26 C 110/2022-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá zaplacení náhrady škody v podobě ušlého zisku ve výši 3 500 253 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že v souvislosti s vydáním nezákonných mimořádných opatření státu vznikla žalobkyni škoda v podobě ušlého zisku za neuskutečněný pobyt žáků na škole v přírodě, kdy se jednotlivé školy zavázaly zaplatit za zajištěnou školu v přírodě ze strany žalobkyně příslušnou cenu, školy zaplatily i zálohy, škola v přírodě se měla konat v dubnu a v květnu v roce 2021. V souvislosti s vydáním mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví [číslo] až 3, [číslo] až 4 5 6 7 a 8, [číslo], [číslo] 2021, [číslo] 2021, 12, 13 a 14 na základě kterých byly vydány zákazy přítomnosti dětí v mateřských školách, zákazy ubytování, zájmových, výchovných, rekreačních nebo vzdělávacích činností, zákazy přítomnosti žáků na základních školách, v mateřských školách, zákaz přítomnosti veřejnosti v provozovnách stravovacích služeb, v provozu sportovišť, posiloven, fitness center, zákaz přítomnosti veřejnosti v maloobchodech, omezení poskytování krátkodobých a rekreačních služeb, zákazy prohlídek veřejnosti v muzeích, galeriích, hradech nebo přítomnosti veřejnosti v hudebních klubech, přítomnosti zaměstnance na pracovišti pouze v případě, že podstoupil test, účast na hromadných akcích a vstup do některých budov po předložení testu, vstup na zahrádky restaurací po předložení testu, zákaz přítomnosti veřejnosti na koupalištích, ve wellness, účast na hromadných akcích a vstup do některých budov po předložení testu. V důsledku těchto mimořádných opatření pak byla žalobkyně nucena školy a vrátit školám zaplacené zálohy a tím jí ušel zisk. Jednotlivá citovaná mimořádná opatření pak byla zrušena rozsudky Městského soudu v Praze postupně [datum] až [datum]. 2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou, na svou obranu uvedla, že se nejedná o rozhodnutí, která spadají pod ustanovení § 1-7 zákona č. 82/1998 sb. (dále jen zákon), žalobkyně nebyla a ani nemohla být účastníkem řízení o zrušení těchto opatření ani o jejich vydání, proto není ve věci ani aktivně legitimována. 3. Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí ze dne 21. 9. 2022 č. j. 69 Co 17/2022-165 uzavřel, že povaha mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví a postup při jejich vydávání již sami o sobě vylučují, aby tato opatření byla (mohla být) odpovědnostním titulem – nezákonným rozhodnutím podle zákona (§ 5 písm. a) zákona). I když lze mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví přezkoumat v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle § 101a a následujících s. ř. s. případná účast žalobkyně v řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části nenaplňuje, (ani) podmínku pro aktivní věcnou legitimaci žalobkyně jako nositelky hmotně právního oprávnění k náhradě újmy proti státu podle zákona. 4. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla újma. 5. Z postupu ministerstva zdravotnictví při vydání mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. i) (ZOVS) a povahy tohoto opatření je (také) zřejmé, že žalobkyně nebyla účastníkem řízení (postupu), ve kterém bylo mimořádné opatření vydáno (když nejde o akt individuální aplikace práva). Protože žalobkyně nebyla účastníkem řízení, v němž bylo mimořádné opatření vydáno, nesvědčí jí ani aktivní věcná legitimace k podání žaloby na náhradu újmy podle zákona. 6. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalované plnou náhradu nákladů řízení za tři úkony (vyjádření se k žalobě, účast u jednání a příprava na toto jednání po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 [číslo] sb., celkem 900 Kč.