20 C 149/2022-42 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 4. 10. 2022 domáhal částky ve výši 14 583 Kč jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou mu v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba na zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti ze směnné smlouvy byla podána dne 12. 6. 2018 a řízení skončilo až dne 10. 5. 2022, trvalo tak téměř 4 roky, což žalobce považuje za nepřiměřeně dlouhé řízení. Věc nebyla složitá, žalobce se na délce řízení nijak nepodílel a význam pro něho byl značný s ohledem na to, že se musel žalobou domáhat po žalovaném splnění smluvní povinnosti v částce 300 000 Kč. Žalobce soudu vytýkal, že byl nečinný, čímž došlo k narušení důvěry žalobce v právo a spravedlnost. Výši odškodnění žalobce určil dle metodiky s tím, že požaduje přiznat základní částku 20 000 Kč za rok řízení s ohledem na vývoj životní úrovně a inflaci, která nastala po vydání metodiky v roce 2011. Nárok žalobce u žalované předběžně uplatnil podáním ze dne 21. 6. 2022, stanoviskem ze dne 31. 8. 2022 žalovaná přiznala žalobci částku 43 750 Kč, kterou žalobce považuje za nedostatečnou. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě učinila nesporným, že žalobce svůj nárok uplatnil dne 22. 6. 2022. Žalovaná nárok žalobce předběžně projednala a dne 31. 8. 2022 mu odeslala stanovisko, ve kterém mu přiznala odškodnění ve výši 43 750 Kč. Žalovaná dále rekapitulovala průběh posuzovaného řízení, které trvalo 3 roky a 11 měsíců. Žalovaná dospěla k závěru o nepřiměřené délce posuzovaného řízení, shledala v něm období nečinnosti, a to od června 2019 do května 2020, od listopadu 2020 do února 2021 a od července 2021 do března 2022. Žalovaná při výpočtu odškodnění vycházela z částky 15 000 Kč za rok řízení a základní odškodnění nemodifikovala. Řízení bylo standardně složité, probíhalo na dvou stupních soudní soustavy, byla nařízena mediace a význam řízení byl pro žalobce běžný. Poskytnuté odškodnění žalovaná považuje za dostatečné, proto navrhuje zamítnutí žaloby. 3. Ze shodných tvrzení účastníků, žádosti ze dne 21. 6. 2022 vč. doručenky a stanoviska ze dne 31. 8. 2022 má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne 22. 6. 2022 a že žalovaná na základě stanoviska ze dne 31. 8. 2022 žalobci přiznala částku 43 750 Kč. 4. Ze spisu vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující: Dne 12. 6. 2018 žalobce [celé jméno žalobce] podal žalobu o zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím proti žalované [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Žalovaná částka představuje smluvní pokutu ze směnné smlouvy. Usnesením ze dne 13. 8. 2018 soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu. Soudní poplatek byl zaplacen [datum]. Dne 18. 10. 2018 žalobce požádal o postup ve věci, a to buď o vydání platebního rozkazu, příp. kvalifikované výzvy k podání vyjádření žalovanému. Dne [datum] byl vydán platební rozkaz. Dne 12. 11. 2018 žalovaný podal odpor proti platebnímu rozkazu spolu s vyjádřením. Vyjádření bylo rozesláno žalobci dne [datum] spolu s výzvou, aby podal repliku. Replika byla podána ze strany žalobce 22. 11. 2018. Dne 27. 11. 2018 bylo vyjádření přeposláno žalovanému. Usnesením ze dne 27. 11. 2018 soud nařídil účastníkům první setkání s mediátorem. Zároveň byli účastníci vyzváni, aby soudu sdělili ve lhůtě 20 dnů, zda se shodli na osobě mediátora. Dne 21. 12. 2018 žalovaný sdělil soudu, že se se žalobcem na osobě mediátora neshodli, žádá o ustanovení mediátora ze strany soudu. Totožné sdělení podal dne 14. 1. 2019 žalobce. Usnesením ze dne 2. 1. 2019 soud ustanovil mediátora [příjmení] [jméno] [příjmení] a účastníkům uložil, aby jej ve lhůtě 20 dnů kontaktovali a sjednali si jednání. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Dne [datum] mediátor sdělil soudu, že účastníci vyřešili sporné vztahy a bude následovat zpětvzetí žaloby. Dne 7. 6. 2019 soud vyzval žalobce, aby sdělil výsledek mediačního řízení. Dne 12. 6. 2019 žalobce sdělil soudu, že smír mezi účastníky uzavřen nebyl a žádá o nařízení jednání. Dne 7. 5. 2020 soud na den 15. 7. 2020 nařídil jednání. Dne 15. 7. 2020 se konalo jednání, byla přednesena žaloba, vyjádření k žalobě, bylo provedeno dokazování listinnými důkazy a byl vyhlášen rozsudek, a to částečný rozsudek pro uznání, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 230 000 Kč s příslušenstvím. Dále bylo jednání odročeno na [datum] za účelem doplnění dokazování. Písemné znění rozsudku bylo rozesláno 17. 7. 2020 a zároveň soud požádal o součinnost ustanoveného mediátora. Částečný rozsudek pro uznání nabyl právní moci 5. 8. 2020. Dne 29. 7. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného, které bylo dne 29. 7. 2020 rozesláno. Dne 11. 8. 2020 právní zástupce žalobce nahlédl do spisu. Dne 20. 8. 2020 žalobce podal vyjádření. Dne 29. 9. 2020 bylo nařízeno jednání na den 30. 9. 2020 ze zdravotních důvodů na straně soudu odvoláno. Dne 27. 10. 2020 mediátor sdělil soudu, že mezi účastníky k dohodě nedošlo. Dne 3. 2. 2021 soud na den 17. 3. 2021 nařídil jednání, kde bylo pokračováno v dokazování, a byl vyhlášen rozsudek, kterým bylo výrokem I. uložena žalovanému povinnost zaplatit částku 70 000 Kč s příslušenstvím a výrokem II. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení. Dne 15. 4. 2021 soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku, a to z důvodu většího počtu skončených věcí a dovolené a složitosti věci. Lhůta byla prodloužena do 30. 4. 2021. Dne 29. 4. 2021 bylo účastníkům rozesláno písemné vyhotovení rozsudku. Dne 17. 5. 2021 žalovaný podal odvolání do rozsudku. Usnesením ze dne 17. 5. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení soudního poplatku za podané odvolání. Soudní poplatek byl zaplacen 26. 5. 2021. Dne 28. 5. 2021 bylo odvolání rozesláno žalobci. Dne 14. 7. 2021 byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí. Dne 9. 7. 2021 žalobce podal vyjádření k odvolání. Dne 30. 3. 2022 odvolací soud na den 21. 4. 2022 nařídil jednání. Dne 4. 4. 2022 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného. Dne 21. 4. 2022 se konalo jednání před odvolacím soudem a dne 28. 4. 2022 odvolací soud vyhlásil rozsudek, kdy výrokem I. potvrdil rozsudek soudu I. stupně a výrokem II. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozhodnutí nabylo právní moci 26. 5. 2022. Spis byl vrácen [anonymizována dvě slova] [obec] 12. 5. 2022. Dne 16. 5. 2022 bylo rozhodnutí rozesláno účastníkům. 5. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Soud neprováděl důkazy duplicitní k provedenému spisu. 6. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud věc rozhodl podle § 115a o.s.ř., aniž jednání nařizoval. 7. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „OdpŠk“ nebo „zákon“), stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétn