15 C 30/2023-43 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že žalobou, podanou dne [datum] bylo u Okresního soudu Praha – východ zahájeno řízení o vypořádání společného jmění manželů, kdy toto řízení bylo vedeno po č.j.: 9 C 26/2017. Toto řízení skončilo hned v prvém stupni rozsudkem ze dne [datum], který nabyl ve všech výrocích (kromě výroku o nákladech řízení) právní moci dne [datum]. Nepatrně změněný výrok o nákladech řízení pak nabyl právní moci v září 2022. Žalobce má za to, že délka soudního řízení v prvém stupni, přesahující 5 let, je skutečně délkou naprosto nepřiměřenou. Za průtahy v řízení žalobce žádá náhradu v částce 150.000 Kč, zvýšenou o 20 %, tj. částku 180.000 Kč, neboť jak je ze spisu zřejmé, žalobce dokonce jednotlivými podáními v průběhu řízení urgoval soud s upozorněním, zda nedochází k nedůvodným průtahům či nestandardním postupům. Jedná se zejména o nepřiměřené a neopodstatněné prodlužování lhůt znalcům a právnímu zástupci žalobkyně. K těmto skutečnosti existují ve shora uvedeném spisu podání ze dne [datum] a [datum]. Průtahů však bylo o mnoho více, jak lze z obsahu spisu rovněž zjistit. Ze spisu jsou tyto skutečnosti, které rovněž zapříčinily průtahy v řízení, zřejmé. Žalobce v souvislosti s dlouhotrvajícím řízením nepochybně mohl z vypořádacího podílu, který mu byl žalobkyní vyplacen, lépe a levněji pořídit jinou vlastní nemovitost, než jakým způsobem tak mohl učinit při stále nedohledném získání prostředků z tohoto vypořádání, když realitní trh se oproti době, ve které mělo objektivně k vypořádání dojít (nebýt průtahů), značně změnil zdražením nemovitostí. 2. Žalovaná k věci učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Žalovaná popsala průběh řízení vedeného u Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 9 C 26/2017 a konstatovala, že v předmětném řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., požadované zadostiučinění tak nebylo žalobci poskytnuto. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o vypořádání společného jmění manželů. Ve věci bylo rozhodováno dvakrát, a to jednou soudem I. stupně a jednou soudem II. stupně. Bylo provedeno obsáhlé dokazování včetně opakovaného znaleckého zkoumání, výslechu svědků i znalců a provádění množství listinných důkazů. V rané fázi bylo řízení na 5 měsíců přerušeno, a to z důvodu mediace. Soud opakovaně zamítl žádost žalovaného o prodloužení hůty k vyjádření či doplnění tvrzení, dále vyzýval žalobkyni k odstranění vad podání. V rámci posuzovaného řízení k výrazným prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně soudu nedocházelo. Žalobkyně žádala třikrát o odročení jednání, žalovaný dvakrát, žalobkyně dále dvakrát žádala o prodloužení lhůty k vyjádření. Řízení bylo dále jednou odročeno pro omluvu svědkyně a jednou pro nemoc soudce. Vliv na délku měla také neúspěšná mediace na počátku řízení, která trvala pět měsíců. Celková délka byla tedy hodnocena jako přiměřená popsaným okolnostem. Ve vztahu k žalobci, který měl v naříkaném řízení postavení žalovaného, lze posoudit délku řízení 5 let a 5 měsíců, tj. ode dne [datum], kdy mu byla doručena žaloba, kdy se o řízení dověděl. Žalovaná v tomto směru zastává názor, že řízení nemůže žalobci způsobovat nemajetkovou újmu svým průběhem, svojí délkou, pokud o řízení nevěděl. Takové řízení není způsobilé uvádět žalobce do nejistoty ohledně osudu jeho práv a závazků, když právě tato nejistota má být kompenzována poskytnutím zadostiučinění za nemajetkovou újmu. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 9 C 26/2017 a to tak, že dne [datum] byla podána žaloba na vypořádání společného jmění manželů. Vypořádáván byl členský podíl na bytě, dvě vozidla, motocykl, vybavení domácnosti a dílny, dva pozemky a finanční prostředky. Dne [datum] byla žaloba doručena žalobci (původně žalovanému). Dne [datum] bylo podáno vyjádření ve věci. Dne [datum] proběhlo ve věci jednání. Bylo odročeno za účelem mediace. Dne [datum] žalovaný sděluje, že k mediaci došlo, avšak bez úspěchu. Dne [datum] bylo vydáno usnesení o pokračování v přerušeném řízení. Dne [datum] proběhlo jednání. Bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] soud zamítl žádost žalovaného o prodloužení lhůty k podání tvrzení a důkazů. V mezidobí podávají účastníci doplnění. Usnesením ze dne [datum] soud vyzývá žalobkyni k doplnění. Dne [datum] žádá žalobkyně o odročení jednání. Jednání je odročeno na den [datum]. V mezidobí jsou soudu doručovány další podání účastníků. Dne [datum] je jednání odročeno na den [datum] z důvodu žádosti pr. zást. žalobkyně. Jednání je odročeno z důvodu zdravotní indispozice soudkyně na den [datum]. Jednání proběhlo a bylo odročeno na den [datum]. Jednání proběhlo a bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den [datum]. Byli předvoláni svědci a v mezidobí soudu byly doručeny listinné důkazy a vyjádření. Jednání dne [datum] proběhlo, byli vyslechnuti svědci a bylo odročeno za účelem pokračování dokazování na den [datum]. Dne [datum] zástupce žalovaného žádá o odročení jednání ze zdravotních důvodů. Jednání je odročeno na den [datum]. Jednání je odročeno z důvodu onemocnění svědkyně na den [datum]. Jednání je odročeno na den [datum] z důvodu pandemie Covid 19. Dne [datum] jednání proběhlo. Účastníci uvádí, že budou ještě doplňovat důkazy. Odročeno na den [datum] v mezidobí jsou podávána vyjádření a znalecky posudek bez doložky §127a osř. Toto je soudem řešeno. Jednání je odročeno na den [datum] za účelem předvolání znalce. Jednání je odročené na den [datum] z důvodu podezření žalobkyně na onemocnění Covid 19. Dne [datum] žádá soud o výslech znalce civilním dožádáním. Z tohoto důvodu je odročeno na den [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání. Bylo odročeno na den [datum] k doplnění znaleckého posudku. Bylo odročeno na neurčito. Dne [datum] byla ustanovena znalkyně. A dne [datum] znalec. Znalec žádá o prodloužení termínu k vypracování znaleckého posudku do [datum]. Následně je prodloužena lhůta znalkyni do [datum]. Po vyřešení odměny znalcům a rozeslání znaleckých posudků jednání proběhlo dne [datum]. Je odročeno na den [datum]. Jednání bylo odročeno po proběhlém jednání na den [datum]. Na tomto jednání byl vyhlášen rozsudek čj. 9 C 26/2017 – 701. Proti němu bylo podáno odvolání do nákladového výroku. Rozhodnutí Krajského soudu v Praze čj. 27 Co 186/2022 -733 nabylo právní moci dne [datum]. 4. Podle ust. § 1 zákona 82/1998 Sb. (zákona), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Možnost odškodnění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou zákona č. 82/1998 Sb., s účinností od [datum] (§ 31a zákona). Byl tak naplněn závazek vyplývající z [číslo] Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Podle čl. 41 Úmluvy, j