28 C 77/2022-66 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce a), žalobce b) a žalobce c) se podanou žalobou domáhali v záhlaví uvedených částek na základě nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 D 1307/2001 v podobě nepřiměřené délky tohoto řízení. Žalobci uvedli, že řízení bylo zahájeno dne [datum], přičemž ke dni [datum] přihlásili do předmětného řízení svoji pohledávku (žalobce a) ve výši 1 180 000 Kč, žalobce b) ve výši 2 615 000 Kč a žalobce c) ve výši 2 615 000 Kč). Uvedené řízení není dosud skončeno. Žalobci dále sdělili, že na základě žalobci předběžného uplatnění nároku u žalované v roce 2012, kdy tito požadovali odškodnění za období od přihlášení pohledávky do podkladového řízení, tj. od [datum] do [datum] /žalobce a) / od [datum] do [datum] /žalobce b) / a od [datum] do [datum] /žalobce c) / jim žalovaná, každému z nich, přiznala na nemajetkové újmě částku 40 500 Kč (dále jen prvé období), když žalovaná dospěla k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Posléze jiní poškození, a to ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 116/2019, se žalobou domáhali odškodnění za nemajetkovou újmu z důvodu nepřiměřené délky stejného řízení, avšak za další období, a to od [datum] do [datum] (dále jen druhé období), kdy rozsudkem zdejšího soudu ze dne 10.6.2020, čj. 28 C 116/2019-78 ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu ze dne 19.11.2020, čj. 58 Co 351/2020-109 jim bylo přiznáno odškodnění. Soudy dospěly k závěru, že posuzované řízení je nepřiměřeně dlouhé a těmto žalobcům za nárokované období (druhé období) tedy za celkem 10 let a 8 měsíců přiznaly odškodnění ve výši 18 000 Kč za každý rok trvání řízení (tj. 1 500 Kč za každý měsíc trvání řízení), tedy základní částku 192 000 Kč, přičemž tuto výslednou částku ponížily o 40 % z důvodu složitosti věci a dále o 20 % z důvodu sdílené újmy na straně poškozených. Na základě takto provedeného výpočtu pak žalovaná v rámci předběžného uplatnění nároku na nemajetkovou újmu žalobci za druhé období, tj. za období od [datum] do [datum] přiznala žalobci a) a žalobci b) každému 107 550 Kč a žalobci c) částku 109 800 Kč. Žalobci tak mají za to, že i za jimi specifikované první období by se jim mělo dostat v souladu s výpočtem soudu obou stupňů v uvedené jiné věci vyššího odškodnění, a to v základní částce 18 000 Kč za každý rok trvání řízení, za první dva roky trvání řízení v poloviční výši (- 40% z důvodu složitosti řízení, kdy snížení o 20 % z důvodu sdílené újmy žalobců pak s ohledem na samostatnost každého žalobce není možné, jako ve věci 28 C 116/2019, aplikovat), tj. 900 Kč za každý měsíc trvání řízení (což v případě žalobce a) činí částku 104 400 Kč a v případě žalobce b) a c) částku 108 000 Kč). Žalobci a) bylo dosud žalovanou za první období přiznáno a vyplaceno zadostiučinění pouze částečně a to ve výši 40 500 Kč, zbývá tak k odškodnění ještě částka ve výši 63 900 Kč. Žalobci b) a c) bylo za prvé období poskytnuto žalovanou zadostiučinění ve výši 40 500 Kč, přičemž každému z žalobců za dané období náleží ještě částka ve výši 67 500 Kč Žalobci se se svým nárokem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění (týkající se nedoplatku za prvé období) předběžně obrátili na žalovanou dne [datum], avšak bezúspěšně. 2. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že žalobci se předběžně se svým nárokem na doplatek přiměřeného zadostiučinění obrátili na žalovanou dne [datum], a to z důvodu nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 60 D 1307/2001. Po projednání jejich žádosti žalovaná dospěla k závěru, že nárok žalobců není opodstatněný, což jim sdělila svým stanoviskem. Žalovaná uznala skutečnost, že v podkladovém řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky tohoto řízení. Za období od [datum] do [datum] (prvé období) pak každému z žalobců přiznala částku ve výši 40 500 Kč a za období od [datum] do [datum] (druhé období) přiznala žalobci c) částku ve výši 109 800 Kč, žalobci a) za období od [datum] do [datum] (druhé období) částku ve výši 107 550 Kč a žalobci b) za období od [datum] do [datum] částku ve výši 107 550 Kč. Žalovaná rovněž nesporovala, že při stanovení výše odškodnění za druhé období, za které žalobci mimosoudně nárokovali odškodnění, vycházela z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10.6.2020, čj. 28 C 116/2019-78 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.11.2020, čj. 58 Co 351/2020-109, které se týkaly jiných poškozených, avšak ze stejného podkladového řízení a za tzv. druhé období. K věci samé žalovaná uvedla, že žalobci v podkladovém řízení vystupovali v procesním postavení věřitele zůstavitele a podle současné právní úpravy (zákon o zvláštních řízení soudních) i podle předchozí právní úpravy (občanský soudní řád) nebyli účastníky řízení, neboť těmito se stali až dnem nabytí právní moci usnesení o nařízení likvidace. V podkladovém řízení se tak stalo na základě usnesení o nařízení likvidace dědictví ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum]. Do té doby tedy žalobci nebyli účastníkem podkladového řízení a nenáleží jím tak nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu, neboť nemajetková újma způsobená nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení může podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu vznikat pouze a jenom účastníkům řízení. Pokud se pak žalobci žádostí resp. žalobou podanou v roce 2022 domáhají náhrady újmy, která jim vznikla od roku 2002 do roku 2012, je podle názoru žalované nutno uzavřít, že se jedná o nárok promlčený a to s odkazem na § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., neboť žádost, resp. žaloba byla podána dávno po uplynutí šesti měsíční promlčecí doby. Žalovaná dále sdělila, že je jí známa judikatura Nejvyššího soudu ČR, podle které promlčecí doba neskončí dříve než šest měsíců ode dne pravomocného skončení řízení, nicméně v posuzovaném řízení žalobci nárok na náhradu nemajetkové újmy přesně rozdělili. V roce 2017 požadovali náhradu pouze za období od vydání prvého stanoviska žalované v roce 2012; následně bylo jejich žádosti zcela vyhověno a bylo jim poskytnuto zadostiučinění ve výši 109 800 Kč a 107 550 Kč. Žalobci nyní tvrdí, že až v souvislosti s vydáním rozhodnutí v kompenzačním řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 28 C 116/2019 se on i žalovaná dozvěděli o tom, jaká výše náhrady představuje odpovídající odškodnění vzniklé újmy. Na takové tvrzení je však nutno pohlížet jako na zcela účelové. Pokud žalobci považovali náhradu poskytnutou jim v roce 2012 za nedostatečnou, žádná okolnost jim nebránila podat již v roce 2012 žalobu, nebo následnou žádost podanou v roce 2017 koncipovat jiným způsobem. Žalovaná má tak za to, že žaloba žalobců je zcela nedůvodná. 3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci se se svým nárokem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp.zn. 60 D 1307/2001, konkrétně za období od [datum] do [datum], resp. [datum], resp. [datum] ve výši 63 900 Kč pro každého z žalobců obrátili na žalovanou dne [datum]. Tato jejich žádost vyhodnotila jako neopodstatněnou, což jim sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. Také nebylo mezi účastníky řízení sporu o tom, že žalovaná mimosoudně za tuto část řízení každému z žalobců poskytla částku ve výši 40 500 Kč. Rovněž nebylo mezi účastníky řízení v rozepři, že v jiném řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 116/2019 byli poškozeni odškodněni na nemajetkové újmě za období od [datum] do [datum] z důvodu nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 60 D 1307/2001 částkou ve výši 45 900 Kč podle rozsudku zdejšího soudu ze dne 10.6.2020, čj. 28 C 116/2019-78 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 19.11.2020, čj. 58 Co 351/2020-109. Účastníci také neměli za sporné, že žalobce a) a žalobce b) byli žalovanou v souvislosti s výše citovaným rozhodnutím mimosoudně odškodněni, a to částkou 107 550 Kč pro žalobce a) za období od [datum] do [datum], částkou 109 800 Kč pro žalobce c) za období od [datum] do [datum] a částkou 109 800 Kč pro žalobce b) za období od [datum] do [datum]. 4. Mezi účastníky řízení nebyl rovněž sporný průběh podkladového řízení, jak byl zjištěn v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 116/2019, v rozsudku ze dne 10.6.2020, čj. 28 C 116/2019-78. [Obsah přílohového spisu] 6. Dále se z výše uvedených rozhodnutí podává, že jiným poškozeným ze stejného podkladového řízení byla rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum] za období od [datum] do [datum] přiznána na přiměřeném zadostiučinění částka ve výši 45 900 Kč (pro každého z žalobců). Soudy v dané věci vycházely ze základní částky 18 000 Kč za rok trvání řízení, což za dobu šest let a čtyři a půl měsíce (od [datum] do [datum]) dávalo částku 114 750 Kč. Tuto částku sou