19 C 51/2022-116 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 788 393,60 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se dne [datum] účastnila dražebního jednání v rámci výkonu rozhodnutí prodejem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] na parcelách [číslo] v [obec] a podílu na společných částech domu [adresa] a na pozemcích parc. [číslo] o velikosti [číslo], zapsaných u [katastrální úřad], [stát. instituce] [anonymizováno] [katastrální uzemí] [anonymizováno] a [územní celek] ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. V rámci tohoto dražebního jednání vydražila předmětnou bytovou jednotu s tím, že soud vydal usnesení č.j. [číslo jednací], kterým udělil žalobkyni příklep coby vydražiteli daného bytové jednotky a na jejím základě byla žalobkyni zapsána do katastru coby vlastník daného bytové jednotky. Vzhledem k tomu, že soud usnesení o přílepu bylo vydáno v době, kdy již bylo vedeno insolvenční řízení na [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a insolvenční řízení trvalo i době doručení tohoto usnesení účastníkům, tedy v době, kdy dle § 109 odst. 1 zákona 182/2006 Sb. není možné výkon rozhodnutí provést a pokud se takový úkon stane, dle § 109 odst. 6 tohoto zákona se k němu nepřihlíží, byla bytová jednotka insolvenčním správcem dne [datum] zapsána do majetkové podstaty úpadce – [anonymizováno] [příjmení]. Dne [datum] žalobkyně podala žalobu na vyloučení majetku z majetkové podstaty u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] žalobu zamítl s odkazem na § 109 insolvenčního zákona s tím, že po zahájení insolvenčního řízení na [anonymizováno] [příjmení] nemohlo dojít k převodu vlastnického práva na žalobkyni coby vydražitele. Touto žalobou se žalobkyně dále domáhala konstatování, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu s tím, že tento nárok byl zamítnut coby nejasné podání. Dne [datum] po skončení insolvenčního řízení pro splnění oddlužení [anonymizováno] [příjmení] podala žalobu na určení vlastnického práva k dané bytové jednotce s tím, že dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Mostě vydal rozsudek [číslo jednací] [spisová značka], kterým žalobě vyhověl. Žalobkyně uvedla, že byla po více než 6 let v dobré víře ohledně svého vlastnického práva s tím, že poté, co bylo vložené do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky k [datum] jí vznikla škody, kterou v řízení uplatňuje. Uplatněná škoda pak spočívá v (a) ušlém zisku spočívajícím v rozdílu mezi vydraženou cenou a současnou cenou obvyklou dané bytové jednotky, (b) náhradě nákladů soudního řízení týkajícího se návrh vyloučení bytové jednotky z majetkové podstaty, (c) soudním poplatku ve výši 2000 Kč a (d) nákladech na právní zastoupení v rámci předběžného uplatnění nároku v tomto řízení. 2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Nespornou skutečností učinila předběžné uplatnění nároku žalobkyně na náhradu škody ve výši 788 393,60 Kč, a to se shodným skutkovým o právním obsahem jako v žalobě. Dále uvedla, že dne [datum] zaslala žalobkyni stanovisko, ve kterém žalobkyni nevyhověla, a to ani z části. Ve svém stanovisku konstatovala, že v postupu Okresního soudu v Mostě lze shledat nesprávný úřední postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), který spočívá v tom, že soud před provedením dražby neprovedl lustraci v insolvenčním rejstříku, aby se ujistil, že dražbu je možné provést. Současně shledala i nezákonné rozhodnutí, a to usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne [datum] o příklepu, které bylo jako nezákonné zrušeno usnesením Okresního soudu v Mostě ze dne [datum]. Ohledně částky 740 000 Kč žalobkyně uvedla, že žalobkyně nabyla své vlastnické právo na základě nicotného a nezákonného právního titulu, tudíž nikdy nebyla reálným vlastníkem předmětné bytové jednotky. Z toho důvodu nelze od nesprávného úředního postupu, resp. nezákonného rozhodnutí odvíjet vznik a uplatnění škody. Nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 218 Kč a soudního poplatku 2 000 Kč žalovaná neuznala za důvodu, že podání žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty se jeví jako zcela neúčelné, když žalobci bylo již v okamžiku podání žaloby známo, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu a tudíž žaloba byla zcela zjevně neúspěšná již v okamžiku jejího podání. Ohledně posledního nároku na náhradu škody ve výši 28 265,60 Kč, který představuje náklady právního zastoupení vynaložené v souvislosti s uplatněním nároku na náhradu škody žalované, žalovaná odkázala na § 31 odst. 4 OdpŠk, který náhradu těchto nákladů poškozenému nepřiznává. Dále žalovaná vznesla námitku promlčení, kdy má za to, že již v momentu podání žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty (tj. ke dni [datum]) si musela být žalobkyně vědoma, že se Okresní soud v Mostě dopustil nesprávného úředního postupu a tudíž od toho momentu běžela subjektivní promlčecí lhůta ve smyslu § 32 odt. 1 OdpŠK v délce 3 let a tudíž k momentu podání žaloby byly nároky, které jsou předmětem tohoto řízení, promlčeny. 3. Z přípisu žalobkyně adresovaného žalované dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně nároky v celkové výši 788 393,60 Kč s příslušenstvím, které jsou předmětem tohoto řízení, předběžně uplatnila u žalované. 4. Ze stanoviska žalované zaslané žalobkyni dne [datum] má soud za prokázané, že žalované projednala předběžně uplatněné nároky žalované a tyto zamítla z důvodu, které uvedla i ve vyjádření k žalobě a tyto podrobně žalobkyni ve stanovisku vysvětlila. 5. Při posuzování nároku soud vyšel z nesporných skutečností ohledně předběžného uplatnění nároku žalobkyně u žalované ze dne [datum]. 6. Dále soud provedl tyto listinné důkazy: -) usnesení Okresního soudu v Mostě, č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení č. j. [spisová značka] Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení [číslo jednací] Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí] má soud za prokázané, že, -) usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], -) rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem [spisová značka] [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], -) vyrozumění o provedeném vkladu do Katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [spisová značka], Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Most, ze dne [datum], -) rozsudek Okresního soudu v Mostě č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], -) usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ze kterých byl prokázán skutkový stavy uvedený v žalobních tvrzeních. 7. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. 8. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: 9. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 10. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 11. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 12. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 13. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný pr