17 C 93/2021-157 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhali na žalované zaplacení každému z žalobců částky 869 375 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“) způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 8 pod sp. zn. 8 C 62/2006 (dále také jen„ posuzované řízení“). Žalobci shrnuli podstatu sporu v posuzovaném řízení a po rekapitulaci podstatného průběhu řízení dále uvedli, že věc již byla řešena na všech stupních soudní soustavy, řízení trvá od [datum] a ke dni podání dosud nebylo skončeno. Řízení je průměrně složité, žalobci k jeho délce nijak nepřispěli. Žalobci poukázali i na to, že spor započali ve středním věku a nyní jsou již osobami věku důchodového. Délka řízení je pro ně frustrující, přináší jim pocity marnosti, kdy jejich důvěra v právní stát byla podlomena. K uplatnění nároku u žalované žalobci uvedli, že tak učinili podáním ze dne [datum], kdy požadovali každý 1 000 000 Kč. Žalovaná každému z žalobců poskytla 130 625 Kč, a to dne [datum], což sdělila stanoviskem ze dne [datum]. Žalobci poukázali i na zvýšený význam řízení pro ně. S ohledem na inflaci žalobci za základ pro odškodnění považují částku 22 500 – 30 000 Kč. Konkrétně se žalobci domáhali 26 000 Kč za první dva roky, 78 000 Kč za 3. až 5. rok, 195 000 Kč za 6. až 10. rok, 292 500 Kč za 11. až 15. rok a 87 750 za 16. rok. Dle žalobců je jejich spor mimořádný vzhledem k částce 110 milionů Kč, o níž jde a dále tím, že jde o spor se subjektem veřejného práva. Žalobci poukázali i na to, že vedení řízení je pro ně nesnadné i po finanční stránce, a to z hlediska nákladů řízení, které trvá po tak dlouhou dobu. V tomto žalobci spatřují i jinou situaci na straně procesního žalobce, kterým je veřejnoprávní korporace, pro níž se jedná jen o jeden ze sporů. Dle žalobců částka přiznaná žalovanou nezohledňuje specifika jejich případu a je nedostatečná. 2. Žalovaná je vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobci nárok uplatnili dne [datum], že k jeho projednání došlo dne [datum], že v posuzovaném řízení shledala nesprávný úřední postup, spočívající v nepřiměřené délce řízení a že každému z žalobců přiznala částku 130 625 Kč. Žalovaná vycházela ze základní částky 19 000 Kč, z délky řízení ke dni projednání 14 let a 9 měsíců a současně shledala důvod základní částku snížit o 50 %, a to o 20 % pro složitost řízení, o 15 % pro četnost rozhodování soudů a 15 % z důvodu sdílení újmy mezi žalobci. Význam řízení pro žalobce byl shledán standardním. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Soud ve věci poprvé rozhodl rozsudkem ze dne 30.11.2022, č.j. 17 C 93/2021- 65, který byl k odvolání obou účastníků zrušen usnesením Městského soudu v Praze ze dne 12.5.2022, č.j. 36 Co 42/2022- 92. 4. Soud o podané žalobě rozhodl při nařízeném jednání, při kterém provedl dokazování všemi navrženými důkazy s výjimkou těch, které byly navrženy k prokázání skutečností mezi účastníky nesporných. 5. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, která vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalobci u žalované dne [datum] uplatnili nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce posuzovaného řízení ve výši 1 000 000 Kč pro každého z žalobců a že žalovaná nároky žalobců projednala, což sdělila stanoviskem ze dne [datum], přičemž každému z žalobců vyplatila 130 625 Kč. 6. Na základě provedeného dokazování, soud učinil tato další skutková zjištění a dospěl k dále uvedenému závěru o skutkovému stavu. [Obsah přílohového spisu] 8. Z e-mailu zástupce žalobců na adresu zástupkyně procesního žalobce v posuzovaném řízení ze dne [datum] na č.l. 121, zjištěno, že se zástupce žalobců obrátil s návrhem dohody s procesním žalobcem, tedy hl. městem Prahou, aby žalobci nemuseli podávat každý rok žaloby vůči hl. městu [obec] o vydání bezdůvodného obohacení a při tom pro případ, že by se jejich nároky na vydání bezdůvodného obohacení ukázaly jako důvodné, tak aby se s ohledem na jejich procení zdrženlivost nepromlčely. Navrhuje tedy v případě, že hl. město Praha projeví stejný zájem, aby bylo nalezeno společné řešení a žádá odpověď, pokud možno, do [datum]. 9. Z výzvy k navrácení náhrady nákladů řízení ze dne [datum] na č.l. 122, zjištěno, že zástupkyně procesního žalobce v posuzovaném řízení se obrátila na zástupce žalobců s tím, že byla uhrazena žalobcům coby procesním žalovaným v posuzovaném řízení náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 912 864 Kč, nicméně na základě rozhodnutí NS ČR ze dne 17.5.2017, č.j. 26 Cdo 36 84/2016-866 byl rozsudek MS v Praze ze dne 17.6.2015 ve výrocích (I), (II) a (III) zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení, čímž odpadl právní důvod úhrady nákladů řízení. Žádala tedy, aby žalobci uhradili částku 1 912 864 Kč ve lhůtě 7 dnů na uvedený účet. 10. Z výpisu z účtu zástupce žalobců na č.l. 123 ze dne [datum] za období červenec 2015, zjištěno, že od hl. města Prahy na účet zástupce žalobců přišla částka 137 625,40 Kč a částka 1 775 238,06 Kč. 11. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný závěr o skutkovém stavu tak, jak je tento popsán výše s tím, že posuzované řízení ve vztahu k žalobcům coby procesním žalovaným v posuzovaném řízení trvalo od [datum], kdy jim byla doručena žaloba a pravomocně skončilo dne [datum]. Jeho celková délka činila 16 let a 5 měsíců. Soud si je vědom, že zástupce žalobců avizoval při jednání dne [datum], že proti odvolacímu rozsudku připravují žalobci dovolání. Soud však vychází ze stavu posuzovaného řízení ke dni vyhlášení rozsudku, kdy je posuzované řízení pravomocně skončeno. Žalobce tento postup nijak nepoškozuje, neboť v souladu s ustálenou judikaturou se případnou další žalobou mohou domáhat dalšího odškodnění za případné pokračování posuzovaného řízení po [datum]. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku. Soud blíže nehodnotil výzvu k navrácení náhrady nákladů řízení ze dne [datum] a výpis z účtu zástupce žalobců na č.l. 123 ze dne [datum] za období červenec 2015, neboť jimi nezjistil žádné skutečnosti, který by nebyly již prokázány spisem posuzovaného řízení. Ze spisu posuzovaného řízení plyne, že žalobcům bylo proti hl.m. [obec] coby procesnímu žalobci v posuzovaném řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení a že v důsledku zrušení tohoto rozhodnutí Nejvyšším soudem toto právo zaniklo a žalobci tak k výzvě procesního žalobce byli povinni dříve uhrazenou náhradu nákladů řízení vrátit. Zda se tak stalo či nikoli z předložených důkazů neplyne, přičemž soud tuto skutečnost nepovažuje za rozhodnou skutečnost pro právní posouzení žalobci uplatněného nároku touto žalobou, jak bude dále vysvětleno. Soud blíže nehodnotil ani e-mail zástupce žalobců ze dne [datum], neboť z něho nezjistil žádné pro posouzení věci podstatné skutečnosti. Mimosoudní chování procesního žalobce v posuzovaném řízení nelze nijak přičítat k tíži (ani k dobru) žalovaného státu v tomto řízení. 12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav po právní stránce podle těchto ustanovení. 13. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 14. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 16. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 17. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 18. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 ustanovení platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízen