46 C 255/2022-84 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobu ve znění jejích doplnění domáhal po žalované zaplacení částky 695 000 Kč. Svou žalobu zdůvodnil tím, že ve věci jeho žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody bylo rozhodováno [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětné řízení trvalo více než 9 měsíců. Kvůli této délce došlo ke znemožnění opětovného podání žádosti, resp. se oddálilo o 15 měsíců od jejího prvního podání. Soud I. stupně žádost zamítl bez potřebného šetření a dokazování, což mu bylo vytknuto soudem odvolacím. Soud se důkladně nevypořádal se znaleckým posudkem, kterým mu bylo podmíněné propuštění z výkonu trestu odepřeno, když dle jeho závěrů skutečnost, že se pachatel deliktu nedozná, nemůže žádat podmíněné propuštění, ačkoliv smyslem posudku není doznání. S ohledem na výše uvedené žalobce požadoval náhradu přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení ve výši 200 000 Kč, náhradu škody ve výši 45 000 Kč představující částku, kterou byl nucen uhradit za výkon trestu za 30 měsíců á 1 500 Kč, která by mu nebyla vznikla, kdyby bylo jeho žádosti vyhověno a náhradu ušlého výdělku ve výši 450 000 Kč, kterého by žalobce dosáhl, kdyby byl podmíněně propuštěn (15 000 x 30 měsíců). 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná uvedla, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil své nároky ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), (dále jen„ zákon“). Žalovaná po provedeném šetření dospěla k závěru, že řízení trvalo od května 2021 do března 2022, celková délka tak činila 9 měsíců. V naříkaném řízení nedošlo k průtahům, žádný ze soudů nebyl procesně nečinný, věc byla projednána na dvou stupních, kdy soud I. stupně i soud odvolací rozhodovaly ve věci dvakrát. Řízení bylo po skutkové i právní stránce složitější, byly provedeny listinné důkazy, znalecký posudek a vyslechnuti svědci. K porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě tak nedošlo. Náhradu majetkové škody v podobě ušlého výdělku shledala žalovaná rovněž nedůvodnou, žalobce netvrdí jak tato škoda s řízením či s délkou řízení souvisí. Pokud jde o náhradu škodu v podobě nákladů výkonu trestu tyto shledala žalovaná nedůvodným z důvodu absence odpovědnostního titulu. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 4. Žalobce se obrátil na žalovanou se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], v ušlém zisku způsobeným oddálením příští možnosti podat návrh na podmíněné propuštění z výkonu trestu, jak je patrno z jeho podání ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila přijetí žádosti žalobce dne [datum]. 5. Ze stanoviska žalované ze dne [datum] plyne, že po provedeném šetření shledala žalovaná délku naříkaného řízení přiměřenou. Tato činila 9 měsíců, přičemž řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Soud I. i II. stupně rozhodoval ve věci dvakrát, byly provedeny listinné důkazy, vypracován znalecký posudek a vyslechnuti svědci. V požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku neshledala žalovaná nárok žalobce důvodným. 6. Ze spisu [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] provedeny následující důkazy a ohledně délky řízení zjištěno níže uvedené: -) dne [datum] byla podána žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu na dvě třetiny, včetně příloh obsahujících slib odsouzeného, potvrzení trvalého pobytu a příslib zaměstnání -) dne [datum] byl pořízen opis z evidence Rejstříku trestů -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) dne [datum] předložila [stát. instituce] své hodnocení k žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody -) dne [datum] [stát. instituce] hodnocení k žádosti doplnila -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, při němž bylo rozhodnuto o zamítnutí žádosti žalobce o podmíněné propuštění. Usnesení bylo žalobci doručeno [datum]. -) dne [datum] byla doručena stížnost žalobce proti rozhodnutí soudu -) dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o odvolání -) dne [datum] se konalo neveřejné zasedání před odvolacím soudem, kterým bylo napadené usnesení zrušeno a soudu I. stupně uloženo, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Usnesení bylo doručeno žalobci dne [datum]. -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) [datum] bylo věznicí [obec] předloženo sdělení informace ze strany psychologa a ze strany kaplana -) dne [datum] žalobce svou žádost doplnil a předložil důkazy -) [datum] [stát. instituce] předložila dodatek k hodnocení žádosti o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, při němž byli vyslechnuti svědci, čteny listinné důkazy a veřejné zasedání bylo odročeno na neurčito za účelem zpracování znaleckého posudku z oboru psychologie -) dne [datum] byl opatřením přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví klinické psychologie a sexuologie -) dne [datum] požádal žalobce o sdělení jména znalce -) [datum] sdělil znalec informace k zaslání spisu -) [datum] znalec urgoval dodání materiálů -) [datum] žalobce doplnil svoji žádost taktéž [datum] -) dne [datum] byl předložen znalcem znalecký posudek -) dne [datum] informoval žalobce o svém převozu do [stát. instituce] -) dne [datum] bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum] -) dne [datum] žalobce svou žádost doplnil -) dne [datum] se z veřejného zasedání omluvil znalec z vážných pracovních důvodů -) dne [datum] předložila [stát. instituce] dodatek hodnocení k žádosti o podmíněné propuštění -) dne [datum] se konalo veřejné zasedání, které bylo odročeno na [anonymizováno] za účelem předvolání znalce -) [datum] předložila [stát. instituce] dodatek k hodnocení žádosti o podmíněné propuštění žalobce -) [datum] se konalo veřejné zasedání, při kterém byl vyslechnut znalec a vyhlášeno usnesení, kterým byla žádost žalobce o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody z rozhodnutí [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka] ze dne 27. 12. 2016 v trvání sedm let a šest měsíců zamítnuta. Žalobce podal při veřejném zasedání stížnost. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. -) dne [datum] žalobce svoji stížnost zdůvodnil -) dne [datum] byla věc předložena [název soudu] k rozhodnutí o stížnosti -) dne [datum] se konalo neveřejné zasedání, při kterém bylo napadené usnesení zrušeno a znovu rozhodnuto tak, že se dle § 88 odst. 1 a 4 trestního zákoníku žádost odsouzeného [celé jméno žalobce], narozeného [datum] o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [spisová značka], zamítá. Písemné vyhotovení usnesení bylo žalobci doručeno dne [datum]. 7. Soud učinil ve věci závěr o skutkovém stavu ohledně průběhu soudního řízení korespondující se skutkovými zjištěními popsanými výše. 8. Soud ve věci aplikoval zejména následující ustanovení zákonných předpisů: Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není- li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Dle odst. 2 byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Dle odst. 3 nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. Podle § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst 3 cit § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 zákona pak st