průběhu řízení a jednání je odročeno na [datum]. Toto jednání se koná, jsou předneseny závěrečné návrhy a jednání je odročeno na [datum] [datum] pak soud vyhlašuje rozsudek. Rozsudkem z [datum] pod číslem listu [anonymizováno] pak soud prvé instance uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 194 856 Kč s příslušenstvím a žalobu zamítl co do částky 11 310 Kč. Na rozhodnutí je doložka právní moci k [datum]. Tím naříkané řízení končí. 6. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. 7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: 8. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 9. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 10. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 11. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 12. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). 13. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 ods